Socha Benedikta Roezla, významného sběratele orchidejí
Na Karlově náměstí, tak trochu vzadu, poblíž Faustova domu stojí pomník Benedikta Roezla. Socha mi vždy připadala trochu zastrčená a pro kolemjdoucí málo zajímavá. To je ovšem chyba. Již samotná socha je výjimečná tím, že hlavní postava – Benedikt Roezl, drží v ruce orchidej a za ním vykukuje postava indiána. Vzhledem k jeho světovému významu na stavbu pomníku přispěly především zahraniční dárci. Roezl dostal řadu ocenění, dokonce obdržel ruský řád sv. Stanislava, udělení řádu od belgické vlády se již nedožil. Pochován je v Panenském Týnci. Roezl si uznání a sochu jistě zasloužil. Socha však mohla být na lepším místě. Na druhou stranu nenápadné místo způsobilo, že ji naštěstí dosud nikdo neodstranil.
Benedikt Roezl byl velký cestovatel, zahradník a sběratel rostlin. Hovořil anglicky, flámsky, francouzsky, holandsky, rusky, polsky a německy. Ve své době byl zřejmě nejvýznačnějším znalcem a sběratelem orchidejí a exotických rostlin. Řadu rostlin popsal a pojmenoval sám, nebo je po něm pojmenovali jiní. Roezlovo jméno se objevuje u téměř sto třiceti druhů rostlin. Znalci orchidejí jistě znají rod Roezliella. Zasloužil se o ozelení města Mexiko, zejména hromadnou výsadbou blahovičníků. V Praze založil první český zahradnický časopis Flora. Ještě nyní vychází v Česku časopis Roezliana, týkající se orchidejí.
Roezl se narodil roku 1824 v Horoměřicích u Prahy. Po vyučení pracoval v obchodním zahradnictví v Holandsku. S tímto zahradnictvím později často úzce spolupracoval při posílání rostlin ze svých cest. Při první cestě do Ameriky procestoval New Orleans, Mexiko a Kubu. Několikrát byl přepaden, několikrát oloupen, jednou se při ztroskotání lodi málem utopil. Jeho stroj na předení vlákna z rostliny ramie mu rozdrtil levou ruku, takže mu musela být amputována. Opakovaně si v Americe zřídil zahradnictví, kde se zaměřoval na zavádění pěstování jabloní, hrušní a rostlin dovážených z Evropy. Při své první pětiměsíční expedici v Mexiku nasbíral 30000 exemplářů orchidejí. Také sbíral rostliny v Kolumbii (10000 orchidejí). Procestoval také Kalifornii a Peru. Z těchto cest přivezl také nové druhy orchidejí. Roezl podnikl ještě dvě cesty do Ameriky, kde prováděl opět mnoho sběrů rostlin a orchidejí. Procestoval Venezuelu, Nové Mexiko, Kalifornii, Venezuelu, Bolívii, Ekvádor. Do Londýna poslal například kaktus vysoký jeden metr, který vážil 5 q. Jenom v bezprostředním okolí sopky Colimy v Mexiku nasbíral milion kusů orchidejí. Další čísla již neuvádím, zvídavý turista si je jistě umí dohledat.
Osobně se skláním nad jeho houževnatostí, pracovitostí a nezbytnými organizačními schopnostmi. V tehdejší době nebyly cesty, ani pořádné dopravní prostředky. Většinu výprav uskutečnil pěšky, nebo na koni. Vůbec si neumím představit, jak rostliny udržel zdravé a jak je přepravoval. Při jedné cestě se uvádí, že nasbírané rostliny přepravoval na 80 mezcích. Spotřeba orchidejí byla v té době v Evropě obrovská, protože je pěstitelé neuměli snadno množit. Kolik rostlin asi zašlo při dlouhé přepravě. Nechci ani pomyslet, jak vypadala příroda po jeho sběru. Tehdy to asi nikomu nevadilo a stačil tam sbírat rostliny dřív, než byla tamní příroda zničena a lesy vykáceny.