Skály chybějící na mapách.cz - oblast Chřibů, Valašskosenicka a Vizovických vrchů

Fotografie (41)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (41 fotografií)

Vlčí jámy

Vstoupit do fotogalerie (41 fotografií)

„Cestoval“ jsem tuhle prstem a očima po mapách.cz, chtěje naplánovat túru do blízkých i trochu vzdálenějších skalních oblastí, které jsem dlouho neviděl... ale nastal jistý zádrhel.

Z některých totiž symboly skal zmizely neznámo kam!

Co se stalo? Vždyť bych přísahal, že mnohá místa byla ještě donedávna černými anebo hnědými ikonkami atraktivnějších skalních útvarů označena, ale ony se ztratily i ty půlměsíčky zobrazující v terénu půdorys delších skalních výchozů.

Kdo za to může? Buď je zcizili loupežní šotkové anebo na ně byla použitá tak mizerná tiskařská barva, která vybledla až do naprosté neviditelnosti... jiné vysvětlení mne v první chvíli nenapadlo.

Jenže to nebylo zdaleka to nejhorší: sotva jsem večer ulehl ku spánku, začal být můj mozek bombardován telepatickými „esemeskami“ od prvních nešťastných obětí. Snažil jsem se je uchlácholit slovy „Klid – šak vy tam přeca stojíte odjakživa a budete tam stát eště aj gdyž my, lidi, internet a ani mapy.cz nebudem!“, ale nebylo to nic platné.

Zoufalé skály si totiž už tak navykly na jistou „hvězdnou“ netovou popularitu, že prý bez ní jejich další existence není vůbec myslitelná a ty s největší depkou dokonce vyhrožovaly, že spáchají sebevraždu urychlenou erozí!

Chtěje mít klidný spánek, slíbil jsem, že se pokusím o jejich „znovuzviditelnění“ a hned ráno se pustil do psaní tohoto článečku. Bohužel to v klidu nešlo: mozková databáze byla zahlcována dalšími a dalšími zprávy od postižených nešťastnic a nakupilo se jich tolik, že ty články musí být rovnou tři!

Kromě mnoha bezvýznamných skal se totiž ozvala i jejich Veličenstva z Hrubého Jeseníku, ale nejvíc vřeštěly skály Hostýnských vrchů, které vyhrožovaly, že pokud nedojde k okamžité nápravě, poženou to až Bruselu!

No dobře, dobře, nechci se zaplést do jalových soudních sporů, raději vyhovím...

A v první části se zaměřím na oblast Chřibů, Vizovických vrchů a Valašskosenicka v Javornících, v jejichž terénu už mé nožky odkráčely pěkných pár stovek mil, oči viděly spoustu zajímavých skalních útvarů... a co spatřeného hlava náhodou zapomněla, zůstalo zachováno jakožto předmět doličný (chválabohu!) alespoň na fotografiích.

Jak známo, všechny tyto lokality spadají do flyšového pásma Západních Karpat a zmíněné skály tvoří pískovec, slepenec anebo jejich kombinace. S popisem zařazení do přesných vrstev toho či onoho souvrství račanské jednotky magurského flyše čtenáře už otravovat nebudu, neboť jsem tak o jednotlivých skalních útvarech učinil ve většině předchozích článků...

Zamiřme nejprve do Buchlovských hor – do CHŘIBŮ.

Prvním stěžovatelem jsou objekty skalního bludiště Vlčí jámy, majícího charakter téměř skalního městečka. Od jeho úpatí se mezi nejzajímavějšími útvary proplétá do prudkého svahu žlutě značená tur.trasa, kterou vyznačili nadšenci z blízké vesnice Košíky. Tahle část je na mapách.cz vyznačena třemi ikonkami skal, jenže chybí výchozy nacházející se napravo od trasy. Hlavním předmětem stížnosti je ale absence jakýchkoliv ikonek v dalším pokračování trasy. Ta pak totiž v délce 300 metrů vrstevnicově prochází až pod kótu 406 metrů pod mnoha dalšími zajímavými skalními útvary. Dva z nich dosahují výše minimálně 8 m, takže to nijak zanedbatelné „kousky“ nejsou a já se vůbec nedivím, že byla uražena jejich ješitnost. Pozoruhodnou raritou pak je stěna poslední skály s nespočetnými drobnými dutinami, která notně připomíná stopy dětských prstíků otisknutých v plastelíně.

Na největší ztrátu hrdosti si ale stěžuje poměrně mohutný a z morfologického hlediska překrásně vypreparovaný masív Čertovy skály. Toto skalisko dosahující výše asi devíti metrů se vypíná nad lesní cestou v hluboce zaříznutém suchém žlebu severozápadně pod skalní věží Kulatina. Zatímco Kulatina je na mapách.cz vyznačena výraznější hnědou ikonkou, Čertovu skálu znázorňují jen dva půlměsíčky (dokonce i bez označení jména) a přitom by si i ona název na mapách a zdůraznění atraktivním hnědým symbolem víc jak zasloužila!

Další trpící skalní aortou je útvar nazývaný Skalní srdce Maršavy. Maršava je přírodní památkou skládající se ze tří oddělených částí. Ta největší se rozkládá na východní straně kaňonu Dlouhé řeky a patří do ní významný skalní útvar Zbořené zámky. To naše „Srdíčko“ se vypíná na špici skalnatého ostrohu v nejmenší části PP v nadmořské výšce 450 m a zhruba stejně daleko je jeho špičaté témě vzdáleno od toku Dlouhé řeky dole v soutěsce.

Jakákoliv ikonka v mapě chybí také Skalám pod Březovou, tvořících pozoruhodný shluk balvanů a skalek vysokých max 6 metrů, které se nacházejí o sto metrů výš ve svahu nad legendární Zuzančinou studánkou. Tak jako o kus níž v Kudlovské dolině ve Vlčích jamách, obchází i tyto objekty neživé přírody žlutá turistická trasa vyznačená borci z dědiny Košíky. Největší skála v této oblasti – slavná Miláčka, je v mapách.cz poctivě vyznačena, ale skaliskům nad pramenem se bohužel této pocty zatím ještě nedostalo...

Poslední chřibským prosebníkem jsou skalní výchozy v PP Makovica, která se nachází vysoko ve stráni nad nám už známou Dlouhou řekou.

Mezi námi děvčaty – tak jako není Dlouhá řeka žádnou řekou (je to jenom potok), větší pozornost si nezaslouží ani skalky a balvany nacházející se v této přírodní památce. Já znám jen ty v její nejhořejší části a jejich vzhled ba ani největší šestimetrová výška ve mně žádné velké emoce nevyvolaly... ale když už jsem to těm chuďátkům ošklivým slíbil, ať je po jejich!

Nyní se letem ptáka rychle přenesme do oblasti JAVORNIKŮ, kde se východně od NPR Pulčínské skály a jen pár stovek metrů nad samotou U Krupů u Františova potoka pod příkrovem lesa dovedně ukrývá velká trampská osada. Hned nad vodotečí se ve svahu kopce a lokalitě zvané Skaličí vypíná strmě ukloněná, téměř 20 m vysoká a docela dlouhá skalní stěna.

I když jsou spáry mezi jejími plotnami obydleny náletovou vegetací a sama skála příliš esteticky nevypadá, ikonku v mapách.cz (už jen pro jejich přesnost a spolehlivost) by si určitě zasloužila.

O znovuoznačení prosí i skály Dešťovky, nacházející se o kus dál na Valašskosenicku v polovině svahu jedné z odnoží kopce Butorky (828 m) poblíž bezejmenného potoka. Musím uznat, že je tady terén dosti nepřehledný a kvůli seskupení obřích skalek a balvanů dosahujících výšky sotva šestimetrové by se tam plahočil jen fanatik. Já na ně kdysi dávno narazil čirou náhodou, ale upoutaly mne už ty přes ně popadané kmeny, které z lokality učinily vzorovou ukázku karpatského horského pralesa. Největší zajímavostí pak byla nepravá sluj se shora „pršící“ vodou a stěnou pokrytou četnými výstupky připomínajícími lidské bradavky. Ve skutečnosti vypadají spíše jako stiskací knoflíky, což jsem při poslední návštěvě Dešťovek zjistil u velmi podobné stěny jiného skalního výchozu v této oblasti.

(Za zmínku stojí i nedaleký, téměř 100 m dlouhý kaňonek „Na Zápovědi“, lemovaný z jedné strany poměrně vysokým a členitým skalnatým srázem, jenže ten se k roli prosebníka nesnížil... a já stejně jeho digitální portrét nemám.)

Poslední dnešní návštěvu ukončíme ve VIZOVICKÝCH VRŠÍCH, pod svahy jejich nejvyššího vrcholu (753 m) – majestátního a magického Klášťova. Jak známo, byl tento kopec označován „Horou čarodějů“, byl vždy místem kultovním a navíc se na jeho temeni nacházelo velké pravěké hradiště. Temeno vrchu zdobí skalka nazývaná Čertovým kamenem (anebo také Zámčiskem), jenže i když je to útvar zajímavý, dosahuje výše jen něco málo přes tři metry.

Přitom se jen asi 200 m jižně od vrcholu nachází rozcestí lesních cest a pod tou vlevo se vypíná skalní útvar dosahující od úpatí stupňovitě výše dvojnásobné a místní mu říkají Poštípaná skala. Případného návštěvníka na jejích stěnách určitě zaujme to velké množství půlkulovitých mělkých dutin, ale pokud by si někdo myslel, že to jsou stopy po „poštípání“ nějakým vyhynulým obrem, je na omylu. V mluvě místních domorodců se tak označoval pískovec vhodný ke štípaní kamenných desek, ze kterých se pak vyráběly např. korýtka pro drůbež i větší dobytek.

V každém případě je Poštípaná skala útvarem natolik zajímavým, že si své vyznačení na mapách.cz rozhodně zaslouží...

Autor: Franta

Další články autora: 3000

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli