Skály Hostýnských vrchů - 12. Čerňava a Smrdutá
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Horu Čerňavu (844 m) tvoří mohutný táhlý hřbet, který je dobře přístupný turist.značkami od Tesáku. Ještě docela nedávno celou Čerňavu pokrýval původní smíšený porost - buk s příměsí smrku, břízy, jeřábu a javoru. V roce 1979 zde ale došlo k ekologické katastrofě: v lednu se tady při inverzi nahromadily škodlivé a jedovaté imise z Ostravska a les na temenu hory odumřel. (Stejně byl postižen i vrchol nedalekého Kelčského Javorníku). Nyní je vrcholový hřeben osázen lesními školkami. Mladé stromky se mají čile k životu a bohužel už zacloňují bývalý krásný výhled na krajinu s kuželovitými kopci u Rajnochovic. Na samém vrcholku hory se mezi pískovcovými balvany ukrývá pomník kapitána I.P.Stěpanova, bývalého komisaře 1.Čs.partyzánské brigády J.Žižky. V dubnu 1944 zde probíhaly zuřivé boje, při nichž kapitán právě někde na těchto místech nešťastnou náhodou padl. Pohřben je ale v Hoštálkové. (Pokud vás zajímají podrobnosti, najdete je v mém samostatném článku "Čerňava - památník I.P.Stěpanova"). Celá Čerňava je tvořena flyšovými pískovci a slepenci soláňských vrstev. Zdejší pískovec se používal ke stavbě celé řady církevních památek, možná že i ten " údajný" hostýnský kámen ze základů Národního divadla pochází právě odtud... Poblíž vrcholu hory, na některých svazích a rozsochách se nacházejí skupiny izolovaných skalisek, mrazové sruby, skalní hradby a malé skalní vížky - tzv. tory.
Mám Čerňavu natolik rád, že vám nyní přesný popis lokalit bohužel neposkytnu. Nějak si nedovedu představit, že bych u jejích překrásných skal a ostrůvků původního horského pralesa potkával davy uřvaných turistů a štěkajících hafanů. Skalní tuláci mi prominou a jistě si tato místa rádi objeví a vychutnají sami. Jen malá nápověda: skály nehledejte podél žluté turistické značky - najdete je rozesety na prudkých svazích a rozsochách a úplně všechny jsou ukryty v lese. V něm se také ukrývá pravá perla Čerňavy - Orlí hnízdo, což je stará trampská chata, obklopená ochrannými zídkami a skalními bloky. Je to oáza klidu a hlavně ta si v dnešní "uspěchané době" své hájení právem zaslouží. Malou ochutnávku ale pro vás přece jen mám - pokud máte namířeno pěšmo nebo na kole přes Smrdutou do Chvalčova. Asi 1 km za Tesákem je rozcestí a směrem vlevo vede až ke Smrduté romantická a vyhlídková silnička. Strmé svahy Čerňavy kopíruje po vrstevnici a blíže ke Smrduté z ní můžete shlédnout hezké mrazové sruby nad cestou. V jedno místě vysoko v lese zahlédnete i Krátkou skalní hradbu,která je na obou koncích strážena bizarními skalními polověžemi.
A pak už se táhlým obloukem cesty dostáváme ke Smrduté. Kopec Smrdutá (750 m) je skalnatou rozsochou Čerňavy. Na ploše 3.12 ha je v přírodní rezervaci chráněn suťový les s pseudokrasovými puklinovitými jeskyněmi v pískovcích, z nichž ta nejdelší dosahuje délky 56 m. Je ale velmi těžce průlezná a chodba je nízká... Vrchol Smrduté zdobí skalní hradba, ze které vyčnívá snad nejbizarnější skála celých Hostýnských vrchů. Má název Obří hlava a pohled na její profil je naprosto úžasný. Další menší mrazové sruby a skaliska najdeme za skalní hradbou i za vrcholkem kopce. Přírodní rezervaci doplňují staré buky, javory a jilmy a v podrostu pak kapradiny. To vše uvidíme v pozoruhodném komplexu mrazových srubů a skalních výchozů a více jak 20 m Vysokých stěn nad zelenou značkou, která obkružuje skoro celou Smrdutou a která nás dovede až do Chvalčova. Cesta nám dále nabízí několik hezkých výhledů na Tesák, Bludný a Obřany a hlavně do hlubin pod námi vlevo - do členitého údolí Bystřičky. Jím se proplétá a stoupá z Bystřice p.Hostýnem horská silnice na Tesák.
Čerňava a Smrdutá nabídnou krásná lesní zátiší a estetické skalní útvary, na nichž se zalíbením spočine nejen oko fotografa, ale i romantika či turisty...
Název Čerňavy snad vznikl podle hustého porostu, který pokrýval svahy hory a který byl abnormálně tmavý - po valašsku se " čerňál." S trochou nadsázky bychom mohli označit toto tak trochu tajemné místo Hostýnských vrchů, dosahující nadmořské výše 844 m, za horu plnou "kamení." Hlavně její jižní, jihozápadní a východní svahy a rozsochy - (počítaje v ně i Smrdutou), jsou pokryty nesčetnými pískovcovými a slepencovými skalními útvary magurského flyše. Zbylá část hory je tvořena zase jílovcem, místy načervenalým a obsahujícím manganovou rudu. Nás ale budou při našem putování zajímat spíše nádherné a bizarní skalní útvary, které se v lesním masívu ukrývají. Při jejich bližší prohlídce zjistíme, že některé ze shluků balvanů a nižších skalek vypadají jakoby opracované lidskou rukou. Nemýlíme se - vskutku je tomu tak. Kvalitní pískovec z Čerňavy byl lidmi odedávna využíván a ve svazích hory tak vznikly desítky maličkých lomů. Z některých z nich nebyl opracovaný kámen z neznámých příčin nikdy odvezen a zůstal ležet na původním místě. Kvalitní kámen se ve velkém těžil například v lomu Říka u Chvalčova a našel použití při stavbě hráze přehrady na Bystřičce ve Vsetínských vrších, schodišti na poutním Hostýně a schodišti před kostelem v Rajnochovicích. Svoji předurčenou úlohu splnil vytěžený čerńavský pískovec i při opravách Olomouckého dómu...
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Rajnochovice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Skály Hostýnských vrchů - 12. Čerňava a Smrdutá
