Loading...
Turistické cíle • Drobné památky
Jak praví encyklopedie používaná uživateli webových stránek, není zcela jistý původní resort, který Dianě přiřkla římská mytologie. Předpokládá se, že šlo o ochránkyni žen, porodů, ale i otroků a rovněž ochránkyní posvátných hájů.
Asi nejznámější je její ztotožnění s řeckou Artemis, tedy hlavně průnik resortů, který bohyně obstarávaly. Ovšem řecká verze měla podobný záběr, zejména v oblasti Malé Asie, kde byla považována za bohyni plodnosti. Samozřejmě s tím souvisí i stavba jednoho z divů světa, chrámu v Efesu, poblíž dnešního Izmiru.
Paradoxně asi nejznámější je dnes její kult, coby panenské lovkyně, tím ji přejali za patronku různí lovci, lesáci a myslivci, a to i přes konkurenci křesťanského sv. Huberta. Inu ženská je asi přitažlivější než chlap, zejména v oboru, který je dosud genderově nevyvážený.
Různé Diany tak najdeme poblíž hradů, zámků i jiných panských sídel, pojmenování najdeme u hotelů, vyhlídek, restaurací a samozřejmě i u loveckých chat.
Celkem zajímavé zpodobnění Diany mohou dlouhodobě obdivovat návštěvníci restaurace v motorestu na sedle Skřítek. Rozměrný obraz zdobí již bezmála 60 let interiér nástupce bývalého zájezdního hostince.
Obraz je vytvořen svéráznou technikou rytiny v sestavě prken, doplněných technikou opalování.
Autorem díla byl sochař a příležitostný malíř Jiří Jílek (1925–81). Vystudovaný akademický sochař se za svůj relativně krátký život celkem nesmazatelně svým dílem zapsal do krajiny Jeseníků. Ač pocházel z Prahy, opustil po studiích velkoměsto, přesídlil na čas do Českého Brodu, nakonec zakotvil (i díky sňatku) v Sobotíně poblíž Šumperka. Ač se nevyhnul, hlavně v mladší tvorbě ideově zaměřeným dílům, postupně se věnoval dílům více spojených s přírodou a duchovní tematikou (vliv na to měla i postupující nemoc). Diana je asi tak na pomezí přírodní a duchovní tematiky. Dílo je datováno podle podpisu rokem 1965 (66?). Velkoformátová ozdoba vznikla jako zakázka s nově budovaným motorestem v horském sedle na silnici č. 11 (Praha–Ostrava). Nový objekt v roce 1966 stavěla Jednota ze Zábřeha a bylo záhodno nový objekt zasvětit i vhodnou výzdobou.
Obraz bohyně samozřejmě není na Skřítku jediným dílem Jiřího Jílka. Patrně nejznámějším sochařovým dílem je samozřejmě samotná soška, která střeží u vjezdu na parkoviště.