Loading...
Jedna z nejzajímavějších památek slovenské Skalice bude zřejmě již navždy spojována se zdejším působením jezuitského řádu a s barokním architektonickým stylem. Hned na úvod si musíme prozradit, že se jedná o kostel bývalý, klášterně – gymnaziální, s monumentálním, ale relativně jednoduchým, průčelím a dnes městem vlastněný. Kostel byl vybudován spolu s jezuitským klášterem v letech 1693 až 1724 a i dnes se pyšní pozoruhodnou hrobkou, boční kaplí Panny Marie se zbytkem freskové výzdoby a jedním z vůbec největších oltářních obrazů na celém Slovensku. Tento cenný obraz neznámého autora pochází z poloviny 18. století, má rozměry 6,5 x 3,5 metru a doplňuje jej oltářní architektura, sochy sv. Petra a sv. Pavla i štuková výzdoba. Celkově se o této pozoruhodné sakrální památce říká, že má za sebou rozporuplnou minulost a velmi živou přítomnost. Posuďte sami …
Jezuité přišli do Skalice roku 1660 a již o dva roky později zde založili svou školu, povýšenou v roce 1692 na kolégium. Po roku 1671 získali někdejší protestantský kostel, ale i nadále chtějí vybudovat vlastní důstojný kolegiální svatostánek. Klášterní základní kámen je na severozápadní straně zdejšího hlavního náměstí posvěcen v roce 1693, ten kostelní roku 1714. O deset let později je areál, vybudovaný na poměrně složitém půdorysu a tvořený jezuitským klášterem, dvojvěžovým kostelem a školou, dokončen. Jezuité jej pak využívají až do zrušení řádu v roce 1773. Na konci 18. století se sem nakrátko nastěhují – zanedlouho rovněž zrušení - pavláni, a poté si kostel v klidu chátrá. Část mobiliáře byla odcizena a interiér kostela byl následně využíván jako sýpka nebo sklad dřeva. Možná i proto musela být výška obou chrámových věží v 19. století dokonce dvakrát snížena.
Kostel i celý areál se dočkaly rekonstrukce až v 70. letech minulého století. Další úpravy proběhly v roce 2003 a o rok později byla zpřístupněna chrámová krypta s hrobkami kněžích. Další – skutečně rozsáhlá - rekonstrukce čekala bývalý jezuitský kostel sv. Františka Xaverského v letech 2010 a 2011. Tehdy se zde také objevily poprvé unikátní historizující varhany, vyrobené v anglickém Sheffieldu Albertem Keatesem roku 1894. Právě kvůli nim a řádové pohřební kryptě je kostel jednou z nejnavštěvovanějších místních pamětihodností, která se navíc navíc může pochlubit „slovenským titulem Fénix" v kategorii Kulturní památka roku 2011.
Za zmínku možná ještě stojí např. informace o tom, že kostel měl až do požáru v roce 1722 věže s cibulovitým zakončením nebo že jej roku 1756 navštívila sama velká císařovna Marie Terezie. V interiéru bylo původně osm oltářů v bočních kaplích a varhany na empoře. Dnes v kolejní části areálu sídlí gymnázium, považované za jednu z nejstarších středních škol na Slovensku. Bývalý klášterní svatostánek pak slouží hlavně občasným kulturním akcím, zejména pak koncertům vážné hudby nebo divadelním představením. Kostel je totiž vyhlášen „široko daleko“ pro svou vynikající akustiku.