Šumperk – radniční fontána

Středobodem šumperského náměstí Míru už staletí zůstává budova zdejší radnice. Součástí jejího vstupního průčelí je také dvouramenné schodiště s kašnou. Ta v podstatě vznikla z důvodu snahy o zachování vodního prvku, který byl součástí hlavního náměstí „od jakživa“. Nejstarší šumperská kašna ale stávala původně samostatně, v těsném sousedství radnice.

Po zrušení - tehdy barokní Merkurovy kašny – před stavbou nové radniční budovy na počátku 20. století nezůstalo náměstí o zurčení vody ochuzeno nijak dlouho. Šumperská radnice byla dostavěna v roce 1911 a její vídeňští architekti Georg Berger a Ludwig Schöne použili novou kašnu (fontánu) jako výrazný estetický prvek jejího průčelí. Zakomponovali ji totiž do čela vstupního schodiště.

Radniční fontánu tvoří půlkruhová profilovaná kamenná nádržka a reliéfně zdobená nika. Z jejího středu chrlí vodu do kašny chřtán maskaronu. Fontána byla v letech 2015 až 2016 zrekonstruována, je dodnes (občas) funkční a v minulosti ji obklopovalo kované zábradlí i listnaté stromky.

A přesto, že se tato fontána stala pro mnohé místní záležitostí víceméně běžnou a lehce přehlédnutelnou, přespolní ji řadí mezi nejfotografovanější šumperské památky.

Na závěr snad ještě pár slov o původní – a dnes již neexistující – kašně na „radničním plácku“. V roce 1725 ji zhotovil tesař Tobias Sigmund jako jednoduchou dřevěnou nádrž. Tu roku 1793 nahradila kamenná kašna se sochou římského boha Merkura od boskovického kameníka Mathiase Hanse Fischera. Pod Merkurem, kterého dnes najdeme na šumperském autobusovém nádraží, byla umístěna čtveřice maskaronů, z jejichž otevřených úst vytékala do pískovcové čtvercové nádoby kašny voda.