Loading...
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Vsetínské vrchy jsou oproti Hostýnským na skalní útvary poněkud chudší. Veřejnosti je známa jen velká Valova skála u Vsetína a větší komplex skal, skrývající se v lesích nad přehradou Bystřičkou. Jsou tu pochopitelně i útvary další, menší, ale některé nenajdete ani na Mapách.cz. Jedněmi z těch, o nichž virtuální kartografické listy nemlčí, je Brdo a Žaba, které nevědomky míjí spousty výletníků, zamiřivších právě k rekreační Bystřičce po boční silničce z hřebene vrchů z rozcestí Dušná.
Po půl kilometru modře značená cesta prochází pod vrcholem Brda Ostrou zákrutou a všímavým pocestným se zjeví vyšlapaná stezka, směřující po prudce klesajícím hřebeni směrem dolů. Kdysi tu bývala umístěna dřevěná cedule s nápisem Žaba 700 m, odkazující na jeden méně známý skalní útvar.
Letos jsem si cedule sice nevšimnul, ale já od té Žaby právě zezdola přišel.
Už dlouho jsem plánoval návštěvu méně známých míst v okolí přehrady a kromě průzkumu skal to byla návštěva i mnou doposud neviděné obce Růžďka. Návštěva se vydařila a hezkou dědinu jsem opouštěl nadmíru spokojen. Trochu méně příjemným se jevil další úsek cesty, směřující asi třičtvrtě kilometru právě do toho velmi ostře stoupajícího krpálu. Nad Růžďkou jsem ještě kousek pokračoval po lesní cestě, šplhající okrajem lesa nad pastvinou, ale dál už jsem to neodkládal a zamířil rovno hore vlevo na vlastní hřeben.
Tady už jsem narazil na první skalní výchozy, větší balvany i skalky, ale jejich výše a ani tvary mne nijak neohromily. Lepší bylo, že po skalnatém hřebeni stoupal vyšlapaný chodník. Po celé jeho délce směrem k severu pod ním vystupují stěny nízoučkých mrazových srubů, které zmohutní až v horní části hřebene. Tady tvoří solidní sokl i útvaru Žaba, který je ve skutečnosti pouhopouhou, tak dva a půl metru Vysokou Skalkou a jen díky stěně mrazového srubu pod ní dosahuje celkové výšky okolo 5 metrů.
Dokonce kvůli nevhodnému osvětlení obojživelníka ani moc nepřipomínal, takže všem zájemcům o návštěvu tohoto místa můžu doporučit, aby tak učinili jen za dnů, kdy nesvítí slunce. Jedině potom vynikne malebnost a tajemnost místa, kterou jsem velmi vzdáleně vytušil, když jsem slezl pod Žabu a okoukl i oba nejvyšší mrazové sruby.
Takže Žabu (s krátkým „a“ – sme na Valachoch) k návštěvě doporučit můžu, ten zbytek dolů k dědině za to tolik nestojí. Na mapách.cz je ale útvar špatně zakreslen a od silničky s modrou značkou neleží až tak daleko: hned nad Žabou je vidět okraj prosvětlené paseky a za ní je to k lesní asfalce už jen 150 m, takže celkový odskok 250 metrů tam a zpátky nikomu újmu na zdraví nezpůsobí. Navíc se skála nachází v oblasti, kde je sklon hřebene ještě poměrně mírný...
Jo - a jen mimochodem: tyto skalní útvary jsou tvořeny rusavskými vrstvami zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma.
To jen tak pro pořádek...