Slovinci se chystají na letošní turistickou sezonu

Slovinská republika je země snadno odevšad dosažitelná. I Slovinci stejně jako my tvrdí, že jejich země leží v srdci Evropy. Jsou členem EU od roku 2004, jejich měna je EUR, mluví slovinsky, ale snadno se domluvíte i anglicky nebo německy. Stejně jako Česko je i Slovinsko členem schengenského prostoru, takže na návštěvu nepotřebujeme pasy. Letos navíc oslaví 30. jubileum slovinské nezávislosti na tehdejší Jugoslávii. Má přibližně dva miliony obyvatel. Bohužel osobní nebo promo akce pro širší odbornou veřejnost letos vzhledem k pandémii organizovat nelze. Proto se i zástupci slovinské turistiky, Slovenija Center Praha, rozhodli oslovit svoje zákazníky a partnery on-line webminářem. Podle slov Michala Kůry z této organizace se po zvládnutí pandemie v této zemi čile připravují k znovuotevření slovinského cestovního ruchu.

Slovinsko na malém prostoru nabízí různé zeměpisné oblasti, čímž je pro cestovní ruch obzvlášť atraktivní. Nádherné zasněžené štíty Alp, oblast Jaderského moře, na východě Panonská pánev, kde najdeme mnoho lázeňských rezortů, a zcela unikátní oblast slovinského krasu s rozmanitými jeskynními systémy.  Málo kdo asi ví, že samo slovo kras má původ ve slovinském názvu oblasti, doslova protkané jeskyněmi a ponornými říčkami.

Ale i tuto zemi postihla koronovirová pandemie a Slovinsko s ní bojuje vcelku úspěšně. Tedy zatím lépe než Česká republika. Slovinský webminář podtrhl zdejší „Systém hodnocení kvality“, který tu zavedli od konce loňského roku. Slibují si od něj, znovuobnovení cestovního ruchu, jakmile to situace dovolí. „Do systému se zapojují nejen poskytovatelé ubytování, ale i dalších služeb. Jmenuje se Green and Safe,“ vysvětluje Michal Kůra z organizace Slovenja Center Praha. „Jde o manuál, který musí plnit poskytovatelé služeb v turistice, sportu a gastronomii a dostávají za tuto činnost mezinárodní potvrzení „Safe Travels“, což znamená, že dotyčný plní mezinárodní uzance v této oblasti.“ I ve Slovinsku mají nákazovou situaci rozdělenou do pěti skupin. V současné době se Slovinsko nachází na pětibodové stupnici na stupni č. 3. Proto ji zobrazují v oranžové. V praxi to znamená, že počty nakažených i zemřelých jsou mnohem nižší než u nás, a to i v přepočtu na obyvatele. Několik měsíců i tady probíhal tzv. lockdown jako nyní u nás a výsledky jsou prý vidět. V současné době sice ubytování pro běžného turistu není možné, ale koncem jara, jak tvrdí optimisté, by se Slovinsko mohlo za určitých podmínek opět otevřít turistickému ruchu. „Bohužel však nikdo nemá křišťálovou věštící kouli,“dodává M. Kůra. „Doufám, že s pomocí například „covid pasů“ se podaří letošní letní sezona zachránit.

Zelená země

Slovinsko je jedna z nezelenějších zemí na světě. Nemíníme tímto termínem proklamaci pseudoekologických stran, ale syrovou skutečnost. Země je totiž pokrytá ze šedesáti procent lesy. Je také bohatá na vysoké hory, horká vřídla a najdete tu více než 20.000 unikátních živočichů a rostlin. Také je bohatá na vodu. Snad jako jediná země na světě má Slovinsko v ústavě zakotvené, že každý člověk tu má právo na pitnou vodu. Za svoje přírodní bohatství i přístup k turistice si Slovinsko získalo několik důležitých ocenění. Například časopis Forbes zařadil tuto zemi mezi 20 top turistických cílů roku 2021 a Lonely Planet začlenilo slovinské jezero Bled dokonce mezi TOP deset Ultimate Travel List. Obdobně píší o této zemi i National Geographic, The Guardien, The Times a další světový tisk.

Hlavní město Slovinské republiky je Ljublana. Obklopuje ho krásná přírodní scenérie a díky architektu a staviteli Jože Plečnikovi má mnoho společného s Prahou. Jak je známo, dotyčný dlouho působil u presidenta T. G. Masaryka jako hlavní architekt Pražského Hradu. Je dobré si připomenout i další zajímavé město Maribor, kde najdeme nejstarší stále plodící keř révy vinné s názvem Stara Trta. Jeho odnože totiž rostou i pod bystou J. Plečnika na Pražském hradu. Milovníci Jaderského moře jistě neopomenou, až to situace dovolí, navštívit historická přímořská města Piran, Koper, Isola apod. Milovníci koní určitě neopomenou se podívat do světoznámé Lipice, proslavené chovem zdejších běloušů. Také nelze opomenout Škocjanskou jeskyni s podzemním kaňonem, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, nebo krasový areál Postojna Jama.  Pokud nastane normální doba, tak se Slovinsko opět stane jako obvykle hostitelem mnoha festivalů, kulturních i gastronomických akcí. Ty scházejí nejen zahraničním návštěvníkům, ale i místním.

Pět michelinských hvězd

Slovinsko je v letošním roce držitelem titulu světové gastronomické destinace. Je rozdělené na 24 gastronomických regionů a tři vinařské regiony. Gastronomie tu je propojená s lokálními producenty, takže vše, co přijde na stůl je autentické a čerstvé. Dokonce i společnost Michelin, známá svojí sérií knižních průvodců ve více než 12 zemích, vydala svého speciálního průvodce slovinskou gastronomií, což je u tak malé země doslova unikát. Michelin také ocenil šest slovinských restaurací. Pět jednou a jednu dokonce dvěma hvězdami. To je sice velkolepé, ale běžný turista ocení především lokální produkty. „Před pandemií byla na vzestupu i zdejší agroturistika a my doufáme, že se její popularita opět vrátí,“ tvrdí M. Kůra. „Na jedné straně michelinské hvězdy a na druhé straně útulné rodinné farmy. Návštěvník si může vybrat.“

 Slovinsko je také zajímavý cíl pro kongresovou turistiku a team buildingy. Koronaopatření mnohdy znamenala pro mnohé Home Office, tedy práci z domova. Jakmile však skončí, bude zapotřebí dát lidi opět dohromady. Pro tyto aktivity je Slovinsko jako stvořené. Zajímavé jsou například zdejší dobře zorganizované zážitkové akce, ať už outdorového, sportovního nebo kulturního charakteru. To vše spojené s místní gastronomií i s vínem. „My v této souvislosti připravujeme i v České republice několik gastronomických akcí, abychom předvedli, co můžeme návštěvníkům Slovinska nabídnout. V současnosti se bohužel gastronomické nebo sommeliérské akce těžko organizují on-line. Ale doufáme v brzké zlepšení,“ dodal M. Kůra na závěr.

Slovinské lázně stojí za to zkusit

Iztok Altbauer, zástupce Slovenian Spas Association, na toto téma dodává: „Naše lázně již v minulosti navštívilo mnoho českých návštěvníků. Bohužel i u nás státní orgány nám v rámci pandemie lázně koncem loňského října uzavřely. V současné době plánujeme nová bezpečnostní a hygienická opatření, abychom plnili i ty nejstriktnější opatření Evropské lázeňské asociace pro případné znovuotevření. Naše lázeňství lze charakterizovat jako Green, Local and Buticque. Tvrdíme, že se jedná o zdraví z přírody. Máme tu vlastní znamenitou minerální vodu, zdravé klima, termální prameny s možností aerosolové terapie. Také se můžeme od římských dob pochlubit dlouhou lázeňskou tradicí koupelí v horkých pramenech. Vyvěrají u nás dvě světové minerálky, Radenska a Donat Mg. Máme 600 letou zkušenost a tradici balneologických terapií. Světové kapacity v této oblasti potvrdily silný vliv zdejších lázeňských zdrojů na lidské zdraví. Navíc nabízíme celoroční provoz, vhodný pro všechny věkové kategorie. Mezi nejznámější a zdravotně proslavené lázně patří například Rogaška Medicial Centre s velice účinnými pitnými kůrami a vlastní minerální vodou Donat Mg., lázně Radenci Health Resort, kde využívají další z pověstných minerálek, Radensku, která má již 130 letou tradici. Nesmíme opomenout ani lázně Ptuj Thermal Spa, Terme 3000 v Moravskych Toplicich s temnou minerální vodou a Terme Portorož, což jsou přímořské lázně s léčivým bahnem.

Ochutnejme outdoor

Pro ty, kteří se nenechávají svazovat konvencemi a vyrážejí na turistické, lyžařské, případně bikers tůry, měl několik rad Marko Lenarčič z organizace Slovenia Outdoor. „Slovinsko a outdoor je vlastně synonymum. U nás můžete strávit dovolenou velice aktivně. Slibujeme zelené Slovinsko, bezpečné Slovinsko a samozřejmě aktivní Slovinsko. Bohužel i my jsme museli naše aktivity omezit. Ale v tomto roce snad bude lépe. Naše organizace může nabídnout a zorganizovat turistické výlety včetně těch vysokohorských, dále cykloturistiku, zimní i vodní sporty, jeskyňařinu a pro ty odvážné dokonce letecké vyžití. Máme dobře značené cykloturistické trasy s možností občerstvení. Také není u nás problém přepravovat za turisty větší zavazadla včetně kol. Také rádi spojujeme několik outdoorových aktivit dohromady, například cykloturistiku a sjezd některé obtížnější vody na raftech a podobně. Samozřejmě lze u nás provozovat vrcholové sporty, jako jsou například horolezectví nebo paragliding. Někteří z návštěvníků ale dávají přednost klidné procházce mezi vinohrady. Preferují vinnou turistiku nebo přímořskou turistiku podle pobřeží. Také to u nás není problém. Vím, že mnozí Češi u nás rádi provozují cykloturistiku. Najdou tu mnoho zajímavých tras pro náročné, ale i ty ostatní, rodinné.“Jako každá alpská destinace i Slovinci nabízejí ve zdejších ski centrech dobře upravené sjezdovky pro lyžaře, snowboardisty nebo trasy pro běžkaře.  Slovinsko je zemí menších skiareálů s takřka rodinnou atmosférou,  různorodou náročností sjezdovek a s nádhernými panoramatickými výhledy na Alpy.

 Julské Alpy a Juliana Trail

O destinaci Julské Alpy pohovořila Katja Cuder. Toto unikátní území najdeme na severozápadě země. Oblast Triglav National Park na západní straně hraničí s Itálií a na severní s Rakouskem. Jedná se o nejstarší rezervaci v Evropě, kterou opět najdeme v seznamu UNESCO. Má také označení Ochranná oblast Evropy a spadá i pod Convenction Alpine.  Julské Alpy patří k nejnavštěvovanější destinaci českých i slovenských turistů. „Velice se zajímají o zdejší pověstné jezero Bled s ostrůvkam s kostelem uprostřed, o údolí Soča s divokou řeku a o největší přírodní jezero v Slovinsku, Bohinj. Kranjskou Goru zase vyhledávají lyžaři. Úžasný je i pohled na vinařské městečko Goriška Brda a na stráně, pokryté vinicemi. Také bych ráda upozornila na novou dálkovou turistickou trasu Juliana Trail. Je dlouhá 267 km, vede údolími, přes hory, husté lesy a protíná i málo obydlené oblasti.  Doslova v několika etapách obkrouží celý národní park. Pokud byste o této turistické trase chtěli vědět více, navštivte naše stránky http//julian-alops.com/en/,“upozornila K. Cuder.  V národním parku pozorný návštěvník spatří mnoho unikátních dřevin, rostlin i živočichů. Také ale může navštívit řadu kulturních a historických památek, jako je například kostel v Javoru, který tu postavili na památku padlých v I. světové válce.  „Místní lidé se již tradičně starají o kraj i zdejší životní prostředí a mohou nabídnout z produkce zdejších ekologických farem řadu vynikajících kulinářských produktů,“ poznamenala na závěr K. Cuder.

Antonín Karoch