Slovensko - Vysoké Tatry (1): Výstup na Kriváň

Vysoké Tatry (1): Výstup na Kriváň (09/2021)

Výstup na Kriváň, jeden z národních symbolů Slovenska, jsem si dlouho rozmýšlela. Převýšení přes 1 400 m a skalnatý, špatně schůdný terén, to není běžný turistický počin. Jednoho dne jsem se ale rozhodla. Byl pátek a meteorologové slibovali krásný zářiový den. Stejný nápad mělo sice poněkud více lidí, než by si člověk přál, ale v jiném, než stálém a slunečném počasí bych se sem nevydala.

Geomorfologická jednotka Tatry se dělí na podcelky Západní a Východní Tatry. Hranice mezi Západními a Východními Tatrami probíhá od jihu Kôprovou dolinou a dále přes Zadnú Tichú do Ľaliového sedla na slovensko-polské hranici a v Polsku vede Dolinou Suchej wody. Východní část Tater se dále dělí na dva okrsky: Vysoké a Belianské Tatry. Hranice mezi Vysokými a Belianskými Tatrami vede Kopským sedlem.

Vysoké Tatry jsou nejvyšším slovenským i polským pohořím, ale rozlohou patří spíše k menším útvarům – celou hradbu hlavních tatranských štítů slovenské strany lze z Podtatranské kotliny přehlédnout najednou. Vysokým Tatrám se také říká nejmenší velehory na světě. Pokud nehodláte chodit pouze na procházky pod horami, počítejte s nároky na vysokohorskou turistiku. Terény nejsou snadné a vyžadují fyzickou a technickou zdatnost a znalost pohybu v kamenitém terénu. Vyšlapané stezky, někde srovnané vytvořeným kamenným chodníkem, se střídají s náročným terénem v suťoviscích, balvanech, po skalních plotnách a přechody některých sedel jsou možné pouze za pomoci řetězů.

Výstup na Kriváň vidí každý trochu jinak a názory na obtížnost se velmi liší. Pro jedny je to běžná túra v horách, kterou zvládnou i děti, pro druhé je to těžká túra s úseky, které mohou být zvláště za nepříznivého počasí nebezpečné. Přikláním se k druhé skupině, nahoru jsem šla asi 4,5 hodiny - jsem průměrný turista a do kopce chodím pomalu. Mapy uvádí čas výstupu 3:20 hod., turistický ukazatel nad parkovištěm (rozcestník Bývalá Važecká chata) uvádí čas 4 hod.

Kriváň (2 494 m n.m.) - zakřivená špičatá skalnatá hora je prvním vrcholem Vysokých a celých Východních Tater směrem od západu. Kdo sem přijíždí poprvé, zůstává až ohromen jeho monumentalitou. Při pohledu z Podtatranské kotliny budí tato hora opravdový respekt a člověk si ani nedovede představit, kudy se asi tak jde nahoru. Tvar a výška hory je opravdu impozantní. Není divu, že Kriváň má a vždy měl mezi lidmi až kultovní postavení.

V okolí Kriváně můžeme na turistické mapě najít symboly překřížených hornických kladívek - označení míst dolování. Od druhé poloviny 15. století sem vystupovali horníci, pravděpodobně první neoficiální zdolatelé Kriváně, a hledali v jeho útrobách zlato. Zlaté žíly tu nenašli, podařilo se vydolovat antimonit, cín a další rudy, ale pouze v ne příliš zajímavém množství.

Výstup na Kriváň - naším výchozím místem bylo parkoviště u silnice č. 537 nedaleko rozcestníku Bývalá Važecká chata. Byli jsme tady v 8 hod. ráno a parkoviště se velmi rychle plnilo, ale nad tímto parkovištěm u silnice jsou ještě další parkovací plochy. Celodenní parkovné je 5 Euro. Od parkoviště, nazývaného také podle nedaleké lokality Tri studničky, je to na vrchol 6,6 km a 1 445 m převýšení. Dalším oblíbeným výchozím místem na Kriváň je Štrbské pleso. Ze Štrbského plesa je trasa dlouhá 10 km a převýšení 1 260 m. Sezónní uzávěra turistické trasy z obou směrů je v období od 1.11. do 14.6.

Od parkoviště se nejprve sejde k rozcestí Tri Studničky (Stará horáreň) s prameny vody. Už v roce 1806 tady byl lesní správou před plánovaným, ale neuskutečněným výletem arciknížete Josefa Habsburga, instalován přístřešek, který později sloužil turistům. V roce 1907 byla v místě postavena horáreň (myslivna), která dostala název Tri Studničky, někde byl uváděn také název Tri studně. Kousek dál se při silnici č. 537 nachází turistické ubytování TANAPu s názvem Apartmány Tri Studničky.

Od rozcestí vyrážíme po zelené vzhůru vstříc zážitkům nejprve spoře zarostenou pol'anou, posléze lesem, míjíme odbočku k partyzánskému bunkru a dostáváme se až do pásma kosodřeviny. Před námi se na klikaté stezce vine barevný had turistů, všichni pěkně jeden za druhým po úzkém chodníku. Kosodřevina řídne a stezka dále stoupá už jen v kamenitém terénu bez porostu až k rozcestníku Rázcestie v Krivánskom žľabe (2 150 m n.m.), kde se napojuje modrá trasa od Štrbského plesa. Z bezlesého úseku jsou již krásné pohledy na Západné Tatry, Nízké Tatry a letecké pohledy do Podtatranské kotliny. Od rozcestníku v Krivánskom žľabe začíná onen technicky náročnější úsek trasy, do cíle zbývá něco kolem 400 výškových metrů.

Po sice vydlážděném, ale rozpadlém a místy suťovém chodníku se vydrápeme na hřeben Malého Kriváně k Daxnerovu sedlu a pak ze sedla již jen přímý direkt po hraně nahoru na vrchol. Úsek se překonává většinou po skalních plotnách, chvílemi si pomáhám rukama. Chybí zde záchytné body, není tu žádné jištění, a lidé se nahoru dostávají rozprostřeni po skalnatém terénu až na vrchol – každý si najde ty svoje skalní plotny, po kterých směřuje vzhůru a následně dolů.

Konečně nahoře, zatím největší převýšení, které jsem kdy překonala. Vrcholový dřevěný kříž se zdá poněkud malý oproti pohledům do hlubokých dolin a na kamenné velikány okolo. Je tu poměrně hodně lidí a málo místa. Moc nerozumím tomu, proč si někteří sedají se svačinou přímo ke kříži nebo na jiné frekventované místo tak, aby je museli všichni překračovat a aby byli na fotografiích všech návštěvníků vrcholu.

Výhled je z osamělé špice samozřejmě fantastický. Západním směrem jsou jako na dlani Západné Tatry, východním směrem Vysoké Tatry, je vidět Gerlachovský štít, nejvyšší hora Slovenska, a na Lomnickém štítě se leskne horní stanice lanovky. Pod horami na jihu se rozprostírá Podtatranská kotlina s modrou hladinou Liptovské Mary a za ní Nízké Tatry, na severu polská část Tater a v oparu nížiny za nimi. Uvolňujeme místo dalším zájemcům a sejdeme kousek zpět dolů.

V hluboké dolině pod námi je oko Nižného Terianského plesa. Zelené Krivánske pleso je lépe vidět, pokud popojdete ještě níže k Daxnerovu sedlu. Za ním se vypínají skaliska Liptovské a Ostré veže, za nimi hřeben Soliska a v dálce je vidět hladina Štrbského plesa. Pod Zeleným Krivánskym plesem pramení Biely Váh, jedna ze zdrojnic nejdelší slovenské řeky Váhu (druhou zdrojnicí je Čierny Váh pramenící pod Kráľovou hoľou v Nízkých Tatrách).

Ty pohledy za tu námahu určitě stály. Začínáme sestupovat. Pohyb po skalních plotnách pod vrcholem může být za deště nebo námrazy životu nebezpečný. Člověk také musí počítat s tím, že už má po náročném výstupu méně sil a nedává tak pozor. Není se tu čeho zachytit, ale četla jsem i ten názor, že pokud by sem instalovali řetězy, svádělo by to k většímu pohybu lidí za nepříznivého počasí a k většímu hazardu.

Od Daxnerova sedla vedou dolů dva ošlapané proudy, těžko říct, který je schůdnější - ani jeden :-) Pomalu se dostaneme zpět na stezku, která je již klasickým turistickým chodníkem. Chvíli spočineme na travnatém hřebeni mezi Krivánským hrbem a Vyšnou Priehybou. To je velmi příjemné místo s krásným pohledem na Kriváň a také do strží Kôprové doliny a na nejvýchodnější část Západných Tater – Liptovské kopy. Kolem plachtí paraglidisté.

Dolů je ještě daleko, a tak i když se nám ze slunného úbočí Kriváně nechce, musíme. Vydáváme se zpět stejnou stezkou, kterou jsme přišli. Autem pak odjíždíme do ubytování ve Važci. Další den pobytu ve Vysokých Tatrách je v plánu Nižné Temnosmrečinské pleso a třetí den okruh od Štrbského plesa kolem Solisek a přes Bystrou lávku zpět.

Kriváň je nádherná vyzývavá hora, symbol Slováků s parádním výhledem, chtěla jsem na ní alespoň jednou stát, a to se mi podařilo. Výstup ani sestup pro mne nebyl lehký. Vzhledem k tomu, že i přes ne příliš komfortní přístup, je toto místo za pěkného počasí poněkud přelidněno, doporučuji vyjít už za setmění a vracet se dolů proti davu – lepší jak s tímto davem sedět na vrcholu u kříže.

Mapa výstupu: https://mapy.cz/turisticka - Výstup na Kriváň

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další naše články z Vysokých Tater:

• Slovensko - Vysoké Tatry (2): Nižné Temnosmrečinské pleso
• Slovensko - Vysoké Tatry (3): Ze Štrbského plesa kolem Solisek přes Bystrou lávku

Naše články ze Západných Tater:

• Slovensko - Západné Tatry / Roháče (1): Brestová - Salatín
• Slovensko - Západné Tatry / Roháče (2): Volovec