Slatina (Hradec Králové)
Turistické cíle • Městská část
Původ a vývoj pojmenování této obce je poměrně jednoduchý, protože dříve byla tato místa velmi podmočená až mokřadní a výraz "slatina" býval užíván pro bažinatou lokalitu, kde se mnohdy těžila rašelina. Z tohoto důvodu o této dnešní královéhradecké čtvrti nenalezneme v knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse příliš mnoho: "3. Slatina (v. v.), ves 4 km sv. od Hradce Králové: 1547 Slatina města Hradce, PA. X, 465. Na sv. straně u vsi je poloha zvaná Slatina."
Tato lokalita byla osídlena již v době kamenné, což dokazuje několik nálezů kamenných sekyrek. První zmínka o této obci pochází ze 23. října 1434, kdy byla sepsána smlouva mezi Mstidruhem z Adlaru a Janem Veselíkem z Chlumu, podle níž Jan Veselík z Chlumu koupil všechny dědiny prve jmenovaného, poplužní dvůr v Plotištích a celou ves ve Slatině. Svědky byli Aleš z Riesenburka, správce země království Českého, Menhart z Hradce, Diviš z Miletínka, purkrabí hradu Pražského, a Hynek z Chlumu. V roce 1532 byla Slatina již připomínána jako ves města Hradce Králové, kterému byla roku 1547 zkonfiskována a prodána Janovi z Pernštejna. Vesnice Slatinu s výsadní krčmou, Svinary a Svinárky s rybníkem Svinarským koupil od Jana z Pernštejna v roce 1548 Aleš Rodovský z Hustířan za 1 650 kop grošů českých. Kolem roku 1550 byla Alšem Radovským z Hustířan vystavěna tvrz, jež byla o 9 let později prodána Bohuši Hrušovskému z Hrušovan. 17. září 1563 byla slatinská tvrz po smrti Bohuše Hrušovského z Hrušovan odkoupena Mikulášem Bořkem z Dohalic mladším. V roce 1576 Melchysedech Bořek prodal Slatinu, Svinary a Svinárky Zikmundovi Mladotovi ze Solopysk na Nevraticích. Zikmund zemřel nedlouho po roce 1589, aniž zanechal po sobě dědice. Jan, Jiří a Mikuláš, jeho sourozenci a dědicové zároveň, se vyrovnali tak, že Jiří statek slatinský v 3 333 kopách ujal a bratry své vyplatil. Hned potom 13. října 1593 prodal Jiří Slatinu Pavlovi Hamzovi Bořkovi ze Zábědovic a vyzískal při tom nad 1 600 kop. Pavel byl již roku 1605 mrtev a jeho syny Adama a Jana vychovával jejich strýc Myslibor Hamza. Teprve roku 1624 rozdělili se bratři o dědictví po otci a strýci Mysliborovi. Janovi dostaly se Slatina, tvrz na díle od kamene, na díle ode dřeva vystavěná, při ní dvůr a ves, vsi Svinary a Svinárky, kus Orlice a dům v Hradci Králové. Statek ten směnil Jan za Světí roku 1625, ale získav jej později zpět, prodal ho v roce 1631 Adamovi Erdmanovi Trčkovi z Lípy, čímž se Slatina dostala ke smiřickému panství. Roku 1634 byl celý majetek Trčků z Lípy zkonfiskován a v roce 1636 císař Ferdinand daroval Slatinu a Svinárky plukovníku Walteru hraběti z Leslie a tyto obce se tak staly součástí novoměstského panství. Roku 1654 byl ve Slatině 1 sedlák, 10 chalupníků a 117 korců vesnických polí. V roce 1745 je připomínána panská hospoda, k níž náležely masný krám, role a palouky. Roku 1752 ji koupil Jan Řehák a od něho v roce 1788 jeho syn František Řehák. Roku 1782 byla zřízena škola. O 5 let později byla Slatina přifařena k Pouchovu. Původně patřila ke kostelu sv. Antonína v Hradci Králové, později ke kostelu sv. Ducha. V roce 1837 byla postavena nová školní budova (přízemní jednotřídka), na její stavbě se finančně podílely i okolní obce školního obvodu (Svinárky a Slezské Předměstí). O 9 let později vyhořelo 11 stavení.
Roku 1849 se Slatina stala samostatnou politickou obcí. V roce 1872 byl postaven a posvěcen nový dřevěný kříž. O rok později byla původní slatinská jednotřídní škola rozšířena o jednu třídu. Stavba nové školní budovy se kvůli neshodám se sousedním Slezským Předměstím komplikovala a roku 1883 bylo přistavěno jen patro. V roce 1885 byly potvrzeny stanovy zdejšího SDH. 8. září 1886 požár zničil hospodářská stavení pana Vyhlída, Fišery a Kratiny. 4. května 1890 byl čestným občanem Slatiny jmenován lesník Florián Strachota. 30. září 1891 zničil požár hospodářská stavení rolníků Jonáka a Cejnara. 15. dubna 1899 došlo k požáru domu Josefa Kašpara. 1. září 1899 zasáhla obec větrná smršť. 10. března 1900 vyhořel dům Josefa Slámy. O 4 roky později koupil horní polovici poplužního dvora ve Slatině i s budovami Josef Baše z Dobrušky, dolní část připadla Janu Jiřičkovi z Dolní Kalné. Jiřičkův díl byl zvolna rozdrobován mezi malé zemědělce a zbytek, asi 22 ha, odkoupil v roce 1913 správce Mikulka. Baše hospodařil na své polovině až do roku 1948, kdy všechnu půdu převzal státní statek. 15. září 1904 byla zřízena místní poštovna. V následujícím roce vznikl Spořitelní a záložní spolek pro Slatinu. 8. září 1906 lehly popelem stavení pánů Hemelíka a Havla. Tehdy se též sešli poprvé zdejší divadelní ochotníci. Roku 1907 byla postavena hasičská kolna a provedena přístavba k obecnímu hostinci. Stará kolna z roku 1883 byla přestavěna na lednici. V roce 1909 byl obecní hostinec prodán za 16 000 K Františku Netušilovi. Roku 1910 bylo založeno Sdružení katolické mládeže, které zaniklo v roce 1917. V letech 1911-1912 byla dokončena silnice ze Svinárek, jež byla posléze převzata okresem. Roku 1912 vzniklo Družstvo pro pojišťování dobytka. V roce 1913 vyhořela Kudrnova strojírna, pro finanční potíže později prodaná Bartoloměji Mikulkovi, a nebyla již jako závod obnovena. Následujícího roku byl do obce zaveden elektrický proud. Z front 1. světové války se nevrátilo 18 místních mužů.
V roce 1919 došlo k ustavení místních divadelních ochotníků a Domoviny. 30. srpna 1921 zničil zhoubný požár 4 rolnická stavení Jukla, Adámka, Krátkého a Mikulandy i s úrodou a hospodářským nářadím. Roku 1923 se obec dočkala autobusového spojení. V červnu 1924 vyhořely 3 stavení. V roce 1925 byla zřízena mostní váha. 24. května 1925 se ve Slatině uskutečnilo cvičení hasičské župy královéhradecké. 17. ledna 1927 zahynul při mlácení obilí Bohuslav Havlík, syn místního starosty. Roku 1932 bylo elektrárenským družstvem instalováno veřejné osvětlení. 26. května 1934 vypukl v domku čp. 17 koláře Josefa Duška požár, který se přenesl na dřevěný štít domku mlékaře Levého a na Kráčmarův domek. 31. května 1934 proběhlo okrskové cvičení hasičské župy. 24. ledna 1935 byla provedena loupež poštovního pytle se 16 000 Kč z městského autobusu č. 3 u Slatiny. V roce 1936 byla vydlážděna silnice ze Slatiny do Hradce Králové. 7. února 1937 byla ustavena nová TJ Orel. Roku 1938 byl poštovní správou zaveden do obce telefon. Za německé okupace nesla obec pojmenování Slatina. Roku 1940 měla obec i se Svinárkami 122 domů a 833 obyvatel. V roce 1945 byla založena odbočka SČSP. O 3 roky později byla Slatina připojena na telefonní síť a získala místní rozhlas. Došlo též k založení pobočky TJ Sokol Slezské Předměstí a opravě školní budovy. Roku 1949 byl ustaven přípravný výbor JZD, které bylo k 1. lednu 1965 připojeno ke Státnímu statku Kydlinov. Vedle toho byly Svinárky odloučeny od Slatiny a přiděleny do Svinar. V roce 1951 byl postaven zemědělský útulek a hřiště. Roku 1952 proběhla prava školní budovy a výsadba stromořadí. V roce 1953 došlo k přemístění obecní váhy. O rok později došlo k adaptaci kulturního domu a jeho vybavení. Roku 1956 byla postavena autobusová čekárna. V roce 1959 došlo ke zřízení poštovního úřadu. Roku 1964 byla postavena nová autobusová čekárna před Jednotou. V roce 1974 byla zrušena ZDŠ a v její budově byla zřízena MŠ n. p. Tesla Hradec Králové. O 3 roky později byla rozšířena autobusová doprava z Hradce Králové do Slatiny. 1. července 1980 se Slatina stala součástí Hradce Králové. Téhož roku projednala rada MěstNV předlohu projektového úkolu na stavbu vodovodu Pouchov-Piletice-Slatina. Ten byl dokončen o 2 roky později. V roce 2003 došlo k opravě chodníků. 11. dubna 2009 došlo ke slavnostnímu otevření dětského hřiště. V letech 2012-2013 došlo k opravě a zateplení MŠ.
Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kamenný kříž proti MŠ z roku 1880, který byl v roce 1947 opraven a přemístěn na současné místo; kamenný kříž při cestě do Divce, jenž byl vybudován místními občany a divadelními ochotníky a vysvěcen 3. září 1893 (před oběma kříži bývalo v obci 5 dřevěných křížů); pomník padlým v 1. světové válce od královéhradeckého sochaře Jaroslava Samka, který byl slavnostně odhalen 5. srpna 1923. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je lesník Josef Strachota (29. ledna 1863 Slatina - 19. prosince 1935 Praha), od roku 1902 královéhradecký lesmistr, od roku 1915 lesní rada a od roku 1924 vrchní lesní rada města Hradce Králové a od roku 1923 navíc okresní lesní technik.
Tato lokalita byla osídlena již v době kamenné, což dokazuje několik nálezů kamenných sekyrek. První zmínka o této obci pochází ze 23. října 1434, kdy byla sepsána smlouva mezi Mstidruhem z Adlaru a Janem Veselíkem z Chlumu, podle níž Jan Veselík z Chlumu koupil všechny dědiny prve jmenovaného, poplužní dvůr v Plotištích a celou ves ve Slatině. Svědky byli Aleš z Riesenburka, správce země království Českého, Menhart z Hradce, Diviš z Miletínka, purkrabí hradu Pražského, a Hynek z Chlumu. V roce 1532 byla Slatina již připomínána jako ves města Hradce Králové, kterému byla roku 1547 zkonfiskována a prodána Janovi z Pernštejna. Vesnice Slatinu s výsadní krčmou, Svinary a Svinárky s rybníkem Svinarským koupil od Jana z Pernštejna v roce 1548 Aleš Rodovský z Hustířan za 1 650 kop grošů českých. Kolem roku 1550 byla Alšem Radovským z Hustířan vystavěna tvrz, jež byla o 9 let později prodána Bohuši Hrušovskému z Hrušovan. 17. září 1563 byla slatinská tvrz po smrti Bohuše Hrušovského z Hrušovan odkoupena Mikulášem Bořkem z Dohalic mladším. V roce 1576 Melchysedech Bořek prodal Slatinu, Svinary a Svinárky Zikmundovi Mladotovi ze Solopysk na Nevraticích. Zikmund zemřel nedlouho po roce 1589, aniž zanechal po sobě dědice. Jan, Jiří a Mikuláš, jeho sourozenci a dědicové zároveň, se vyrovnali tak, že Jiří statek slatinský v 3 333 kopách ujal a bratry své vyplatil. Hned potom 13. října 1593 prodal Jiří Slatinu Pavlovi Hamzovi Bořkovi ze Zábědovic a vyzískal při tom nad 1 600 kop. Pavel byl již roku 1605 mrtev a jeho syny Adama a Jana vychovával jejich strýc Myslibor Hamza. Teprve roku 1624 rozdělili se bratři o dědictví po otci a strýci Mysliborovi. Janovi dostaly se Slatina, tvrz na díle od kamene, na díle ode dřeva vystavěná, při ní dvůr a ves, vsi Svinary a Svinárky, kus Orlice a dům v Hradci Králové. Statek ten směnil Jan za Světí roku 1625, ale získav jej později zpět, prodal ho v roce 1631 Adamovi Erdmanovi Trčkovi z Lípy, čímž se Slatina dostala ke smiřickému panství. Roku 1634 byl celý majetek Trčků z Lípy zkonfiskován a v roce 1636 císař Ferdinand daroval Slatinu a Svinárky plukovníku Walteru hraběti z Leslie a tyto obce se tak staly součástí novoměstského panství. Roku 1654 byl ve Slatině 1 sedlák, 10 chalupníků a 117 korců vesnických polí. V roce 1745 je připomínána panská hospoda, k níž náležely masný krám, role a palouky. Roku 1752 ji koupil Jan Řehák a od něho v roce 1788 jeho syn František Řehák. Roku 1782 byla zřízena škola. O 5 let později byla Slatina přifařena k Pouchovu. Původně patřila ke kostelu sv. Antonína v Hradci Králové, později ke kostelu sv. Ducha. V roce 1837 byla postavena nová školní budova (přízemní jednotřídka), na její stavbě se finančně podílely i okolní obce školního obvodu (Svinárky a Slezské Předměstí). O 9 let později vyhořelo 11 stavení.
Roku 1849 se Slatina stala samostatnou politickou obcí. V roce 1872 byl postaven a posvěcen nový dřevěný kříž. O rok později byla původní slatinská jednotřídní škola rozšířena o jednu třídu. Stavba nové školní budovy se kvůli neshodám se sousedním Slezským Předměstím komplikovala a roku 1883 bylo přistavěno jen patro. V roce 1885 byly potvrzeny stanovy zdejšího SDH. 8. září 1886 požár zničil hospodářská stavení pana Vyhlída, Fišery a Kratiny. 4. května 1890 byl čestným občanem Slatiny jmenován lesník Florián Strachota. 30. září 1891 zničil požár hospodářská stavení rolníků Jonáka a Cejnara. 15. dubna 1899 došlo k požáru domu Josefa Kašpara. 1. září 1899 zasáhla obec větrná smršť. 10. března 1900 vyhořel dům Josefa Slámy. O 4 roky později koupil horní polovici poplužního dvora ve Slatině i s budovami Josef Baše z Dobrušky, dolní část připadla Janu Jiřičkovi z Dolní Kalné. Jiřičkův díl byl zvolna rozdrobován mezi malé zemědělce a zbytek, asi 22 ha, odkoupil v roce 1913 správce Mikulka. Baše hospodařil na své polovině až do roku 1948, kdy všechnu půdu převzal státní statek. 15. září 1904 byla zřízena místní poštovna. V následujícím roce vznikl Spořitelní a záložní spolek pro Slatinu. 8. září 1906 lehly popelem stavení pánů Hemelíka a Havla. Tehdy se též sešli poprvé zdejší divadelní ochotníci. Roku 1907 byla postavena hasičská kolna a provedena přístavba k obecnímu hostinci. Stará kolna z roku 1883 byla přestavěna na lednici. V roce 1909 byl obecní hostinec prodán za 16 000 K Františku Netušilovi. Roku 1910 bylo založeno Sdružení katolické mládeže, které zaniklo v roce 1917. V letech 1911-1912 byla dokončena silnice ze Svinárek, jež byla posléze převzata okresem. Roku 1912 vzniklo Družstvo pro pojišťování dobytka. V roce 1913 vyhořela Kudrnova strojírna, pro finanční potíže později prodaná Bartoloměji Mikulkovi, a nebyla již jako závod obnovena. Následujícího roku byl do obce zaveden elektrický proud. Z front 1. světové války se nevrátilo 18 místních mužů.
V roce 1919 došlo k ustavení místních divadelních ochotníků a Domoviny. 30. srpna 1921 zničil zhoubný požár 4 rolnická stavení Jukla, Adámka, Krátkého a Mikulandy i s úrodou a hospodářským nářadím. Roku 1923 se obec dočkala autobusového spojení. V červnu 1924 vyhořely 3 stavení. V roce 1925 byla zřízena mostní váha. 24. května 1925 se ve Slatině uskutečnilo cvičení hasičské župy královéhradecké. 17. ledna 1927 zahynul při mlácení obilí Bohuslav Havlík, syn místního starosty. Roku 1932 bylo elektrárenským družstvem instalováno veřejné osvětlení. 26. května 1934 vypukl v domku čp. 17 koláře Josefa Duška požár, který se přenesl na dřevěný štít domku mlékaře Levého a na Kráčmarův domek. 31. května 1934 proběhlo okrskové cvičení hasičské župy. 24. ledna 1935 byla provedena loupež poštovního pytle se 16 000 Kč z městského autobusu č. 3 u Slatiny. V roce 1936 byla vydlážděna silnice ze Slatiny do Hradce Králové. 7. února 1937 byla ustavena nová TJ Orel. Roku 1938 byl poštovní správou zaveden do obce telefon. Za německé okupace nesla obec pojmenování Slatina. Roku 1940 měla obec i se Svinárkami 122 domů a 833 obyvatel. V roce 1945 byla založena odbočka SČSP. O 3 roky později byla Slatina připojena na telefonní síť a získala místní rozhlas. Došlo též k založení pobočky TJ Sokol Slezské Předměstí a opravě školní budovy. Roku 1949 byl ustaven přípravný výbor JZD, které bylo k 1. lednu 1965 připojeno ke Státnímu statku Kydlinov. Vedle toho byly Svinárky odloučeny od Slatiny a přiděleny do Svinar. V roce 1951 byl postaven zemědělský útulek a hřiště. Roku 1952 proběhla prava školní budovy a výsadba stromořadí. V roce 1953 došlo k přemístění obecní váhy. O rok později došlo k adaptaci kulturního domu a jeho vybavení. Roku 1956 byla postavena autobusová čekárna. V roce 1959 došlo ke zřízení poštovního úřadu. Roku 1964 byla postavena nová autobusová čekárna před Jednotou. V roce 1974 byla zrušena ZDŠ a v její budově byla zřízena MŠ n. p. Tesla Hradec Králové. O 3 roky později byla rozšířena autobusová doprava z Hradce Králové do Slatiny. 1. července 1980 se Slatina stala součástí Hradce Králové. Téhož roku projednala rada MěstNV předlohu projektového úkolu na stavbu vodovodu Pouchov-Piletice-Slatina. Ten byl dokončen o 2 roky později. V roce 2003 došlo k opravě chodníků. 11. dubna 2009 došlo ke slavnostnímu otevření dětského hřiště. V letech 2012-2013 došlo k opravě a zateplení MŠ.
Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kamenný kříž proti MŠ z roku 1880, který byl v roce 1947 opraven a přemístěn na současné místo; kamenný kříž při cestě do Divce, jenž byl vybudován místními občany a divadelními ochotníky a vysvěcen 3. září 1893 (před oběma kříži bývalo v obci 5 dřevěných křížů); pomník padlým v 1. světové válce od královéhradeckého sochaře Jaroslava Samka, který byl slavnostně odhalen 5. srpna 1923. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je lesník Josef Strachota (29. ledna 1863 Slatina - 19. prosince 1935 Praha), od roku 1902 královéhradecký lesmistr, od roku 1915 lesní rada a od roku 1924 vrchní lesní rada města Hradce Králové a od roku 1923 navíc okresní lesní technik.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.234, 15.892)
Poslední aktualizace: 23.5.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hradec Králové
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Slatina (Hradec Králové)
Slatina u Hradce Králové
Vesnice
Slatina - dříve samostatná obec, dnes součást Hradce Králové. Slatinou prochází cyklotrasa č. 4257 ve směru Pilertice - Jílovice, dále k Orlickým horám je již značení rozdílné dle směru, kterým se cykloturista vydá. V obci, v křižovatce cest, najdeme pomník obětem 1. sv. války a ve směru k Libranticím monumentální pomník ukřižování.
0.7km
více »
Černé jezero
Jezero
Stejně jako u dalších vodních ploch na Slezském Předměstí se i u Černého jezera píše, že vzniklo regulací řeky Orlice, ale zde jde o naprostý nesmysl, neboť těmito místy, kde se od nepaměti říkalo „Pod silnicí“, n…
1.5km
více »
Les Ouliště
Přírodní park
Ouliště, jež neslo v dávných dobách ještě pojmenování Oulisko, se nachází mezi Hradcem Králové a Černilovem, a to na katastrech Piletic, Slatiny a zejména Bukoviny. Přibližně v jeho středu, kterým prochází plochý hřbet ze slinitých jílů, se nachází stejnojmenný vrch, který měří 255,3 m n. m., a na západ od lesa se nachází dnes již osamělý vrch Okrouhlík (256,8 m n. m.), který j…
1.7km
více »
Nový rybník u Slatiny
Fotogalerie
Podle jeho pojmenování můžeme teoretizovat o tom, že vznikl až po zřízení blízkého Hlubokého rybníka, jehož počátky můžeme hledat v 16. století, kdy náležela Slatina královéhradecké městské obci, jíž připadla před…
1.8km
více »
Hradec Králové - pomník ukřižování se zvoničkou na Slezském předměstí
Drobné památky
Bokem hlavních cest v Kladské ulici se nachází pomník ukřižování se zvoničkou z železné konstrukce. Pomník ukřižování byl postaven „ke cti a slávě boží“ v roce 1872. Po větrné smršti byl obnoven v roce 1929. Stav zvoničky je takový, že při větším větru nebude radno být v její blízkosti…..
1.8km
více »
Kříž se zvoničkou v Pileticích
Kříž
Původní dřevěný kříž býval ozdobou piletické návsi přinejmenším již od 18. století (v období zpracování josefinského katastru v roce 1789 již existoval), ale můžeme uvažovat, že zde stál již o mnoho let dříve. Jeho umístění je zaznamenáno jak v prvních vojenských mapováních (I. z let 1764-1768 a rektifikace z let 1780-1783, viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map…
1.8km
více »
Nový a Hluboký rybník
Rybník
Zdejší krajina byla již od středověku plná různě velikých vodních ploch, což lze vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), kde je přímo Nový rybník pojmenován, zatímco řada rybníků je zaznamenána bez jakéhokoliv názvu. O rozsahu zdejších ry…
1.8km
více »
Piletice
Zvonice
Piletice - dnes součást Hradce Králové. Na návsi nedaleko dnešní točny MHD se nachází pomník obětí 1 sv. války, který je tvořen sochou matky s dítětem na kamenném podstavci. Náves dále doplňuje dřevěná zvonička s …
1.8km
více »
Piletice - Šrámkův statek
Statek
Areál Šrámkova statku v Pileticích je tvořen roubenou obytnou budovou, roubenou stodolou, kamennou trojosou bránou a hospodářskými budovami. Jedná se o jednu z mála zachovaných staveb lidové architektury z počátku…
1.9km
více »
Binarovo jezero
Jezero
Toto jezero je pozůstatkem jednoho z původních ramen řeky Orlice, které leží z jedné části na pozemcích v majetku královéhradecké firmy EXPAND HK s. r. o., Zdeňky Milerové z Hradce Králové a Pavlíny Uhrové ze Staš…
2km
více »
Svinary - Železný most přes Orlici, most plukovníka Šrámka
Most
Zajímavý železný Most přes řeku Orlici, který je pojmenován po, místním rodáku, plukovníku Šrámkovi, najdeme v Hradecké městké části Svinary. Most byl postaven v roce 1907 jako náhrada za dřevěný most z roku 1869.…
2km
více »
Šrámkův statek v Pileticích
Tipy na výlet
Jedeme do severní části Hradce Králové, do bývalé samostatné obce Piletice. Naším cílem je Šrámkův statek. Památkově chráněný areál Šrámkova statku v Pileticích je tvořen roubenou obytnou budovou, roubenou stodolo…
2km
více »
Svinary - zvonička a pomník ukřižování
Kříž
Svinary jsou prvně prvně písemně doloženy roku 1379, dříve samostatná obec je dnes součást Hradce Králové. Ve Svinarech je dochováno několik původních selských stavení, na pravém břehu Orlice starý Panský hostinec postavený v roce 1717. Ná návsi u hospody najdeme pomník ukřižování s dřevěnou sloupovou zvoničkou, která byla díky veřejné sbírce obnovena v r. 2013.
2.4km
více »
Rameno u Stříbrného rybníka
Potok
V roce 1998 bylo rameno u Stříbrného rybníka u Malšovy Lhoty vyhlášeno přechodně chráněnou plochou o výměře 1,6065 ha. Důvodem vyhlášení byla a stále ještě je ochrana kriticky ohrožené rostliny rdestu dlouholistéh…
2.4km
více »
Divec
Vesnice
Divec - nejstarší písemná zpráva o obci je doložena z počátku 14. století, z doby působení české královny - vdovy Elišky Rejčky v Hradci Králové. V té době královna vedla inkviziční procesy proti kacířům z Černilo…
2.5km
více »
cyklostezka kolem stříbrného rybníku
Turistická trasa
Jak název příspěvku napovídá popisovaná cyklostezka vede kolem známého stříbrného rybníku. Délka této asfaltové stezky je cca 400 metrů. Západní okraj stezky začíná u mostku přes Stříbrný potok, východní okraj u …
2.5km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Přírodní park Orlice
Louka
Lokalita se nachází v Přírodním parku Orlice, konkrátně v jeho záplavových loukách na východním okraji města Hradce Králové.Park byl zřízen roku 1996 podél toků Tiché a Divoké Orlice. Po jejich soutoku pokračuje d…
2.5km
více »
Svinary - pomník obětem válek
Pomník
Pomník s postavou vojáka vyhlížejícího do dáli najdeme ve směru od návse k lesu. Pomník byl postaven, v roce 1921, jako vzpomínka na 14 obětí 1. sv. války. Po ukončení 2. sv. války byla do pomníku zakomponována deska se jmény dalších obětí. Kolem pomníku je plůtek s vrátky ve tvaru státního znaku bývalé Československé republiky.
2.7km
více »
Stříbrný rybník - autokemp, rekreační areál, koupaliště
Koupaliště
Rekreační oblast a přírodní koupaliště Stříbrný rybník, lidově zvané "Stříbrňák" najdeme východně od centra Hradce Králové mezi Malšovou lhotou a Svinary. Rybník je napájen Stříbrným potokem, který přitéká z Hrade…
2.7km
více »
Hradec Králové - vojenský hřbitov
Hřbitov
Hradecký vojenský hřbitov se nachází v městské části Pouchov. Na hřbitově jsou pohřbeni účastníci tří světových válek. A to války prusko-rakouské roku 1866, 1. a 2. sv. války, Češi, Rakušané, Němci, Rudoarmějci...…
3.2km
více »
Haltýře - Hradecké lesy
Přírodní památka
Lokalita Haltýře se nachází v prostoru mezi Malšovicemi a Bělčí. Jedná se o soustavu dávných slepých ramen Orlice, která jsou zarostlá lesním porostem. Tato bažinná olšina a mokřadní společenstva jsou evidována jako významný krajinný prvek. Název lokality je odvozen od německého slova halt – haltovat, tedy stát - stavět. V místech tok vody haltoval – zastavoval u stavidla na…
3.7km
více »
Komár u Ruseku
Zajímavost
Komár u Ruseku není žádný obtížný létající hmyz, ale je to označení pro naváděcí lokátor, který se nachází severovýchodně od Ruseku a přistávací dráhy Letiště. Dnes areál tohoto bývalého vojenského prostoru využívá Hradecký klub vojenské historie. Pomník, který je umístěn před budovo…
4.2km
více »
Hradec Králové - koupaliště Flošna, aquapark
Tipy na výlet
Vydáme se na nové hradecké koupaliště Flošna, které se nachází nedaleko II. silničního okruhu a malšovického stadionu u bývalé Pivovarské flošny. Flošna je jedním z pozůstatků na dobu, kdy Hradec Králové byl vojen…
4.4km
více »
Hradec Králové - aquapark, koupaliště Flošna
Aquapark
Hradecké koupaliště FLOŠNA, které bylo veřejnosti otevřeno 22. května 2010, se nachází nedaleko II. silničního okruhu a malšovického stadionu u bývalé Pivovarské flošny. Flošna je jedním z pozůstatků na dobu, kdy …
4.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks, MAPA
Trasy
Cyklostezka spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, Pevnost Josefov a kaple Zjevení Páně ve Smiřicích. Tato vybudovaná stez…
4.6km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
4.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - jižní terasy mezi Bono publicem a Gočárovým schodištěm
Odpočinkové místo
Jižní terasy v Hradci Králové najdete nad Komenského ulicí, mezi Bono publicem a Gočárovým schodištěm. Z obou schodišť jsou terasy přístupné po většinu roku od 7 do 21 hodiny. Od prosince do února jsou z bezpečnos…
4.7km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - chrám Sv. Ducha
Chrám
Chrám Svatého ducha je společně s Bílou věží nepřehlédnutelnou dominantou Hradce Králové. Chrám dala, z důvodu nízké kapacity kostela sv. Klimenta, vystavět Eliška Rejčka r. 1307. Kostel byl v průběhu 14-16. století několikrát poškozen požáry a přestavován. V letech 1788-89 byl barokně upraven, regotizován byl v letech 1864-66. V chrámu, který tvoří tři lodě, najdeme např. pozdně gotický oltář z konce 15. století, raně barokní oltář ze 17. století, na bočním oltá…
4.8km
více »
Hradecké lesy
Přírodní památka
Hradecké lesy je rozlehlý lesní prostor, který se rozprostírá od města Hradec Králové jihovýchodním směrem k městu Choceň. Dříve se Hradeckým lesem nazýval lesní prostor, který byl…
5km
více »