Siena – středověké město, kde se zastavil čas

Více než padesátitisícové toskánské město Siena je zapsáno na Seznam kulturního dědictví UNESCO již od roku 1995. Plným právem. Siena je totiž městem opravdu nádherným, a nic na tomto tvrzení nemění ani fakt, že italská středověká architektura je něco jiného než středoevropská gotika. Tady je to hlavně o stavbách z cihel, vyráběných z okolní hlíny. A památek se tady nachází skutečně „několik přehršlí“. Díky tomu, že toto město nebylo v průběhu II. světové války bombardováno, zůstaly zdejší historické stavby v původním stavu. Včetně úžasného centra Sieny, obklopeného systémem hradeb, prolomených několika branami. Hned na úvod bychom měli také připomenout fakt, že se v Sieně koná každoročně „Palio di Siena“, tedy koňský závod na náměstí Piazza del Campo, kde spolu soupeří zástupci jednotlivých městských čtvrtí.

Přesto, že město bývá označováno jako středověké, jeho historie je podstatně starší. Celá tato oblast byla totiž osídlena Etrusky již v období 900 až 400 př.n.l. Zřejmě v této době vznikl původní název Saenae, který Římané později změnili na „originální“ Saena Iulia. Podle legendy se na vzniku města dokonce podíleli i mýtičtí zakladatelé Říma, tedy Romulus a Remus, ale první písemná zmínka o Sieně pochází až z období okolo roku 70. S historií města bývá spojováno také jméno císaře Karla Velikého. V 10. století se ze Sieny stalo opravdu významné středověké město, které později vlastnilo také stříbrné doly, a tak se nelze divit, že se brzy stalo i centrem obchodu a bankovnictví. V této době jsou postaveny zdejší nejvýznamnější památky a svého vrcholu dosáhla také slavná sienská malířská škola. Dějina města, pochopitelně, výrazně ovlivní i boje s Florencií a války guelfů a ghibellinů. Nejvýznamnější období města končí na počátku II. poloviny 16. století, kdy končí čtyři století existence Sienské republiky a Siena se stává součástí Toskánského velkovévodství.

Pokud bychom si chtěli prohlédnout dvě hlavní památky města, musíme navštívit dvojici náměstí. To „horní“ se jmenuje Piazza del Duomo a dominuje mu hlavní sienský chrám, nádherná gotická katedrála Santa Maria Assunta, tedy Nanebevzetí Panny Marie. Stavba jedné z nejkrásnějších gotických sakrálních staveb celé Itálie byla zahájena v polovině 12. století a jako termín jejího dokončení se většinou uvádí rok 1264. Černobílá katedrála se může pochlubit pozoruhodným muzeem i vyhlídkovou plošinou a nedaleko od ní – v paláci Buonsignori z 15, století - najdeme i zdejší Pinakotéku se sbírkou sienského malířství. K hlavnímu náměstí Piazza del Campo pak musíme pár výškových metrů sestoupat. Zde se nachází nejvýznamnější památka „civilní“. Tou je Palazzo Pubblico, tedy radnice. Jedná se o gotickou cihlovou stavbu, pocházející z let 1297 až 1310. Náměstí však dominuje zejména její neuvěřitelně štíhlá a 102 metrů vysoká věž. Nazývá se Torre del Mangia a byla postavena v letech 1338 až 1348. Za zmínku stojí i interiéry radničního paláce, které zdobí malby žáků sienské školy s vyobrazením měšťanského života ve 14. a 15. století. Nikoho jistě nepřekvapí informace, že vstup do uvedených památek je zpoplatněn a je o něj neobyčejný zájem ze strany turistů z celého světa.

Mezi dalšími nejdůležitějšími památkami Sieny bývají uváděny zejména palác Piccolomini na Piazza del Campo (je považován za jeden z nejkrásnějších renesančních paláců Sieny a pochází z 15. století), kostel sv. Dominika (San Domenico, cihlová stavba z 13. až 14. století), bazilika sv. Františka (San Francesco, románská stavba v podobě gotické přestavby v 15. století), baptisterium sv. Jana (San Giovanni), kašna Fonte Gaia na na Piazza del Campo a městské hradby s Římskou bránou. Za významné jsou však považovány i další pamštihodnosti, např. asi čtyři chrámy, Arcibiskupský palác, synagóga, univerzita, asi tři desítky dalších městských paláců, Medicejská pevnost a minimálně desítka pozoruhodných sienských vil. Opomenout bychom v žádném případě neměli ani rodný dům Učitelky církve a patronky Itálie, tedy sv. Kateřiny Sienské. Jedna z nejvýznamnějších žen celých dějin církve se zde narodila v roce 1347.

A nejen Frantu možná zaujme informace, že na zdejší škole Academia Chigiana studoval svého času u profesora Franca Donadoniho kompozici Karel Horký alias Daniel Forró. Pro neznalé připomenu, že se jedná o někdejšího klávesistu slavné brněnské rockové skupiny Progres 2, který dnes žije v Japonsku.