Rýmařovské sídlo konšelů

Radnici situovanou jako samostatně stojící objekt vprostřed rynku můžeme spatřit i ve městě Jeseníku, ale na rozdíl od ní je ta rýmařovská mnohem impozantnější. Mohutná dvoupatrová budova s mansardovou střechou a nárožní hranolovou věží krášlí střed zdejšího náměstí Míru. V análech je její existence zmiňována LP 1560, ale odborníci se domnívají že její skromná hrázděná přízemní předchůdkyně tu v sousedství hranolové obranné věže stávala už na přelomu 14. a 15.století. Zhruba o sto let později byla přestavěna v renesančním duchu a po následných dvou požárech opravena a navýšena o patro. Roku 1670 dostala budova raně barokní kabátek. Dnešní podobu získala v půli „století páry“, kdy byl její exteriér upraven v klasicistním slohu. Přibylo k ní další poschodí a hlavní vchod přizdobil znak města, na němž je v modrém poli zobrazena zlatá vlčice ve skoku, protknutá zlatým šípem.

 

 

Radnice má obdélníkový půdorys a na obou jejích kratších stranách se do výše zvedají pološtíty. První patro od přízemí odděluje římsa a nároží objektu zdobí pilastry. Nejstarší částí radnice je masivní hranolová věž. Je opatřena úzkými okénky (střílnami) a bosovanými nárožími, Nad okraj střechy radnice vystupuje osmiboká nádstavba a věž je zakončena helmicí s lucernou. Věž se k nebesům vypíná ze severozápadního nároží radnice a jsou na ní umístěny věžní hodiny s ciferníky směřujícími do čtyř světových stran.

V 18.století byla radnice dvakrát poničena ohněm, přičemž ten největší požár města ji zachvátil v dubnu 1790 právě o velikonoční Bílé sobotě.

 

Při velkorysé renovaci v devadesátých letech minulého století (jenž přišla na 15 milionů korun) byly opraveny všechny interiéry, nové prostory zbudovány i v podkroví a venkovní notně omšelou žlutou omítku nahradila krásná bílá fasáda s barevně odlišenými bosážemi a ozdobnými prvky.

I v současnosti tato reprezentativní budova umístěná v srdci města nadále slouží některým oddělením městského úřadu.