Loading...
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
V okolí obce Sobotín na Šumpersku se nachází několik významných mineralogických lokalit, které daly vzniknout unikátní naučné stezce Sobotín – Maršíkov. Celá její trasa měří 12 kilometrů, je na ní celkem šest zastavení a jejím správcem je CHKO Jeseníky. A jedním ze zastavení první naučné stezky svého druhu v ČR je právě opuštěný lom – nebo lépe řečeno lomy – Kožušná. Toto zastavení poukazuje na mineralizaci alpského typu, bohatou na zeolity (tedy hlinitokřemičité minerály s mikroporézní strukturou, tzv. kameny, které vaří) v horninách sobotínského amfibolitového masivu. Lom by měl být součástí mapy KČT č. 55 (D 1).
Lom je dobře dostupný z centra Sobotína a vzhledem k bujné vegetaci a množství stromů je dobré toto místo navštívit brzy na jaře nebo naopak v období.pozdního podzimu. Pokud půjdete ze Sobotína po modré TZ kolem říčky Merty směrem na Maršíkov, tak ve chvíli, kdy tato značka opustí „lesní“ cestu a začne stoupat vzhůru. vy budete pokračovat po – již neznačené – hlavní a za nedlouho jste u lomu. Na jeho přítomnost vás upozorní i informační tabule zastavení naučné stezky. Lom se také nachází pod poslední serpentinou (na sobotínské straně) silnice, spojující Sobotín s Maršíkovem. Lom Kožušná (původně Fellberg či Fellenberg) pod Kamenitým kopcem (616 m.n.m.) se nachází na jižním úpatí Kožušné. Vedle hlavního lomu se nachází jeho menší bratříček a i nad lomem se nacházejí další drobné skalní útvary.
Na závěr přidám pár slov odborně–encyklopedických, která jsou určena už jen opravdovým expertům geologicky-mineralogickým. Vězte tedy, že „v lomu jsou odkryty biotitické plagioklasové ruly a amfibolity, ojediněle jsou však zde přítomny i epidot-amfibolické břidlice“, přičemž „amfibolity z lomu pod Kožušnou mají nepravidelně páskovanou texturu“. Lom Kožušná je znám všem mineralogům zejména díky bohatým nálezům zeolitů v obdobích těžby na konci 19. století a v první polovině 20. století. Ti zde upozorňují na tři rozdílné typy puklinové mineralizace. V lomu Kožušná je také dosud odkryta křemenná žíla, kterou tvoří také drobné šupinky světle zeleného chloritu a rudními minerály, např. pyrit, chalkopyrit, magnetit nebo hematit.