Slepé rameno Skupice u Poděbrad
Když se podíváme do starých kartografických děl, zejm. však do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c110), tak vidíme, že od dávných dob tekla řeka Labe těmito místy volně a svobodně mnohými meandry, které se vinuly skrz všechna ta luka a hluboké lesy. Během jarních tání nebo za velkých dešťů pak docházelo k jejímu rozvodňování, takže voda z ní opouštěla řečiště a zaplavovala přilehlé pozemky kolikrát i na řadu týdnů. Mezi Libicí nad Cidlinou, Poděbrady, Klukem a lesem Bor tak vznikala jednolitá vodní plocha, jež vždy připomínala obrovské jezero.
Dravé vody však ohrožovaly poděbradský kamenný inundační most s hlavní silnicí do Prahy, pokud nepočítáme další vzniklé škody v níže položených oblastech, i když i zde bychom našli určité klady, neboť nánosy půdy za velkých povodní zúrodňovaly svými nánosy přilehlá pole a louky. Ještě horší byly odcházející ledy, jejichž bariéry kácely stromoví a poškozovaly mostní konstrukce a zanechávaly stopy i na jinak zde setrvávajících kmenech starých topolů a olší, které tu byly vysazeny k zpevnění labských břehů. Jiným problémem pak byly zbylé louže na lukách s uvízlými rybami a jinými vodními živočichy, jež při postupném vysychání uhynuly a následně jejich pozůstatky vytvářely velmi nepříjemný zápach. Hospodářům a lidem z blízkého okolí tak alespoň pomáhali rackové a další vodní ptáci, kteří měli díky tomu velké hody.
Za staletí větších i menších povodní vzniklo tolik škod, že by se člověk jejich výše ani nedopočítal, takže moderní doba na přelomu 19. a 20. století přišla s výraznými změnami též do této oblasti, a to v podobě regulačních a melioračních prací. Dravé labské vody totiž neměly místo jak v mnohých rozvojových plánech měst i obcí, tak v projektech průmyslových podniků a továren. Zatímco první hleděli zejména na bezpečnost obyvatel a jeho majetku, tak ti druzí chtěli využít nesmírné síly pro zvýšení svého zisku. K prvním úpravám došlo již koncem 19. století, což dokládá zmínka v "Národní politice" z 20. prosince 1896: "K regulaci horního Labe. Letos, před zimou ukončena opět část práce spadající aspoň jménem do rámce regulace Labe. Mezi Poděbrady a Osečkem postaveno letos as 370 metrů ochranné zdi, jakožto pokračování již dříve zřízených zdí podél Labe. Hráze tyto jsou určeny v přední řadě k tomu, aby řeka nevlévala se do zátoky Skupice zvané, z níž veliké škody okolním polím pocházely. V budoucích letech má se pokračovati dále." V únoru 1909 došlo k přehrazení řečiště velkými ledovými krami, takže Labe si prorvalo 2 nová koryta po obou stranách, jednak přes Kluk na Polabec a na opačné straně obecními i panskými lesy a obecními loukami do Skupice, takže vlastní řečiště se ocitlo bez vody a na ledy nestačila ani četa zákopníků, která tu působila více než 14 dní. V letech 1913-1919 pak byla provedena skutečná regulace Labe, během níž bylo vyhloubeno nové přímé koryto a jeho břehy zajištěny kamennými hrázemi. Navíc tyto práce vyvrcholily vybudováním velké vodní elektrárny a zdymadla, sloužícího ke splavnění labského toku. Ve 30. letech téhož století pak došlo ještě k regulaci výtoku ze Skupice.
Veškerá labská regulace přinesla mnoho výhod, ale macešsky se zachovala ke zdejší přírodě, neboť z většiny zmizely malebné zátočiny s řadou stromů a keřů, slatinná luka vyschla a stala se z nich zejména pole, pokud nebyla náhodou v pozdějších dobách zastavěna, zejm. vilkami ve 20. letech 20. století. Dnes o poloze původního koryta řeky Labe svědčí pouze několik slepých ramen a tůní, pokud nepočítáme takové kartografické skvosty jako indikační skicu stabilního katastru z roku 1842 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD306018420) a jeho reambulaci z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5562_6), v nichž můžeme vidět řeku Labe v její dávné kráse.
Pozůstatky dávných meandrů nalezneme především při cestě z Poděbrad k Libici nad Cidlinou, přičemž největším z nich je právě staré labské rameno, jemuž se říká Skupice (známé již z roku 1502 díky privilegiu krále Vladislava II. Jagellonského, který tehdy rozšířil městské svobody o právo vaření piva na míli vzdálí a udělil rybolov ve všech tůních na obci městské - Skupice) a táhne se od bývalé radiotelegrafické vysílací stanice z let 1922-1924 až k východnímu konci Poděbrad, kde je spojeno s novým korytem řadou kanálů. Mělo totiž mnohem větší štěstí než jeho pokračování, jemuž se říkalo Děkanská tůň a nacházelo se blíže Libice nad Cidlinou. Stalo se tak nejspíše díky tomu, že se od počátku jednalo o významnou přírodovědeckou lokalitu s množstvím vzácnějších rostlin a s výrazným hnízdištěm vodního ptactva, což potvrzuje již text Josefa Kafky z roku 1908, který vyšel v publikaci "Kafkův illustrovaný průvodce po král. Českém. XV. Střední Polabí. Královéhradecko (Bojiště). Poděbradsko. Pardubicko. Hořicko. Okolí Dvora Král. (Kuks a Betlém)": "Samo Labe s okolními lesy (oborou a bažantnicí, v nichž vzácná zvěř se chová), propůjčuje městu mnoho půvabu; malebná zátoka Skupice ode dávna byla předmětem limnologických výzkumů, které se tu dosud na přenosné stanici komitétu pro výzkum Čech provádějí." A tato přírodovědná stanice tehdejšího Českého vlasteneckého muzea byla výrazným objektem, neboť zde na výzkumech pracovali v letech 1896-1901 také Dr. Antonín Frič (někteří autoři nesprávně tvrdí, že šlo o Josefa Václava Friče) a Dr. Václav Vávra. Na ně pak navázal v letech 1992-1993 RNDr. Luboš Beran, Ph.D. Nebýt však nesouhlasu ochránců a přátel přírody a následného zásahu ministerstva školství a národní osvěty za spoluúčasti ministerstev veřejných prací, pošt a telegrafů, k němuž došlo roku 1922, tak by Skupice byla podle plánů poděbradské obce na ozdravění terénu zasypána. Počátkem 40. let 20. století byla ještě snížena její hladina a postupně zasypávány některé neplodné rybníčky a drobná bahniska, kde byly líhně obtížných komárů.
Na závěr ještě dodejme, že Skupice s tzv. Primátorskými ostrovy (prostor mezi Skupicí a Labem), kde byl v roce 1934 zřízen dokonce zoologický koutek se zlatými bažanty, pávy a jiným okrasným ptactvem (později přibyla také srnčí zvěř), bývala v minulosti také místem, které přitahovalo řadu umělců. Když se zde v roce 1934 usadil v ulici Na Skupici básník Stanislav Kostka Neumann, mnohdy jsme ho mohli potkat právě na březích Skupice, kde snad získával inspiraci ke svým dalším poetickým dílům. Vedle něj bychom mohli ještě jmenovat malíře a grafiky Ludvíka Kubu a Oldřicha Kerharta. Výsledkem zdejšího snažení druhého ze zmíněných mohou být např. oleje "Poděbrady od Skupice" z roku 1919 a "Skupice" z roku 1943. Zmínky o Skupici můžeme objevit také v deníku sokola a ruského legionáře Karla Starého, jenž v něm vzpomínal na to, jak zde dělal píšťalky pro své syny. Není tedy divu, že k procházkám láká Skupice se svými vrbovými olšinami také dnes (v roce 1988 byla pracovníky odboru kultury ONV Nymburk a ZO ČSOP Poděbrady zřízena Naučná stezka „Skupice“ s cílem seznámit návštěvníky s přírodovědnými zajímavostmi starého labského ramene a jeho okolí), i když mnozí z návštěvníků se k ní chovají přímo macešsky, protože z jejího okolí udělali jak "veřejné toalety", tak místo k odhození různých odpadků, což je nesmírná škoda, protože přírodu máme jen jednu a co se jednou zničí, tak se špatně napravuje, pokud to vůbec jde.
Dravé vody však ohrožovaly poděbradský kamenný inundační most s hlavní silnicí do Prahy, pokud nepočítáme další vzniklé škody v níže položených oblastech, i když i zde bychom našli určité klady, neboť nánosy půdy za velkých povodní zúrodňovaly svými nánosy přilehlá pole a louky. Ještě horší byly odcházející ledy, jejichž bariéry kácely stromoví a poškozovaly mostní konstrukce a zanechávaly stopy i na jinak zde setrvávajících kmenech starých topolů a olší, které tu byly vysazeny k zpevnění labských břehů. Jiným problémem pak byly zbylé louže na lukách s uvízlými rybami a jinými vodními živočichy, jež při postupném vysychání uhynuly a následně jejich pozůstatky vytvářely velmi nepříjemný zápach. Hospodářům a lidem z blízkého okolí tak alespoň pomáhali rackové a další vodní ptáci, kteří měli díky tomu velké hody.
Za staletí větších i menších povodní vzniklo tolik škod, že by se člověk jejich výše ani nedopočítal, takže moderní doba na přelomu 19. a 20. století přišla s výraznými změnami též do této oblasti, a to v podobě regulačních a melioračních prací. Dravé labské vody totiž neměly místo jak v mnohých rozvojových plánech měst i obcí, tak v projektech průmyslových podniků a továren. Zatímco první hleděli zejména na bezpečnost obyvatel a jeho majetku, tak ti druzí chtěli využít nesmírné síly pro zvýšení svého zisku. K prvním úpravám došlo již koncem 19. století, což dokládá zmínka v "Národní politice" z 20. prosince 1896: "K regulaci horního Labe. Letos, před zimou ukončena opět část práce spadající aspoň jménem do rámce regulace Labe. Mezi Poděbrady a Osečkem postaveno letos as 370 metrů ochranné zdi, jakožto pokračování již dříve zřízených zdí podél Labe. Hráze tyto jsou určeny v přední řadě k tomu, aby řeka nevlévala se do zátoky Skupice zvané, z níž veliké škody okolním polím pocházely. V budoucích letech má se pokračovati dále." V únoru 1909 došlo k přehrazení řečiště velkými ledovými krami, takže Labe si prorvalo 2 nová koryta po obou stranách, jednak přes Kluk na Polabec a na opačné straně obecními i panskými lesy a obecními loukami do Skupice, takže vlastní řečiště se ocitlo bez vody a na ledy nestačila ani četa zákopníků, která tu působila více než 14 dní. V letech 1913-1919 pak byla provedena skutečná regulace Labe, během níž bylo vyhloubeno nové přímé koryto a jeho břehy zajištěny kamennými hrázemi. Navíc tyto práce vyvrcholily vybudováním velké vodní elektrárny a zdymadla, sloužícího ke splavnění labského toku. Ve 30. letech téhož století pak došlo ještě k regulaci výtoku ze Skupice.
Veškerá labská regulace přinesla mnoho výhod, ale macešsky se zachovala ke zdejší přírodě, neboť z většiny zmizely malebné zátočiny s řadou stromů a keřů, slatinná luka vyschla a stala se z nich zejména pole, pokud nebyla náhodou v pozdějších dobách zastavěna, zejm. vilkami ve 20. letech 20. století. Dnes o poloze původního koryta řeky Labe svědčí pouze několik slepých ramen a tůní, pokud nepočítáme takové kartografické skvosty jako indikační skicu stabilního katastru z roku 1842 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD306018420) a jeho reambulaci z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5562_6), v nichž můžeme vidět řeku Labe v její dávné kráse.
Pozůstatky dávných meandrů nalezneme především při cestě z Poděbrad k Libici nad Cidlinou, přičemž největším z nich je právě staré labské rameno, jemuž se říká Skupice (známé již z roku 1502 díky privilegiu krále Vladislava II. Jagellonského, který tehdy rozšířil městské svobody o právo vaření piva na míli vzdálí a udělil rybolov ve všech tůních na obci městské - Skupice) a táhne se od bývalé radiotelegrafické vysílací stanice z let 1922-1924 až k východnímu konci Poděbrad, kde je spojeno s novým korytem řadou kanálů. Mělo totiž mnohem větší štěstí než jeho pokračování, jemuž se říkalo Děkanská tůň a nacházelo se blíže Libice nad Cidlinou. Stalo se tak nejspíše díky tomu, že se od počátku jednalo o významnou přírodovědeckou lokalitu s množstvím vzácnějších rostlin a s výrazným hnízdištěm vodního ptactva, což potvrzuje již text Josefa Kafky z roku 1908, který vyšel v publikaci "Kafkův illustrovaný průvodce po král. Českém. XV. Střední Polabí. Královéhradecko (Bojiště). Poděbradsko. Pardubicko. Hořicko. Okolí Dvora Král. (Kuks a Betlém)": "Samo Labe s okolními lesy (oborou a bažantnicí, v nichž vzácná zvěř se chová), propůjčuje městu mnoho půvabu; malebná zátoka Skupice ode dávna byla předmětem limnologických výzkumů, které se tu dosud na přenosné stanici komitétu pro výzkum Čech provádějí." A tato přírodovědná stanice tehdejšího Českého vlasteneckého muzea byla výrazným objektem, neboť zde na výzkumech pracovali v letech 1896-1901 také Dr. Antonín Frič (někteří autoři nesprávně tvrdí, že šlo o Josefa Václava Friče) a Dr. Václav Vávra. Na ně pak navázal v letech 1992-1993 RNDr. Luboš Beran, Ph.D. Nebýt však nesouhlasu ochránců a přátel přírody a následného zásahu ministerstva školství a národní osvěty za spoluúčasti ministerstev veřejných prací, pošt a telegrafů, k němuž došlo roku 1922, tak by Skupice byla podle plánů poděbradské obce na ozdravění terénu zasypána. Počátkem 40. let 20. století byla ještě snížena její hladina a postupně zasypávány některé neplodné rybníčky a drobná bahniska, kde byly líhně obtížných komárů.
Na závěr ještě dodejme, že Skupice s tzv. Primátorskými ostrovy (prostor mezi Skupicí a Labem), kde byl v roce 1934 zřízen dokonce zoologický koutek se zlatými bažanty, pávy a jiným okrasným ptactvem (později přibyla také srnčí zvěř), bývala v minulosti také místem, které přitahovalo řadu umělců. Když se zde v roce 1934 usadil v ulici Na Skupici básník Stanislav Kostka Neumann, mnohdy jsme ho mohli potkat právě na březích Skupice, kde snad získával inspiraci ke svým dalším poetickým dílům. Vedle něj bychom mohli ještě jmenovat malíře a grafiky Ludvíka Kubu a Oldřicha Kerharta. Výsledkem zdejšího snažení druhého ze zmíněných mohou být např. oleje "Poděbrady od Skupice" z roku 1919 a "Skupice" z roku 1943. Zmínky o Skupici můžeme objevit také v deníku sokola a ruského legionáře Karla Starého, jenž v něm vzpomínal na to, jak zde dělal píšťalky pro své syny. Není tedy divu, že k procházkám láká Skupice se svými vrbovými olšinami také dnes (v roce 1988 byla pracovníky odboru kultury ONV Nymburk a ZO ČSOP Poděbrady zřízena Naučná stezka „Skupice“ s cílem seznámit návštěvníky s přírodovědnými zajímavostmi starého labského ramene a jeho okolí), i když mnozí z návštěvníků se k ní chovají přímo macešsky, protože z jejího okolí udělali jak "veřejné toalety", tak místo k odhození různých odpadků, což je nesmírná škoda, protože přírodu máme jen jednu a co se jednou zničí, tak se špatně napravuje, pokud to vůbec jde.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.139, 15.128)
Poslední aktualizace: 7.7.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Poděbrady
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Slepé rameno Skupice u Poděbrad
Poděbrady-pomník S. K. Neumanna
Pomník
V anglickém parku u zátoky Labe, nazývané Skupice byl upravený odpočinkový prostor s obeliskem a bustou S. K. Neumannova od profesora Jana Laudy. Pomník na byl postaven na paměť úspěšného léčení básníka a spisova…
0.2km
více »
Skupice
Řeka
U plavební komory pod zámkem v Poděbradech lze objevit staré labské rameno zvané Skupice, které je pozůstatkem bývalého toku řeky Labe. Toto slepé rameno se hojně využívá krybolovu. Rybáři tu loví kapry, sumečky americké, karasy, oukleje, okouny, plotice, cejny, štiky, boleny, candáty, amury nebo tolstolobiky. Procházka v této lokalitě patří dnes k nejpříjemnějším v okolí…
0.3km
více »
Poděbrady-Děkanství
Dům, budova
Na náměstí Anežky České v Poděbradech, naproti chrámu Povýšení sv. Kříže, stojí přes Palackého ulici budova Děkanství. Původně měšťanský dům byl v polovině 18. stol. přestavěn pro církevní účely. Vznikla patrová…
0.5km
více »
Polabské muzeum Poděbrady
Muzeum
Vznik Polabského muzea, podobně jako řady dalších muzeí, souvisel s přípravami na velkou celonárodní Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Po skončení Národopisné výstavy se do Poděbrad vrátila jen nep…
0.5km
více »
Poděbrady - kostel Povýšení sv. Kříže
Kostel
Původní základ stavby pochází ze 14. století. Stavba je gotická, vystavěná ve 14. století. První přestavby proběhly vletech 1552 - 1562. Vroce 1698 byla přistavěna barokní kaple Bolestné Panny Marie. Trojlodní budova sobdélnými prostorami sakristie aoratoří po stranách. Stěny kostela spolu sokny jsou přestavěny vpseudogotickém stylu. Okna vpresbytáři mají gotické ostění aokno…
0.5km
více »
Proboštský kostel Povýšení sv. Kříže v Poděbradech
Kostel
Soudí se, že byl postaven ve 14. století (podle lidových podání byl vystavěn Bočkem z Kunštátu a jako chrám nového založení obdržel v roce 1354 prvního kněze), ale z nepřímých důkazů nám vyplývá, že byl mnohem starší, tj. vznikl přinejmenším během 13. století, pokud ne dříve. Podle popisu pražské diecéze z let 1344-1350 náležel k havraňskému dekanátu a boleslavskému archidiakon…
0.5km
více »
Poděbrady - pomník sv. Anežky České
Socha
U kostela Povýšení sv.Kříže byl v roce 2012 u příležitosti 730.výročí úmrtí odhalen pomník sv. Anežky České (1211-1282). Podle originálu plastiky jeptišky (pravděpodobně portrétu Anežky), která se nachází v Anežsk…
0.5km
více »
Poděbrady-plavební komora a hydroelektrárna
Elektrárna
Plavební komora na Labi v Poděbradech vznikla z potřeby, eliminovat každoroční škody vzniklé na stavbách kolem řeky při jarních povodních a zlepšit možnost Dopravy na řece. V r. 1900 bylo rozhodnuto o regulaci tok…
0.6km
více »
Poděbrady – Městský ostrov na Labi
Ostrov
Poděbrady jsou bezesporu městem zeleně. Jednou z lokalit určených pro odpočinek a relaxování je Městský ostrov. Vznikl začátkem 20. století prokopáním levého břehu Labe v rámci regulace řeky. Práce pokračovaly vyb…
0.6km
více »
Lázeňské město Poděbrady
Tipy na výlet
Během našich toulek po Česku jsme také navštívili lázeňské město Poděbrady. Město leží ve Středočeském kraji na pravém břehu řeky Labe. Na dálnici D11 na trase Praha-Hradec Králové sjí…
0.7km
více »
Poděbrady-hlavní zámecká brána
Zámek
Do zámku v Poděbradech se vchází z náměstí hlavní zámeckou bránou. Dnešní renesanční vzhled brány vznikl renesanční přestavbou zámku v pol. 18. stol. Před přestavbou byla nad hlavní bránou hodinová Věž, která by…
0.8km
více »
Poděbrady-zámecká věž Hláska
Zámek
Z daleka viditelnou dominantou Poděbrad je zámecká věž Hláska. Mohutná věž je součástí severního zámeckého křídla. Původně stávala věž osamocena mezi ostatními hradními budovami. Základy věže z poloviny 13. stol. jsou ukryty hluboko pod současnou úrovní nádvoří. Přízemí věže sloužilo jako vězení na způsob hladomorny, do kterého se vězni spouštěli s patra po provaze. Král Jiří…
0.8km
více »
Poděbrady-podhradí s divadlem, biografem, kavárnou a KIC
Zámek
Podhradí zámku v Poděbradech bylo vybudováno v pol. 16. stol. V podhradí byly konírny, kovárny a další hospodářské a provozní prostory. Byly postaveny také byty pro zámecké úředníky a služebnictvo. Stěny byly …
0.8km
více »
Poděbrady-zámecká studna
Zámek
Zámecká studna v Poděbradech se nalézá v jihovýchodním rohu vnitřního nádvoří. Byla vysekána v opukové skále ve 13. stol. do hloubky třinácti metrů. Vrchní část studny byla později vyzděna. Nahoře podle dochovan…
0.8km
více »
Poděbrady-zámecká restaurace Netopýr
Zámek
Při toulkách lázeňským městem Poděbrady se nezapomeňte stavit v zámecké restauraci Netopýr, kterou najdete na vnitřním zámeckém nádvoří. Naleznete zde příjemné občerstvení v romantickém prostředí a z restaurační terasy také krásné výhledy na řeku Labe s divokými kačenkami a projíždějícími výletními par…
0.8km
více »
Poděbrady-Obereignerova vila
Měšťanský dům
Severně od Jiřího náměstí v Poděbradech, za budovou Staré radnice stojí nápadná, romanticky upravená Obereignerova vila, obehnaná Vysokým plotem a vstupem nádhernou kovovou, kovářsky velmi dobře zpracovanou bránou…
0.8km
více »
Krásné Poděbrady
Tipy na výlet
Moje maminka si přála jet na výlet do Poděbrad. Poděbrady zná a miluje je. Jezdila tam spolu s mým tatínkem téměř každý rok do lázní a na město a procházky v…
0.8km
více »
Poděbrady - kolonáda a zámek
Tipy na výlet
Když nemáme chuť lézt po kopcích ani procházet se přírodou, ale přesto si užít zeleň, je super zajet do Poděbrad.Mají skvělé spojení, takže kdybychom nechtěli jet autem, můžeme přijet vlakem nebo autobusem.Od železniční stanice…
0.8km
více »
Poděbrady - Bülowův pramen
Pramen
Bülowův pramen- určen proutkařem baronem Bülowem v roce 1904 na vnitřním nádvoří zámku 3 metry od hlavní brány (současně sním určeny na knížecích statcích další 3 prameny, mj. u Hájovny u Oškobrhu)- vyvrtán 1. srpnaroku 1905- hloubka 95,7 m
0.8km
více »
Film Legends Museum Poděbrady
Muzeum
V srdci historického lázeňského města Poděbrady otevírá své brány Film Legends Muzeum, jedinečný projekt svého druhu v Evropě. Zveme Vás na prohlídku soch, figurek a replik, jejichž úroveň detailů Vám vezme dech. V muzeu je připravena expozice více než 600 exponátů různých velikostí, sběratelský obchod se suvenýry Statue Collectibles, občerstvení v jedinečném světě těch nejslavnějších filmových, komiksových a pohádk…
0.9km
více »
Výlet do lázeňského města Poděbrady
Tipy na výlet
Jedeme do lázeňského města Poděbrady autem. "Na srdce jsou Poděbrady" zní nápis u hodin na kolonádě a i výlet sem potěší nejedno srdíčko. Hodiny jsou na jaře rozkvetlé a skutečně jdou, koncem zimy, kdy jsme si udělali do Poděbrad výlet, jdou hodiny také, jen některé rostlinky nahrazují kamínky. Čas vám však ukáží spolehlivě v každé roční době - a nejen čas, ale i datum.…
0.9km
více »
Výletní a restaurační loď Král Jiří
Ostatní
Kolem roku 1910 Ředitelství místních lázní zavedlo výletní plavby ke zpestření léčebného pobytu svých pacientů i místních obyvatel. Ktěmto účelům opatř…
0.9km
více »
Poděbrady - Jiřího náměstí
Náměstí
Kromě zámku Jiřího náměstí dominuje pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha. Na náměstí stojí také Mariánský sloup zroku 1765, postavený na památku morové epidemie roku 1714. Budova občanské záložn…
0.9km
více »
Poděbrady - květinové hodiny
Ostatní
Květinové hodiny v Lázeňském parku v Poděbradech náleží již mnoho let ke koloritu města. Od roku 1932 byly námětem mnoha pohlednic. Za dobu své existence se až do roku 2006 příliš neměnily. V roce 2006 proběhla zá…
0.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Poděbrady - Eliščin pramen
Pramen
„Eliščin Pramen" na lázeňské kolonádě v Poděbradech tryskal v měděné váze do skleněné půlkoule. Váza je umístěná na žulovém osmistěnu, který je zastřešen baldachýnovou stříškou vynesenou na kovaných zdobných sloupcích. Celý „altánek" je nádherná Kovářská práce z počátku dvacátého století, zdobená různými volutami, rostlinným dekorem, maskarony a štítky. Tvarově složitá, plechová baldachýnová střecha je z měděného plechu.
0.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Zámek v Poděbradech.
Zámek
Město Poděbrady vzniklo za Přemysla Otakara II. v polovině 13. století a společně s ním byl vystavěn i vodní hrad.
Za husitských válek byl poděbradský zámek dvakrát bezvýsledně obléhán. Podle písemných pramenů …
0.9km
více »
Poděbrady - Lázeňský park
Park
Poděbrady mají isvůj krásný lázeňský park, který vede od náměstí až k funkcionalistické nádražní budově z roku 1932, která je také jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čec…
1km
více »
Poděbrady
Město
Poděbrady leží ve Středních Čechách, východním směrem od Prahy. Poděbrady jsou známé a vyhledávané lázeňské město. Město se rozkládá na pravém břehu řeky Labe v jižní části České tabule. V…
1.1km
více »
Zámek Poděbrady
Zámek
Zámek, který stojí při pravém břehu řeky Labe, je dominantou města Poděbrady na Nymbursku ve Středočeském kraji. Původní stavba zde stála již roku 1108. Po rozpadu mocného Slavníkovského rodu a po záhubě Vršovců vzniklo na opukové skále nad řekou Labe opevněné sídlo. Za doby panování krále Otakara II. byly Poděbrady připojeny ke královské komoře. Tehdy zde byl zbudován kamenný vodní hrad. Zde občas pobýval i panovník s celý…
1.3km
více »