Škocjanske jame-opravdu unikát!

Návštěvníci slovinských jeskyní by se mohli přít, které jsou krásnější - Postojenská nebo Škocjanská? Každá je jiná, takové jeskyně u nás nemáme, každá má své kouzlo.

Na mě osobně ale mnohem víc zapůsobila jeskyně (jama) Škocjanská. Především tím, že k ní neproudily davy, jako v Postojenské. Bylo víc času si vše prohlédnout.

Šli jsme od vchodu asi 10 minut údolím směrem dolů. Potom uvnitř chvíli tunelem. Přišli jsme do obrovského sálu s krápníky. Takových sálů jsme míjeli několik. Fotit se uvnitř nesmí.

Potom nastal největší zážitek. Pod námi hučela zlověstně voda, tok jménem Reka. Hukot byl tak silný, že nebyl slyšet výklad. Stáli jsme v ohromné, opravdu velikánské jeskyni. Po obou stranách skal jsou udělané chodníky se světýlky a po nich jsme různě skály obcházeli. To se nedá popsat, to se musí vidět, všechna nádhera. Tma, světýlka, nekonečně vysoké skály, hluboko pod námi kaňon s hučící vodou! Šli jsme asi hodinu, nahoru a dolů, nakonec jsme otvorem ve skále vyšli ven.

Stáli jsme dole v úzkém údolí, nad námi skály. Byly dvě možnosti, vyjet ke vchodu lanovkou, nebo vyjít nahoru po svých kolem vodopádu.

Šla jsem pěšky, sice prudce do kopce, ale po pohodlných schodech. Jde se půl hodiny, pokud se nespěchá. I to je pěkný zážitek.

Kolem jeskyně vedou i jiné trasy, na ty jsme neměli čas.