Štramberk - jeskyně Šipka na Kotouči

Turistické cíle • Příroda • Jeskyně

Jeskyně Šipka město Štramberk proslavila daleko za hranicemi našeho státu. Původně se jmenovala Šípova díra a nachází se na hoře Kotouč. Je součástí přírodní parku Národní Sad.

Jeskyně Šipka se proslavila v roce 1880. V letech 1879 – 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. Ve čtvrtek 26. srpna 1880 nalezl u výklenku chodby Jezevčí díra v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte (stáří 8 – 10 let), později nazvanou „Šipecká čelist“. Téhož roku objevil krápníkovou Jeskyni Šipku. Významným nálezem byl soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové, který objevil už dříve. V obývání jeskyně se střídali pravěcí lovci s dravou zvěří.

Vznik jeskyní na Kotouči je opředen tajemstvím, ale pravděpodobně vznikly vodním tokem obtékajícím Kotouč v úrovni dnešních jeskyní. Voda prorazila skalní žebro Šipky, Psího kostelíku a zřejmě i Čertovy díry a při ústupu ledovce byly jeskyně rozšiřovány tavnými ledovcovými vodami. Spolu s táním ledovce asi došlo k odplavení měkkých hornin, které obklopovaly Kotouč a říční síť se pak zahloubila na dnešní úroveň.

Za krátkou vstupní chodbou do jeskyně následuje dno Propástky, ze které vybíhají dvě chodby - Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. V její přední části jsou na stropě patrné trosky někdejší bohaté krápníkové výzdoby zničené lidmi krátce po jejím objevení.

Jeskyně poskytovala člověku útočiště již před 32 tis. lety, od té doby se v ní vystřídalo mnoho lidských kultur. Sídlili zde neandertálci, nositelé mousterienské kultury a gravettienští lovci mamutů. Na konci poslední doby ledové to byli magdalenienští lovci sobů. Tito lidé zde po sobě zanechali ve formě různě opracovaných kostí a parohů též na 550 kamenných nástrojů z místního křemence, pazourku, rohovce a křišťálu.

Při archeologickém výzkumu byly v sedimentech nalezeny četné pozůstatky rozličných zvířat (kosti, zuby). Např. jeskynního medvěda, který zde nějakou dobu pobýval, kosti lva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa. Celkem na 130 druhů živočichů.

Vlhké a zastíněné skály spodní části Propástky jsou vhodným místem pro výskyt drobných kapradin. Je to např. sleziník červený a routička, osladič obecný a bukovinec vápencový.

Na stěně jeskyně je umístěna od roku 1922 pamětní deska Karla Jaroslava Mašky od akad. sochaře Františka Juraně. Před jeskyní je umístěna busta Bohumíra Jaroňka, akad. malíře, který často navštěvoval a maloval Štramberk.

Až opustíte jeskyni, vydejte se po schodech ke kamenné mohyle s křížem, postavené jako náhrada za zrušené kostely na vrcholu Kotouče. Kříž byl původně dřevěný. Napravo od kříže na Bezručově vyhlídce stojí dřevěná zvonička, která svého času nesla nápis „Kdo si na mě zazvoní, bude žít až do smrti".

V souvislosti s jeskyní Šipka je důležité zmínit i jeskyni Čertova díra, která byla však bohužel úplně zničena lomem. Nacházela se na jižním svahu hory Kotouč a i v ní byly nalezeny pozůstatky po pravěkém člověku – dvě ohniště a kamenné nástroje se středního palaeolitu (moustérien) a kamenné a kostěné nástroje z pozdního paleolitu (magdalénien). Jeskyně byla využívána i v daleko mladších fázích pravěku – v eneolitu, v době lužických popelnicových polí a v době halštatské. Nálezy z těchto období souvisí patrně s hradištěm, které se také nacházelo na Kotouči. Jeskyně byla využita i ve středověku pro penězokazeckou dílnu a naposledy v 17. století jezuity, kteří na vrcholu Kotouče postavili kostel a jeskyni využili pro Boží hrob.

http://zajimavosti.beskydy.cz/content/beskydy-prirodni-zajimavosti-jeskyne-jeskyne-sipka-ve-stramberku.aspx