TURISTIKU PODPORUJÍ
61 583 turistů a cestovatelů
112 632 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 403 359,- odměny za články
 
  Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Světí

Turistické cíle Vesnice

Kostel sv. Ondřeje, apoštola (Světí)
Socha sv. Václava (Světí)

První zmínka o této vsi nedaleko Hradce Králové má pocházet z roku 1360, ale ta zajisté musí být ještě staršího původu. Dříve tu musela navíc stávat malá tvrz, na jejíž základy se přišlo v roce 1911 na poli Josefa Bárty z čp. 88. Kromě nich byla nalezena železná ostruha, sekyrka, podkova, keramické střepy a zvířecí kosti. Z těchto nálezů se dá usuzovat, že tato malá tvrz zanikla na přelomu 16. a 17. století. Samotné osídlení je ještě staršího původu, protože na zahradě u „Stružných“ Vaňků (též zváni jako „Stružoví“) čp. 6 byly v roce 1902 nalezeny sídelní jámy z mladší doby bronzové. O 3 roky později se zase při přestavbě hostince Zavadilky nalezly pozůstatky novodobého osídlení – 6 stříbrňáků z 18. století a 1 z roku 1656. Záhadná je též podoba jména obce a její původ. Nikdo neví, zda pochází od slov svět nebo světit, případně ještě něčeho jiného. V letech 1369 a 1379 bylo Světí nazýváno jako Světy (psáno jako Svyety), roku 1402 Světín a o 3 roky později jako Svěci (Svyeczi a Svěczi). Teprve roku 1436 se objevuje současný název Světí (Světie). V letech 1365-1415 patřila část vsi a podací kostelní německým rytířům v Hradci Králové. O jejich dvoru zde jsou zmínky z let 1402, 1403 a 1408. Měli v něm koně, hovězí dobytek, vepře, ovce, drůbež a různé hospodářské nářadí. Ve Světí jim náleželi 2 sedláci Pešek a Hanuš a lazebník. Dvůr nemohl být žádný malý, protože ve zprávě o něm z roku 1408 se činí též zmínka o mlynáři, kováři, pekaři a bednáři. Jiná část Světí s částí Plotišť patřila v roce 1386 královéhradeckému měšťanovi Bertlu Rigvertovi, který ji o 2 roky později prodal královéhradeckému měšťanovi Janu Tristramovi, jenž se roku 1412 nazývá Světským. Během husitských válek opustil řád ves a ta následně připadla královské koruně. V roce 1436 byla část Světí s kostelem a farou, která dříve náležela německým rytířům v Hradci Králové, zapsána císařem Zikmundem Lucemburským Matěji Salavovi z Lípy. Jeho syn Matěj mladší byl horlivým zastáncem pod obojí a seděl ve Světí v letech 1454-1482. Soudí se, že právě za něj zde byla vybudována malá tvrz. Zápis na Světí, kterého se dostalo jeho otci od císaře Zikmunda, mu byl potvrzen králem Vladislavem II. roku 1478. V roce 1502 syn Matěje mladšího Salavy z Lípy Zdeněk, seděním na Heřmanicích, daroval městu Hradci Králové ve Světí kostel s podacím právem a k němu náležející dvorec řečený Fara nebo Farářství se 14 provazci rolí pro špitál malomocných na Střezině, aby se chudina z něho živila a měla potravu. Již o 7 let později patřila městu větší část vsi se selskými dvory. Toho roku mu z ní bylo odevzdáno 12 kop, 14 grošů a 1 denár pololetního úroku. V roce 1539 byl dvůr Farářství prodán městem Janu Pastorkovi Štěpánovi ze Světí za 310 kop grošů míšeňských se závazkem, že on a jeho nástupci budou platit chudým při špitálu malomocných u kostela sv. Pavla na Střezině 7 kop a 2 groše úroků ročně. Přesto ve Světí zůstal městu velký majetek, neboť z pozůstalé části bralo roku 1541 18 kop, 49 grošů a 3 denáry pololetního úroku. O vše však přišlo v roce 1547, kdy král Ferdinand I. jeho statky s podacím kostelním zkonfiskoval a prodal Janu z Pernštejna na Pardubicích. Od něho koupil následujícího roku Hamza ze Zábědovic, pán na Chlumu a Nedělištích, část vsi, dříve náležející městu Hradci Králové, s podacím kostelním za 928 kop, 44 grošů a 4 peníze české kromě luk, jež příslušely ke královéhradeckému špitálu sv. Anny, a kromě selských (kmetcích) dvorů s platem, jež v roce 1549 král Ferdinand I. s některými zkonfiskovanými vesnicemi, lesy a rybníky vrátil Hradci Králové k jeho kostelům a špitálům. Po smrti Hamzy ze Zábědovic se podělili o Světí jeho synové Jan Hamza mladší († 1579), Bořek (starší) a Petr. Každý tu měl svůj vlastní dvůr. Po Janu Hamzovi mladším připadl jeho světský díl synům Janu Jiřímu († 1607), který měl Chlum, a Hamzovi mladšímu (1586-1595). Po vzájemné dohodě roku 1593 Jan Jiří vykoupil od Hamzy mladšího jeho podíl, takže od té doby byl výhradním vlastníkem této části Světí. Díl Petra Hamzy připadl po něm Zdeňkovi (1607-1615) a Karlu Jaroslavovi, snad jeho synům. Naopak dvojici světských dvorů, z nichž jeden se zval jako Hubáčkovský, a díl Nedělišť držel Hamza Bořek starší ze Zábědovic (1567-1607). Jeho synové Bořek mladší, Mikuláš, Jan Ctibor a Myslibor Zdislav prodali své dědictví v roce 1612 svému strýci Mysliboru Hamzovi ze Zábědovic, který tu již roku 1589 nějaký movitý majetek vlastnil. Vedle toho tu měl v roce 1596 nějaký majetek též Kordule ze Sloupna. Majetková situace a rozdělení Světí je v této době opravdu nepřehledná, protože musíme zmínit též to, že Jan († kolem roku 1635), syn Mysliborova bratra Pavla Hamzy ze Zábědovic, zdědil po svém příbuzném Karlu Jaroslavu Hamzovi ze Zábědovic jeho majetky ve Světí a v roce 1626 prodal tu tvrz, dvůr k ní náležející a selské dvory Kateřině Maxmilianě Valdštejnové z Klinšteina za 9 800 grošů míšeňských. Mysliborovým dědicem byl jeho syn Pavel († 1631), který si roku 1630 stěžoval královéhradecké městské radě na to, že v noci na sobotu 11. května téhož roku 11 sousedů hradeckých, patrně řezníků, a jiných mnoho řeznických tovaryšů vpadlo do vesnice Světí na jeho grunty s ručnicemi a jinými zbraněmi, od masného krámu jeho, který v ní trvá od 50 let, zámek odrazili, dveře jeho otevřeli a z něho Václavu Antošovi, který krám ten měl najatý, maso i jiné věci pobrali. Od městské rady se mu dostalo 15. října 1630 odpovědi, že se to nestalo s jejím vědomím, ale že hradecký cech řeznický učinil tak o své újmě řídíc se císařským privilegiem jemu daným, podle něhož může nepořádným řezníkům v okolí Hradce Králové provozování řemesla zastavit a Václav Antoš mezi takovéto náleží, neboť se nikdy nevyučil řeznickému řemeslu. Světí bylo rozdrobeno majetkově i v následujícím století. V roce 1636 měl jeho část Jiří Malovec z Malovic. Jiné 2 díly držela počátkem 2. poloviny 17. století Magdalena Polyxena Mičanová z Valdštejna, podruhé vdaná za Parida Pavla hraběte z Ladronu. Jeden díl připojila k Nedělištím, druhý byl samostatný. V nedělišťském díle bylo roku 1654 8 chalup, 2 chalupy rozbořené, pusté a krčma. V roce 1662 tu 3 chalupy vyhořely. Ve druhém díle přibylo po roce 1654 9 nových chalup, 1 stavení bylo rozbořené, pusté a při něm bylo 30 korců polí. V té samé době tu měla 1 dvůr deskový s 200 korci polí Marie Melanová Libštejnská z Kolovat a druhý stejně veliký náležel Janu Růžovskému z Růžova. Nejspíše právě ten prodal František Karel hrabě Libšteinský z Kolovrat na Rychnově nad Kněžnou roku 1680 poručníkům Františka Antonína a Ferdinanda Leopolda, nezletilých synů v předchozím roce zemřelého Jana hrabětě Šporka. Tím se tento dvůr dostal k hořiněveskému panství. Roku 1698 prodal Ferdinand Leopold hrabě Špork mlýn, zvaný Lábův, Václavu Doležalovi. Další dvůr, dříve zvaný jako Farandovský nebo Košťálovský, koupili v roce 1644 hradečtí jezuité a o 40 let později ho prodali Arnoštu Maxmilianu Hozlauerovi z Hozlau. Do roku 1730 ho držela vdova Barbora Šnejdlová, jež ho kolem roku 1716 koupila od předchozího vlastníka Kanense. V době zhotovování tereziánského katastru tu bylo 34 chalup. V roce 1756 byl ve Světí hlavní stan císařského vojska, jež leželo u sousedních Nedělišť. O 2 roky později u Světí a Stěžer leželo rakouské vojsko pod velením generála Dauna. Roku 1775 se zúčastnili Světští selského povstání. V roce 1790 Karel hrabě Špork koupil od Josefa Málka dřívější jezuitský dvůr, čímž došlo k úplnému sloučení vsi pod hoříněveským panstvím. Jemu poddanou obcí zůstalo Světí až do roku 1849, kdy vstoupilo v platnost zrušení poddanství a prozatímní zřízení obecní, čímž se Světí stalo samostatnou politickou obcí.

V roce 1856 rolník Jan Dušek postavil cihelnu. Roku 1863 shořelo 10 stavení na hořejším konci a střecha kostelní věže. V roce 1866 po bitvě u Hradce Králové, během níž hrdinské sebeobětování se rakouského dělostřelectva u Světí a Rosnic umožnilo poměrně spořádaný ústup pěchoty k Hradci Králové, se zde v kostele, na zámečku a pod stany na zahradě čp. 29 nacházely pruské vojenské lazarety. Padlí a zemřelí byli pochováni na místě nového hřbitova. O 2 roky později majitel smiřického panství Jan baron z Liebigů daroval světský dvůr se zámkem a se dvory v Lípě a v Dolních Nedělištích své dceři Gabriele jako dědičný podíl ve výši 400 000 zl. Ta byla manželkou Daniela Wenricha, vlastníka dobřenického statku. Roku 1872 byl z vyhořelých stavení a zachované sýpky dvora v Dolních Nedělištích vožen kámen na novou stavbu světského dvora. V roce 1876 zanikla Duškova cihelna. O 3 roky později byl zřízen nový hřbitov. Roku 1891 zařídil J. Šafka výrobu cikorky. V roce 1900 bylo povoleno zřízení telefonního spojení mezi světským velkostatkem a statkem v Nedělištích. Následujícího roku byla postavena obecní váha. 14. srpna 1908 byl světský dvůr koupen pro císařský fond rodinný. V letech 1913-1914 proběhla regulace části Melounky. V letech 1913 a 1915 byla stavěna okresní silnice ze Všestar do Světí. Během toho byla část dosavadní veřejné cesty ze Všestar do Světí zrušena a odepsána z veřejného majetku. Roku 1914 vyhořel tzv. Mlýnek. O rok později přibylo do obce 12 haličských uprchlíků. 7 sem bylo přistěhováno ze Všestar. K jejich odjezdu došlo v letech 1917-1918. Roku 1917 došlo k rekvizici kostelních zvonů. Z front 1. světové války se nevrátilo 16 zdejších mužů (František Diviš z čp. 40, Jindřich Tomeš z čp. 26, Josef Dědek z čp. 50, František Petr z čp. 20, Josef Charvát z čp. 50, Jan Šedivý z čp. 13, Leopold Kmoníček z čp. 50, Josef Šup z čp. 1, Karel Šup z čp. 1, Josef Dus z čp. 37, František Satránský z čp. 29, Karel Samek z čp. 50, Josef Skořepa, Oldřich Dušek z čp. 31, Adolf Šafka, Jan Dus).

V roce 1919 Josef Bárta zařídil výrobu cikorky. O 2 roky později byla zřízena obecní knihovna, místní Církev československá a postaven pomník padlým v 1. světové válce. Roku 1922 byla založena místní osvětová komise, spolek divadelních ochotníků „Jirásek“ a zvýšena byla silnice na dolní konec obce. O 3 roky později postavil Josef Bárta při mlýnku čp. 56 malou elektrárnu. V roce 1926 došlo k parcelaci zdejšího státního velkostatku. Téhož roku se obec dožadovala odškolení od Všestar. Kvůli odvolání této obce bylo povolení od zemské školní rady v Praze ministerstvem školství zrušeno. 11. června 1927 velké krupobití zničilo veškerou úrodu. V témže měsíci došlo k ustavení družstva pro rozvod elektrické energie. Roku 1933 byla na Zavadilce založena Mládež sociálních demokratů. V témže roce bylo rozhodnuto o ustavení SDH. Roku 1940 zanikl spolek divadelních ochotníků. 16. června 1946 byl otevřen dětský útulek. V roce 1957 bylo založeno JZD, které se 1. ledna 1960 stalo součástí JZD Bříza. 1. července 1960 bylo Světí přiřazeno k Všestarům. V letech 1964-1965 byla vybudována autobusová čekárna. V letech 1973-1975 byla postavena zdejší prodejna se smíšeným zbožím, v letech 1978-1980 došlo k vybudování kanalizace a v letech 1979-1981 k adaptaci hostince. V roce 1983 se na nové bytovce čp. 44 utrhl balkon a paní Čecháková i s dcerou s ním spadly dolů nazem. Obě se ze svých zranění naštěstí vyléčily. 23. listopadu 1984 se prohnala obcí větrná smršť. V letech 1987-1988 byla zřízena další část obecní kanalizace. Od 24. listopadu 1990 je Světí opět samostatnou obcí. V letech 1995-1997 byl opraven kostel. V roce 1998 byla dokončena plynofikace obce.

Ze zdejších pamětihodností je památkově chráněn pouze koncem 17. století zbarokizovaný kostel sv. Ondřeje, který je v jádru gotický ze 14. století, a to od 24. ledna 1964. Při něm se nachází novoklasicistní náhrobek s andělem od M. Ježka z Hradce Králové z roku 1870. Od památkové ochrany druhého objektu - pamětní desky levicového táboru lidu z roku 1922 na hospodě Zavadilce čp. 53 od kameníka Šraibra z roku 1953 - bylo upuštěno 16. ledna 1996. Tzv. Zámeček z 1. poloviny 18. století byl zbourán v roce 1989 a na jeho místě je od té doby sportovní hřiště. Z dalších památných objektů je možno jmenovat: kapličku u Zavadilky od kameníka Josefa Rychtery, kterou nechali v roce 1945 postavit manželé Josef a Anna Slivkovi; kapličku z roku 1872 při cestě do Nedělišť, jíž dali vybudovat Jan a Marie Černí; řadu pomníků z prusko-rakouské války v roce 1866; sochu sv. Václava ze 2. poloviny 19. století; pomník padlým v 1. světové válce od kuklenského sochaře a kameníka Jana Mertlíka, který byl odhalen v roce 1921 a zvoničku Církve československé u sochy sv. Václava z roku 1937. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je Jan Satranský (24. ledna 1863 Světí - 16. dubna 1929 Praha; podle Věstníku čs. profesorů a Národních listů zemřel 8. dubna téhož roku), spisovatel, překladatel, folklorista, novinář, pedagog a ředitel státního gymnázia na Žižkově. K obci se též vztahuje pověst o věčném Židovi, která byla mnohokrát literárně zpracována.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.257, 15.778)
Poslední aktualizace: 23.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
fotka uživatele Boris-Jelínek
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Světí

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,1km od místa

Příspěvky z okolí Světí

Kaplička manželů Černých u Světí
Kaplička manželů Černých u Světí
Kaple
Jedná se o objekt, který je spíše podobný kamennému kříži či Božím mukám a byl postaven v lokalitě Malý klín (dříve se tu říkalo U Předmierzitz, alespoň podle indikační skici stabilního katastru z roku 1840, viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA493018400) v roce 1872 manželi Janem Černým a Marií, roz. Tomešovou ze Světí čp. 24, ale od svých počátků…
0.4km
více »
Světí - kostel sv. Ondřeje
Světí - kostel sv. Ondřeje
Kostel
hodnoceni 10/10
Obec Světí je prvně písemně  doložena v roce 1365, kdy kostel a ves patřily německým Rytířům v Hradci Králové. Původně gotický kostel byl do současné podoby upraven koncem 18. století. Zasvěcení sv. Ondřeji doklád…
0.5km
více »
Kostel sv. Ondřeje, apoštola ve Světí
Kostel sv. Ondřeje, apoštola ve Světí
Kostel
Původní kostel byl gotický a první zmínka o něm pochází z roku 1369, kdy bylo odtud placeno 10 grošů papežského desátku (též v letech 1384, 1385 a 1405). Z tohoto objektu se zachovala dispozice a obvodové zdivo. P…
0.5km
více »
Kaplička sv. Rodiny ve Světí
Kaplička sv. Rodiny ve Světí
Kaple
Když dorazíme do Světí od Hradce Králové, Předměřic nad Labem nebo od Nedělišť, tak nalezneme přímo u křižovatky zajímavý sakrální objekt, který bychom mohli zařadit rovnou do několika "škatulek", ale od svého vzn…
0.6km
více »
Všestary žst - Hrádek u Nechanic
Všestary žst - Hrádek u Nechanic
Trasa
hodnoceni 10/10
Od Všestarského nádraží vyrazíme po modré značce směrem k Rosnicím, kde míjíme pomník obětem bitvy r. 1866 a po silnici směřujeme k výšině zvané Žižkův stůl. Na tomto místě údajně při svém tažení roku 1423 Jan Žižka se svým vojskem tábořil. Ze Žižkova stolu se nabízí výhledy na bojiště na Chlumu, Krkonoše, Orlické hory, ale i jižním směrem ke Kunětické hoře a Železným horám.…
1.3km
více »
Archeopark pravěku Všestary
Archeopark pravěku Všestary
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Naše cesta směřuje cca 8 km od centra Hradce Králové do Všestar do pravěké vesnice, do Centra experimentální archeologie (od cedule k ceduli je to z HK do Všestar 2,5 km) Jdeme do „pravěké vesnice", resp. do Centr…
1.3km
více »
Všestary - Archeopark pravěku
Všestary - Archeopark pravěku
Tipy na výlet
Jedeme z dovolené a stále se pohybujeme v okolí Hradce Králové. Tentokrát jedeme k Památníku bitvy 1866. Projíždíme obcí Všestary, kde je archeopark, bohužel zavřený. Co však vidíme přes oplocení je hodně zajímavé…
1.3km
více »
turistické rozcestí Všestary - žst
turistické rozcestí Všestary - žst
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u nádraží ve Všestarech, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce červené ve směru Všestary – Hořiněves (přes bojiště na Chlumu) a po značce modré ve směru Všestary - Hrádek u Nechanic.
1.4km
více »
Všestary žst - bojiště na Chlumu
Všestary žst - bojiště na Chlumu
Trasa
hodnoceni 10/10
Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín. Od nádraží se vydáme po červeně značené turistické zna…
1.4km
více »
Rybník Mlýnek
Rybník Mlýnek
Rybník
Původně těmito místy tekla pouze říčka Melounka, jež bývala dříve nazývána jako Melonka. Ke zřízení vodní plochy v této lokalitě mělo dojít podle lidových podání v souvislosti s vybudováním panského mlýnku, jehož …
1.4km
více »
Nový hřbitov ve Všestarech
Nový hřbitov ve Všestarech
Hřbitov
V roce 1360 byl zmíněn zdejší kostel Nejsvětější Trojice Boží jako farní, ale ještě před ním tu stával malý kostelík sv. Václava, a to nejspíše na místě dnešní fary. Právě kolem obou těchto svatostánků se původně …
1.4km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
hodnoceni 9/10
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín. Na dávné osíd…
1.5km
více »
Boží muka u Nedělišť
Boží muka u Nedělišť
Boží muka
hodnoceni 8/10
Boží muka na okraji obce Neděliště byla postavena na památku Matěje Buzka, který zemřel na mor v roce 1712. Na kapličce je vytesána Panna Marie, Sv. Rozálice a Kristus na kříži. V roce 1886 byla rozebrána, ale v roce 1893 opětovně sestavena a umístěna na současné místo.
1.5km
více »
Kostel Nejsvětější Trojice ve Všestarech
Kostel Nejsvětější Trojice ve Všestarech
Kostel
Podle pověsti stávala prý ve Všestarech na místě dnešní fary původně kaple sv. Václava a hřbitov při ní zabíral místo před nynějším kostelem a část dvora dnešní farní budovy a sahal i pod ní až ke silnici. Tuto po…
1.5km
více »
Všestary
Všestary
Vesnice
Území Všestar, které se nachází u potoka Melounky a staré obchodní stezky na Hořice a Jičín, bylo osídleno již v mladší době bronzové, což podporuje řada archeologických nálezů. Roku 1908 došlo na návrší na poli Ladislava Ryby k objevu malého slezského pohřebiště z mladší doby bronzové. Královéhradecké městské historické muzeum zde vykopalo 5 popelnicových hrobů. Kromě zbytků n…
1.5km
více »
Všestary - soubor pomníků bitvy r. 1866 u kostela
Všestary - soubor pomníků bitvy r. 1866 u kostela
Pomník
hodnoceni 10/10
U všestarského kostela najdeme soubor pomníků na hrobech obětí bitvy r. 1866. Jedná se o pískovcovou typovou pyramidu všeobecného věnování všem vojákům padlým v obvodu obce. Dále litinový pomník s vojenskými emblé…
1.5km
více »
Všestary - kostel Nejsvětější Trojice
Všestary - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
hodnoceni 10/10
Všestarský pseudorenesanční kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v r. 1843 na místě původního gotického kostela z roku 1415. Z kostela původního se zachovala věž s cimbuřím a zděnou helmicí a pozdně gotický por…
1.5km
více »
Rozběřice - pomníky bitvy r. 1866 u Šrámova kříže
Rozběřice - pomníky bitvy r. 1866 u Šrámova kříže
Pomník
hodnoceni 9/10
Soubor pomníků bitvy r. 1866, u Šrámova kříže, se nalézá na konci obce Rozběřice ve směru na Něděliště. Největší pískovcový pomník je věnován památce plukovníka Franze Bergerona. Pod pomníky je hromadný hrob 60 ra…
1.8km
více »
Neděliště - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Neděliště - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
hodnoceni 10/10
Historie kostela v Nedělištích je doložena již v roce 1124 (nebo 1142). Mezníkem v historii kostela je rok 1555, kdy byl výrazně přestavěn. Barokní úprava byla realizována kolem roku 1702, kdy byl i rozšířen. V ro…
1.9km
více »
Všestary - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Všestary - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Vlakem se vydáme do obce Všestary nedaleko Hradce Králové. Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Jdeme po stopách bojů, ve kterých proti sobě, počátkem července roku 1866, stáli Prusové s Rakušany. Od Všestarského nádraží se vydáme po červeně…
2km
více »
Neděliště - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Neděliště - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
hodnoceni 10/10
V severní části obce Neděliště se nachází smutná připomínka na bitvu prusko-rakouské války ze dne 3.7.1866. Nalézá se zde vojenský hřbitov, resp. hromadný hrob obětí bitvy. Pohřbeno je zde  345 rakouských a 5 pruských vojáků. Hřbitov je přístupný ze silnice na Máslojedy, za zámkem po 100 metrech v pravo po kamenných schodech, nebo oklikou kolem hřiště.
2km
více »
Rozběřice - Deutschmeister
Rozběřice - Deutschmeister
Pomník
hodnoceni 9/10
Deutschmeister - monumentální figurální pomník věnovaný rakouskému 4. pěšímu pluku. Pomník je tvořen sousoším, vojína podpírajícího raněného důstojníka, které je umístěno na skále z červené litické žuly. Plot kolem pomníku je vyroben z bodáků... Pomník se nachází cca 500 m od státní silnice č. 35, kolem pomníku je vedena červená turistická značka ve směru Všestary - Chlum.
2.1km
více »
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Památník
hodnoceni 9/10
Úvoz mrtvých - místo, kde se střetla Rakouská Severní armáda a Saský sbor se třemi pruskými armádami. Zde během dvacetiminutového útoku a následném ústupu, ztratil První rakouský sbor 279 důstojníků v čele s generálem Poschacherem, deset tisíc mužů a 23 děl, polovinu svého stavu na mrtvých, raněných a zajatých. Místo, které pokrývala těla mrtvých rakouských vojáků, krev zde…
2.6km
více »
Žižkův stůl
Žižkův stůl
Vyhlídka
hodnoceni 10/10
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
3.3km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
3.3km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
hodnoceni 8/10
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.4km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
hodnoceni 8/10
Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
3.4km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
hodnoceni 9/10
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.5km
více »
Hradec Králové
Hradec Králové
Město
hodnoceni 9/10
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
7km
více »