Skály Hostýnských vrchů - 9. Ondřejovsko - Přední skály

Od Rozcestí na Okluku přicházím po zelené značce za necelou půlhodinku k první skalní hradbě Předních skal. Nachází se ukryta v lese nedaleko nad turistickým chodníkem a neohromí nás svou výškou, ale spíše svou zvláštní bizarností. Marně bychom tu hledali nějaké dutiny nebo nedejbože voštiny - skalní hradba se skládá z velice odolného hrubozrnného pískovce a rozpadá se v celých blocích, takže útvar -(o výšce asi 6 m a délce 40 m) - připomíná šupinatý hřbet draka. Opouštím turistický chodník a vydávám se na průzkum bezejmenného zalesněného hřebenu kopce. Kolem balvanů míjím 5 m Vysokou a poměrně dlouhou skalní plotnu, která je vlastně mrazovým srubem, a jen o kousek dál mne čeká nádherný objev: je tu další skalnatý hřeben a taky chata holešovských Ochránců přírody, která je citlivě umístěna do změti balvanů a skal a vypadá, jako by tu stála odjakživa. Před chatou dvě obrovská tábořiště s posezením a další odloučená ohniště v řídkém lese a je tu všude neskutečný pořádek a celý les vypadá jako zametený. Trampové tu mají dokonce i pec, přírodní šporák a grilovací rošt.

Co mně ale nejvíc vyráží dech, tak to jsou skály hned u chaty, to tedy nemá chybu: ta první - asi 5 m Vysoká - připomíná při pohledu z boku parník a z čela pak nějakého fantastického dravého ptáka. Je to nesmírně pitoreskní skála, ale daleko hezčí je jednou tak Vysoká skalní věž, která stojí vedle ní a která také vypadá z každé strany úplně jinak! Je tady hrozně krásně a jako nejpříhodnější pojmenování pro toto místo mne napadá "Orlí hnízdo." Když se dosyta pokochám krásou skalních útvarů, přesunuju se k tábořištím - před větrem jsou chráněny zídkami - a k bizarnímu Indiánskému hrobu. Od něj zestup kousek pod hřeben a k dalšímu, 7 m vysokému bloku skal a ohromných balvanů, poskládaných v nesmírném chaosu na sobě. mezi stromy v řídkém lese výhled na Rusavsko. Další shluk skalek a balvanů na hřebeni dosahuje výše 4 m, na některých kamenech pozoruji bizarní formy zvětrávání v podobě zvláštních mřížek...

Ještě pár kroků těžce schůdným terénem a stojím před znovuoobjeveným Slunečným kamenem!! Tato rozpadající se skalní hradba se táhne v délce asi 70 m a výšce 7 m nad zarůstající pasekou, ale úklon svahu umožňuje nádherný výhled na celý hřeben Ondřejovska. Skála bělostně září na všechny strany jako maják z moře lesů a její ježatou čupřinu, vyčnívající do výše nad okolí, tvoří koruny horských jeřábů. Hustým mlázím scházím k pěkné pasece, po níž jsou roztroušeny balvany a lesní cestou pokračuju nahoru do kopce na turist. rozcestí žluté a zelené značky. Po té zelené stoupám do sedla mezi oběma vrcholky Ondřejovska a už mimo značku stoupám lesem vlevo do PP Ondřejovsko (634m).

Na vrcholu jsem fascinován: nachází se tu asi 40 m dlouhá a 7 m Vysoká skalní hradba, které vévodí bizarní útvar Hlava a pod ní je "Janoškův veksl" - vysekané koryto ve skalce a naplněné vodou. O kus dál nalézám ještě jedny vyšší skály a kolem spousty balvanů a všude kolem buky,duby, habry a jasany - několik velikánů dokonce "tříchlapových" - jen tři muži by je společně dokázali obejmout!! Je to tu též velice pěkné, ale mrknutí na hodinky mne popohání k další cestě - vracím se dolů do výrazného sedla a od něj vyrážím po pěšině Západním hřebenem Ondřejovska...