Salatín

(zleva) Salatin a Malý Salatin (pohled ze Sivého vrchu - červenec 2008)  •  Fotografie (3)  • Foto: 11965

Salatin - pohled na Salatin ze Sivého vrchu (červenec 2008)  •  Foto: 11965

– oblý, holý vrchol (2047,5 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater a nejvyšší ze šesti vrcholů ve skupině Salatinov. Masiv Satinov je nemohutnějším a nejobjemnějším masivem Oravských Tater. Zároveň je nejzápadnější horou v Tatrách dosahující výšku přes 2000 m. V něm se samotný vrchol Salatina nachází se mezi vrcholy Brestová a Malý Salatin. Od Brestovej (1933,8 m), která leží na severu, v hřebeni tzv. Predného Salatinu (ten je někdy uváděn jen jako vedlejší vrchol) je oddělen Predným Salatinským sedlom nazývaným též Parichvost (1855,5m). Od na jihovýchodě bezprostředně sousedícího Malého Salatina (2046 m) je pak oddělen neblubokým Prostredným Salatinským sedlom (2012 m). Severovýchodní úbočí Salatina klesají do Prednej Salatinskej doliny, kde se nachází ve výšce 1460 m n.m. horní stanice čtyřsedačkové lanovky skiareálu Zverovka – Spálená dolina (lanovka je v provozu jen v zimní sezoně). Jihozápadní úbočí pak klesají do žlebu Podálovec, který ústí do Bobrovecké doliny. Asi 500 m od severozápadně od vrcholu vybíhá z hlavního hřebene na západ krátká, ale masivní odnož nazývaná Červený vrch. V jeho hřebeni jsou dvě malá jezírka, která však nejsou z turistické, hřebenové trasy vidět (leží na jih od ní).

Vrcholek je nejzápadnějším místem v Tatrách, kde se dostávají na povrch horniny kraslického jádra (žula a ruly) - je to tzv: elevace Salatina.

Vrchol i úbočí jsou většinou pokryty travou. V minulosti se na nich pásával dobytek z Bobroveckej doliny, Pastviny „Salatyn“ jsou zmiňovány v už listinách z roku 1615 a na mapě z roku 1823 je uváděn vrchol „Salatjn“. Původ názvu vrcholu není znám, ale pravděpodobně pochází od lidového názvu zde se vyskytující rostliny.

Z vrcholu jsou jedinečné kruhové rozhledy na Sivý vrch, vrchol Osobité, panorama Západních Tater i vzdálené části Tater Vysokých.

Salatin - lokalizace vrcholu při pohledu ze Sivého vrchu (červenec 2008)  •  Foto: 11965

Na vrchol lze vystoupit každoročně jen v období od 16.6 do 31.10 (z nařízení správy TANAPu) po těchto trasách:

• Po červené hřebenové trase z vrcholu Brestová přes sedlo Parichvost, vrchol Salatin a Prostredné Salatínské sedlo (asi 0:40 hod)
• Po červené hřebenové trase z Baníkovského sedla přes vrchol Pachoľa, Spalené sedlo, Spálenú, Skriniarky, Zadné Salatinské sedlo, Salatinskú kopu, Malý Salatin a Prostredné Salatinské sedlo (2:05 hod) – Hřebenový úsek nazývaný „Skriniarky“ je dosti exponovaný! Některé jeho úseky jsou často jištěny řetězy a jsou považovány za náročné, vyžadující dobrou přípravu i vybavení (tuto trasu by neměli volit lidé trpící strachem z výšek a závratěmi!!!). Velmi riskantní přechod deště a mlhy !!! – viz: Nebezpečná místa - http://www.rohace.cz/?cube=text&c=6
• Po zelené výstupové trase z Jalovskej doliny, dolinou Parichvost a Hlbokú dolinu do Prostredného Salatínského sedla. Z něj pak 5 minut po červené. (2:35 hod)