Sendražická lípa v Sendražicích

Pokud přijedeme do obce od Trotiny nebo od Nedělišť, nemůžeme tento památný strom a dominantu východní části Sendražic minout a přehlédnout. Kdy byla vysazena, tak to se dnes již dávno neví. Její věk se odhaduje na více než 500 let, a tudíž klidně může pamatovat Beneše Sendražského ze Sendražic, jenž v roce 1512 prodal zdejší ves a starou tvrz s poplužním dvorem Mikuláši Trčkovi z Lípy. Za učitele Josefa Šulce, který přišel na zdejší školu roku 1917, zavezla školní mládež trčící kořeny stromu a jeho dutinu vyplnila zeminou. 29. října 1918 byla lípa svědkem pálení všech symbolů habsburské monarchie, jež bylo u ní provedeno vojíny Václavem Pospíšilem a Václavem Pištou. Akcí u ní uspořádaných bylo ale v rámci staletí mnoho.

Její význam potvrzuje rovněž to, že v její blízkosti se nachází smírčí kříž, k němuž se vztahuje pověst o krásné Ofce ze Sendražic (některými autory považován za hraniční kámen, neboť ještě v době zřizování stabilního katastru vymezovaly katastr obce kameny s vyrytými křížky); kamenný kříž, který byl postaven rodinou Merklovou ve 2. polovině 19. století (v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od geometra 2. třídy Wilhelma Hillmayra není ještě zaznamenán, ale v mapě III. vojenského mapování z let 1877-1880 už ano) a k jeho poslednímu zrestaurování došlo v roce 2012 a zvonička Církve československé ze 20. let 20. století.

Poprvé získala ochranu 23. srpna 1983 podle vyhlášky Okresního národního výboru v Hradci Králové o zvláštní ochraně významných stromů a území v okrese Hradec Králové, kdy byla určena za chráněný přírodní výtvor. Tehdy měla obvod ve výšce 1,3 m 500 cm a její výška dosahovala 20 m. Nařízení Okresního úřadu Hradec Králové ze 20. prosince 1999 zrušilo ochranu tohoto stromu k 15. lednu 2000, a to z toho důvodu, že došlo ke změnám v ochraně památných stromů, kterým se lípa stala rozhodnutím Městského úřadu ve Smiřicích ze 7. srpna 1998 s účinností od 28. srpna téhož roku. To již měla 530 cm v obvodu.

Co se týká onoho stromu, ať již jde o lípu srdčitou, či lípu malolistou, neboť různí autoři se neshodnou na tom, o jaký druh jde, bude nejlépe dát slovo obecnímu kronikáři a učiteli Prokopu Šarounovi, který o ní napsal v „Pamětní knize obce Sendražice 1937-1973“ tato krásná slova, jež mají platnost dodnes:

„Na dolením konci obce Sendražic, proti Kulturní místnosti, zřízené v budově bývalého hostince „u Černých“, roste stará lípa. Její stáří se odhaduje na 450 let. Je mladší sestrou lip u Hoříněvsi „na Tumlacích“ rostoucích, jejichž věk je odhadován na více než 500 let.

Její kmen je od nepaměti dutý, ale mohutná její koruna rok co rok je zelená. Hnízdí v ní drobní zpěvaví ptáci, v létě potom z ní ozývá se bzukot včel, které na květech jejích každoročně hodují.

Za parných letních dnů ve stínu její koruny dnes – jako před staletími – rádi posedají unavení lidé, aby si oddychli – pookřáli.

Na dalších stránkách jsou pro další sendražické potomky připojeny dva obrázky naší lípy. Pořídil je a této kronice věnoval František Hlaváček ml. z čp. 10.

V koruně naší lípy spatřily světlo světa tisíce ptáčků – zpěváčků, v ní prožily i své mládí, na svých větvích skryla řady bojujících vrabů. Pod její korunou žvatlala mnohá ústečka lidských tvorečků první hlásky, chránila dech spících nemluvňat, s nimiž matky ve chvílích klidu rády tu dlely, přihlížela dětským hrám a viděla nejeden klukovský spor na jejích kořenech vybíjený a rovnaný.

Ve svém přítmí skrývala nespočetné dvojice milenců, slyšela jejich sladký šepot a tlumila nejednou zrychlený dech milujících se dvojic. Naslouchala přemnohým hovorům lidí, kteří pod ní za večerů po práci i při nedělních odpoledních besedovali, nebo jindy naslouchali vyprávění těch, kteří přišli z daleka – často i z cizích zemí – kam je zatáhla válka třicítiletá, potom sedmiletá, nebo i bitvy napoleonské, či v poslední době obě války světové.

Slyšela mnohý pláč týraných a štvaných sousedů od necitelných vrchností, nebo bědování matek, jimž synové zahynuli daleko od domova.

Viděla osud mnoha baráků, domků, chalup i selských statků ve vsi i v okolí.

Přežila mnohou bouři letní i zimní.

Pamatuje léta suchá i deštivá, zimy mírné i tuhé. Pamatuje mnoho generací obyvatel naší obce.

Naši lidé lípu tu mají rádi, chrání ji a váží si jí. - V poslední době ve svou ochranu ji převzal i Památkový úřad Československé socialistické republiky.

Budeme-li lípu naši chránit, přežije nejen nás, ale i vnuky našich vnuků. Ještě po staletí bude našim potomkům vyprávět o našich předcích – i o nás. - Pamatujme na to, aby o nás povědět mohla vždy jen pěkně.“

Opravdu nadčasová slova! Ne každý si však tohoto stromu vážil. 24. listopadu 1999 byl v dutině lípy založen neznámým pachatelem požár, díky němuž shořela dřevěná stříška, jejímž úkolem bylo zamezit zatékání vody a padání listí do dutiny, takže následně musela být opětovně zřízena.

V roce 2012 došlo navíc k úpravě okolí. V rámci těchto prací byla vybudována nová zídka z lomového kamene, zřízeny krajnice, navezena potřebná zem a ta následně oseta. O rok později byla zídka poopravena a dosprárována. Více o této památné lípě lze nalézt zde: https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=8469.