Skály pod Bleskovcem
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Soustava pohoří, které jednodušeji říkám Jeseníky je vcelku známá i jako slušně skalnaté hory. Snadno se pak stane, že člověk mimoděk narazí na nějakou skálu a začne pátrat v pramenech, kdeže se nějaká skála vyskytla, či co má poblíž za příbuzenstvo. Když jsem tak zjara narazil na malou skalku nedaleko Rejvízu jak vyšel čas, zadíval jsem se do mapy, nemá-li poblíž nějaké příbuzenstvo.
Samozřejmě že má a jaké. Jednou z hor, která se vypíná (to slovo je poněkud přehnané), prostě mírně vyčnívá severozápadně od Rejvízu je vrch Bleskovec (871 m n.m.). Poměrně snadno je dostupný díky kolemjdoucí červené TZ, jak se asi po kilometru výšlapu zmírní stoupání, dá se objevit odbočka a svážnicová cesta k vrcholu hory. Samotný vrchol kromě značky nivelace příliš fotogenický není, poněkud přerostlý šutr u vrcholu ani nestojí za řeč ovšem pokud se vydáme po hřebínku hory k východu, narazíme na již zajímavější kamínky, podle rozvrtaných děr můžeme usoudit, že zde v minulosti hledali nějaké kovy dávní prospektoři, to už je zajímavější, nicméně pokračujeme-li ještě o nějakých 200 m stejným směrem, brzy se ocitneme u skalních útvarů, které stojí za zmínku. Skály Pod Bleskovcem, jak jsou pojmenovány v horolezeckých průvodcích tvoří poměrně mohutné skalní výchozy, téměř skalní sruby (nejvýchodnější pilíř je téměř samostatná skála). Vrcholy skal tvoří zhruba tři mohutné věže, první dva (od příchodu z Bleskovce) jsou odděleny průrvou z níž vystupuje i malá skalní jehla. Skalní defilé se táhne v délce cca 150 m zhruba od JZ k SV (podle příchodu). Podle údajů jsou nejvyšší skalní stěny vysoké až 25 m. Ze směru od Bleskovce se dá pohodlně vystoupit pěšinkou na vrcholy prvních skal, ta jsou zároveň nejvyšším bodem skalních masivů, tak díky nim máme štěstí na nějaké výhledy. Severní strana masivu je zarostlá lesem, ale poměrně pěkné vyhlídky máme jižním či východním směrem (tedy na Zlatohorskou vrchovinu). Pěkně patrná je Biskupská kupa, vzrostlé smrky mírně brání ve výhledu, přesto však není problém rozpoznat masiv Příčné hory, případně i nějaké kopce Hrubého Jeseníku směrem k Vrbnu.
Od příchodu objevíme i pěšinku, kterou se dá sestoupit k patě skal pak můžeme obdivovat mohutnost skal. Ačkoliv je okolí přeci jen zarostlé lesem, pár slušných výhledů se nakonec najde, tak můžeme zaregistrovat velkolepost skalních bloků. Skály jsou tvořeny převážně pegmatitovou horninou s křemeny a příměsí břidlic. Ačkoliv není přístup ke skalám vyznačen žádnou turistickou značkou, protřelý zálesák jistě lokalitu snadno objeví.