Šumperk - Terschův dům

Zeptáte-li se některého z obyvatel Šumperka, kde že ve městě již dlouhá desetiletí sídlí nejstarší prodejna sportovních potřeb, odpoví vám zřejmě každý. S otázkou na Terschův dům se však možná uspokojivé odpovědi nedočkáte. A přitom se jedná o týž objekt, nacházející se na Starobranské ulici (č. 5). Původně se ovšem jednalo o domy dva. A to domy středověké, jejichž historie nepřímo souvisí i s nechvalně proslulými čarodějnickými procesy, které na Šumpersku probíhaly v závěru 17. století.

V levé části tohoto objektu totiž svého času žil Johann Dominik Beck, od roku 1679 člen čarodějnického inkvizičního tribunálu a purkmistr města. „Strašidelnou“ historii původního domu ještě navyšuje fakt, že v jeho pravé polovině uhořely při požáru města v roce 1669 manželka a dcera majitele (T. Wendtland). Dům byl následně opraven – a upraven – aby je pak oba dva v letech 1761 až 1800 koupili Terschové, tedy velice bohatý rod, pyšnící se od roku 1806 rytířským titulem. A ti také domy spojili v jeden celek.

Rod Terschů byl skutečně velmi bohatý a – kromě jiného – mu např. patřily zámky Třemešek a Chudobín. V „našem“ domě na Starobranské ulici pak Franz Tersch v roce 1841 zřídil a následně provozoval soukromou poštu, která pak byla v roce 1884 zestátněna. I další dějiny domu jsou s tímto rodem úzce spojeny; dnešní novorenesanční podobu totiž získal dům při přestavbě v roce 1886, kterou financoval jeho tehdejší majitel a dlouholetý starosta města Friedrich Tersch. Však také Starobranská ulice nesla jeho jméno až do roku 1945.

V současné době je průčelí domu do Starobranské ulice čerstvě rekonstruováno. Díky tomu můžeme obdivovat poměrně bohatou výzdobu objektu s arkýřem. Nejrůznější figurální reliéfní skulptury, maskarony či dřevěné doplňky nabízejí poměrně pestrou uměleckou paletu. Stačí se jen zastavit a zvednout hlavu ...

Na závěr si ještě prozradíme pár slov o rodu Terschů. Tato rodina pocházela z Rakouska a na sever Moravy přišla někdy kolem roku 1733. Se Šumperkem je nejvíce spojován místní rodák Franz Xaver Tersch, který zde začal podnikat v tabákovém průmyslu a později s plátnem. A právě on byl císařem Františkem II. povýšen do rytířského stavu. Zaměstnával několik stovek dělníků, založil pár bělidel a jeden velkostatek určený k chovu skotu, z kterého později vznikl tzv. Pavlínin dvůr, dnešní sídlo šumperského Vlastivědného muzea. Jeho syn Franz pak provozoval – již zmíněnou - první soukromou poštu v monarchii a vnuk Friedrich v Šumperku dlouhé roky starostoval a staral se o jeho rozvoj.