Šumperk - činžovní dům v Radniční ulici

Tento nárožní dvoupatrový dům asi málokoho zaujme hned na první pohled. A pravděpodobně ani na ten druhý ne. Přesto se jedná o velmi zajímavou stavbu, ve „svém oboru“ na Šumperk až monumentální. Nezaujatý pozorovatel si asi nejdříve povšimne až manýristické bosáže a zřejmě také toho, že se jedná o jeden z minima případů v historickém centru Brány Jeseníků, kde si dům zachoval až poválečnou omšelost.

Popisovaný činžovní dům sice zasahuje i do náměstí Míru, ale jeho hlavní a nejzajímavější část „okupuje“ horní (severozápadní) část Radniční ulice. Také jeho adresa, tedy Radniční ulice č.p. 277/1 nemá s oním pláckem u radnice nic společného, i když také sem je situován jeden z domovních vchodů.

Objekt bývá popisován jako ukázka přechodové fáze renesance a baroka, čímž se opět vracíme k již zmíněné manýristické bosáži. Vznikl skutečně jako renesanční a následně byl barokně přestavěn, ale tím jeho stavební vývoj zdaleka neskončil. Přišla doba klasicismu a v roce 1870 zde došlo nejen k dostavbě II. patra, ale také k úpravě podoby domovního průčelí. Další drobné úpravy zde ještě proběhly v roce 1912 i na počátku II. poloviny minulého století.

V každém případě zde ale před sebou máme dvoukřídlý dům, jehož obě křídla mají do Radniční ulice sjednocenou fasádu. Hlavní – tedy jižní – průčelí člení devět okenních os, západní průčelí pak osy tři. Horizontálně fasádu člení kordonová římsa mezi přízemím a I. patrem a korunní římsa, vertikálně ji rozdělují mělké rizality (ve 2. a 3. rizalitu jsou umístěny vstupy do objektu a průjezd do dvora). Všechny rizality až po korunní římsu zdobí pásová rustika. Vidět zde můžeme i zazděný uliční vchod do suterénních prostor, které byly původně využívány pro hostinské účely.

Okna jsou v přízemí obtažená páskou, v patrech profilovanou šambránou s ušima. Nadokenní římsy zdobí ve II. patře tzv. vejcovec. Parapetní římsu v I. patře vynáší poprseň s balustrádou osazenou na kordonové římse, zatímco ve II. patře ji nesou krakorce v podobě drobných čtvercových ploch. Ze sedlové střechy vystupují novodobé vikýře s atikovým štítem. Součástí dvorního průčelí je pavlačové křídlo se dvěma patry pavlačí na trojúhelníkových ocelových krakorcích. Dispozicí domu je podélný dvoutrakt.

Zajímavá je vstupní síň, která vyrovnává uliční úroveň s úrovní podlahy přízemí několika kamennými stupni a je sklenutá dvěma poli pruské placky, nebo trojramenné, točité schodiště. Chodba před schodištěm vede podél původní černé kuchyně se zachovalou klenbou. Za pozornost stojí také sklípek s valenou cihlovou klenbou nebo spojení úrovně I. suterénu s II. suterénem pod pavlačovým křídlem.

Tento zajímavý činžovní dům byl – coby architektonicky i urbanisticky hodnotná součást zástavby města a doklad složitého vývoje měšťanského domu – zařazen mezi naše chráněné kulturní památky v květnu roku 1994 a od září roku 1995 je navíc součástí šumperské městské památkové zóny.