Nový hřbitov ve Všestarech
V roce 1360 byl zmíněn zdejší kostel Nejsvětější Trojice Boží jako farní, ale ještě před ním tu stával malý kostelík sv. Václava, a to nejspíše na místě dnešní fary. Právě kolem obou těchto svatostánků se původně pohřbívalo, ale protože farnost byla velká, postupem času začalo docházet místo k pohřbívání a rozšíření pohřebiště nebylo možné.
V té chvíli bylo rozhodnuto, že musí být zřízen hřbitov nový, ať již kvůli nedostatku místa, tak z hygienického hlediska. Roku 1885 zakoupily obce Všestary, Rosnice, Bříza a Rozběřice pozemek za kostelem, přičemž např. Rosnice musela na jeho koupi vydat 1 428 zlatých 60 krejcarů a navíc její obyvatelé dovezli zdarma na oplocení pohřebiště 22 700 cihel a 85 m3 kamene.
Všestarský farář P. Josef Čížek si však stanovil podmínku, že na novém hřbitově musí vzniknout zvláštní místo hanby pro sebevrahy a zemřelé nepokřtěné novorozence a plody, případně pro příslušníky jiných vyznání. Tento nápad však byl obyvateli všech obcí zavržen, a tak farář odmítl nový hřbitov posvětit. Byl to tehdy zajímavý úkaz. Při pohřbu došel farář s pohřebním průvodem k bráně pohřebiště a poté se od něho oddělil a vrátil se zpět na faru. Pohřební průvod tak bez něj donesl rakev zemřelého k vykopanému hrobu a spustil ji do něj. Po rozchodu pohřebního průvodu přišel farář na hřbitov a rakev vykropil. Teprve poté ji hrobník mohl zasypat. To se však dělo pouze u obyčejných lidí. Ti významnější a movitější měli výjimku a jejich pohřeb se konal ve všem tak, jak by měl. Teprve po roce 1920 přestali všestarští faráři dělat tyto obtíže.
Tato nevraživost zdejších kněží se projevovala i tím, že když 6. října 1892 zemřel P. Josef Čížek, tak se nechal raději pohřbít na hřbitově na Chlumu, protože na starém hřbitově spočinout nemohl a na novém nechtěl. Obdobně se zachoval kaplan P. Josef Knejp, který byl pohřben na Pouchově.
Prvním, kdo byl na novém všestarském hřbitově pohřben, se stal úředník okresního hejtmanství z Hradce Králové František Brzický, který spáchal sebevraždu zastřelením. Přes 10 let byl starostou Spolku vojenských vysloužilců v Hradci Králové, ale kvůli poměrům v tomto spolku a kvůli dalším nezdarům v životě se rozhodl 1. prosince 1886 spáchat sebevraždu, a to na Chlumu, v místech, kde tzv. „mrtvá baterie“ hrdinně položila své životy.
Jedinými církevními osobami, jež byly pohřbeny na novém pohřebišti, byla krátce po jeho zřízení dvojice jeptišek (Greta Sommer a Ladislava Rumlová), která byla při služební cestě u Všestar zastižena silným sněžením a deštěm, a tak požádala o nocleh na všestarské faře, kde se přes noc udusila oxidem uhelnatým.
Na obou hřbitovech – starém i novém – sní svůj věčný sen rovněž mnozí vojáci ze všech konfliktů, které obec zasáhly. Někteří nakonec spočinuli jinde. Příkladem budiž to, že 28. února 1945 byli u Hejcmanky a Lípy Němci zastřeleni uprchlí britští zajatci, následně ve Všestarech pohřbeni, ale 30. září 1947 byli exhumováni a převezeni na Olšanské hřbitovy v Praze. Obdobný osud měl ruský voják, který byl zastřelen v čp. 23. Naopak třeba desátník pěšího pluku č. 18, jenž padl 17. října 1914 u polského Jaworniku, byl exhumován, 15. února 1916 přivezen do Všestar a o 5 dní později spočinul vedle své matky. Jako zajímavost můžeme dodat to, že nad jeho hrobem promluvil kaplan P. Stanislav Kordule, pozdější biskup Církve československé.
Na závěr je nutno ještě říci, že se obec o pohřebiště vzorně stará., a to zejména v posledních letech. V roce 2010 byl opraven plášť hřbitovního domku; v letech 2014-2015 byly zrekonstruovány hřbitovní zdi; roku 2017 byl upraven na hřbitově terén a vysazen živý plot a v roce 2019 byl Vítem Makovcem zrestaurován centrální kříž (pod technickým dozorem Aleše Zlatohlávka).
V té chvíli bylo rozhodnuto, že musí být zřízen hřbitov nový, ať již kvůli nedostatku místa, tak z hygienického hlediska. Roku 1885 zakoupily obce Všestary, Rosnice, Bříza a Rozběřice pozemek za kostelem, přičemž např. Rosnice musela na jeho koupi vydat 1 428 zlatých 60 krejcarů a navíc její obyvatelé dovezli zdarma na oplocení pohřebiště 22 700 cihel a 85 m3 kamene.
Všestarský farář P. Josef Čížek si však stanovil podmínku, že na novém hřbitově musí vzniknout zvláštní místo hanby pro sebevrahy a zemřelé nepokřtěné novorozence a plody, případně pro příslušníky jiných vyznání. Tento nápad však byl obyvateli všech obcí zavržen, a tak farář odmítl nový hřbitov posvětit. Byl to tehdy zajímavý úkaz. Při pohřbu došel farář s pohřebním průvodem k bráně pohřebiště a poté se od něho oddělil a vrátil se zpět na faru. Pohřební průvod tak bez něj donesl rakev zemřelého k vykopanému hrobu a spustil ji do něj. Po rozchodu pohřebního průvodu přišel farář na hřbitov a rakev vykropil. Teprve poté ji hrobník mohl zasypat. To se však dělo pouze u obyčejných lidí. Ti významnější a movitější měli výjimku a jejich pohřeb se konal ve všem tak, jak by měl. Teprve po roce 1920 přestali všestarští faráři dělat tyto obtíže.
Tato nevraživost zdejších kněží se projevovala i tím, že když 6. října 1892 zemřel P. Josef Čížek, tak se nechal raději pohřbít na hřbitově na Chlumu, protože na starém hřbitově spočinout nemohl a na novém nechtěl. Obdobně se zachoval kaplan P. Josef Knejp, který byl pohřben na Pouchově.
Prvním, kdo byl na novém všestarském hřbitově pohřben, se stal úředník okresního hejtmanství z Hradce Králové František Brzický, který spáchal sebevraždu zastřelením. Přes 10 let byl starostou Spolku vojenských vysloužilců v Hradci Králové, ale kvůli poměrům v tomto spolku a kvůli dalším nezdarům v životě se rozhodl 1. prosince 1886 spáchat sebevraždu, a to na Chlumu, v místech, kde tzv. „mrtvá baterie“ hrdinně položila své životy.
Jedinými církevními osobami, jež byly pohřbeny na novém pohřebišti, byla krátce po jeho zřízení dvojice jeptišek (Greta Sommer a Ladislava Rumlová), která byla při služební cestě u Všestar zastižena silným sněžením a deštěm, a tak požádala o nocleh na všestarské faře, kde se přes noc udusila oxidem uhelnatým.
Na obou hřbitovech – starém i novém – sní svůj věčný sen rovněž mnozí vojáci ze všech konfliktů, které obec zasáhly. Někteří nakonec spočinuli jinde. Příkladem budiž to, že 28. února 1945 byli u Hejcmanky a Lípy Němci zastřeleni uprchlí britští zajatci, následně ve Všestarech pohřbeni, ale 30. září 1947 byli exhumováni a převezeni na Olšanské hřbitovy v Praze. Obdobný osud měl ruský voják, který byl zastřelen v čp. 23. Naopak třeba desátník pěšího pluku č. 18, jenž padl 17. října 1914 u polského Jaworniku, byl exhumován, 15. února 1916 přivezen do Všestar a o 5 dní později spočinul vedle své matky. Jako zajímavost můžeme dodat to, že nad jeho hrobem promluvil kaplan P. Stanislav Kordule, pozdější biskup Církve československé.
Na závěr je nutno ještě říci, že se obec o pohřebiště vzorně stará., a to zejména v posledních letech. V roce 2010 byl opraven plášť hřbitovního domku; v letech 2014-2015 byly zrekonstruovány hřbitovní zdi; roku 2017 byl upraven na hřbitově terén a vysazen živý plot a v roce 2019 byl Vítem Makovcem zrestaurován centrální kříž (pod technickým dozorem Aleše Zlatohlávka).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.258, 15.761)
Poslední aktualizace: 24.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Všestary
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Nový hřbitov ve Všestarech
Archeopark pravěku Všestary
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje cca 8 km od centra Hradce Králové do Všestar do pravěké vesnice, do Centra experimentální archeologie (od cedule k ceduli je to z HK do Všestar 2,5 km) Jdeme do „pravěké vesnice", resp. do Centr…
0.2km
více »
Všestary - Archeopark pravěku
Tipy na výlet
Jedeme z dovolené a stále se pohybujeme v okolí Hradce Králové. Tentokrát jedeme k Památníku bitvy 1866. Projíždíme obcí Všestary, kde je archeopark, bohužel zavřený. Co však vidíme přes oplocení je hodně zajímavé…
0.2km
více »
Zažijte unikátní rozšířenou realitu v pravěké vesnici ve Všestarech
Tipy a novinky
Vydejte se do Archeoparku ve Všestarech nedaleko Hradce Králové a zažijte pravěk na vlastní kůži. S moderní aplikací Visit More a její jedinečnou rozšířenou realitou se prostřednictvím vašeh…
0.2km
více »
Kostel Nejsvětější Trojice ve Všestarech
Kostel
Podle pověsti stávala prý ve Všestarech na místě dnešní fary původně kaple sv. Václava a hřbitov při ní zabíral místo před nynějším kostelem a část dvora dnešní farní budovy a sahal i pod ní až ke silnici. Tuto po…
0.3km
více »
Všestary - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Všestarský pseudorenesanční kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v r. 1843 na místě původního gotického kostela z roku 1415. Z kostela původního se zachovala věž s cimbuřím a zděnou helmicí a pozdně gotický por…
0.3km
více »
Všestary - soubor pomníků bitvy r. 1866 u kostela
Pomník
U všestarského kostela najdeme soubor pomníků na hrobech obětí bitvy r. 1866. Jedná se o pískovcovou typovou pyramidu všeobecného věnování všem vojákům padlým v obvodu obce. Dále litinový pomník s vojenskými emblé…
0.4km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín.
Na dávné osíd…
0.5km
více »
Všestary
Vesnice
Území Všestar, které se nachází u potoka Melounky a staré obchodní stezky na Hořice a Jičín, bylo osídleno již v mladší době bronzové, což podporuje řada archeologických nálezů. Roku 1908 došlo na návrší na poli Ladislava Ryby k objevu malého slezského pohřebiště z mladší doby bronzové. Královéhradecké městské historické muzeum zde vykopalo 5 popelnicových hrobů. Kromě zbytků n…
0.5km
více »
Všestary - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Vlakem se vydáme do obce Všestary nedaleko Hradce Králové. Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Jdeme po stopách bojů, ve kterých proti sobě, počátkem července roku 1866, stáli Prusové s Rakušany. Od Všestarského nádraží se vydáme po červeně…
0.9km
více »
turistické rozcestí Všestary - žst
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u nádraží ve Všestarech, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce červené ve směru Všestary – Hořiněves (přes bojiště na Chlumu) a po značce modré ve směru Všestary - Hrádek u Nechanic.
0.9km
více »
Všestary žst - Hrádek u Nechanic
Trasa
Od Všestarského nádraží vyrazíme po modré značce směrem k Rosnicím, kde míjíme pomník obětem bitvy r. 1866 a po silnici směřujeme k výšině zvané Žižkův stůl. Na tomto místě údajně při svém tažení roku 1423 Jan Žižka se svým vojskem tábořil. Ze Žižkova stolu se nabízí výhledy na bojiště na Chlumu, Krkonoše, Orlické hory, ale i jižním směrem ke Kunětické hoře a Železným horám.…
0.9km
více »
Železniční stanice ve Všestarech
Žel. stanice
Vybudování zdejší železniční trati souvisí se stavbou České obchodní dráhy z Plotišť nad Labem do Ostroměře v letech 1881-1882, v jejímž rámci byla ve Všestarech zřízena budova nádraží, skladiště a strážní domek. …
0.9km
více »
Všestary žst - bojiště na Chlumu
Trasa
Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín. Od nádraží se vydáme po červeně značené turistické zna…
0.9km
více »
Sušárna čekanky a továrna na kávové náhražky v Rosnicích
Dům, budova
Původní objekt s čp. 40 stával úplně jinde, což můžeme zjistit nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA404018400). Jednalo…
1km
více »
Šrámův kříž u Rozběřic
Kříž
Stejně jako v okolních obcích byly rovněž Rozběřice velmi poničeny během prusko-rakouské války roku 1866. Vždyť hněvčevský farář P. Josef Just popisuje to, co se stalo v širém okolí, takto: „Jediným tím dnem stalo se na celé linii od Cerekvice až po Hrádek a dál, - a od Lípy až po Hradec jedno pohřebiště, jeden lazaret, byloť zajisté raněných plno v Benátkách, Hněvčevsi, Cerekv…
1km
více »
Pomník c. k. pěšího pluku Deutschmeistrů č. 4 v Rozběřicích
Pomník
I když bylo Královéhradecko v rámci staletí dějištěm řady různých válek a konfliktů, tak bitva u Hradce Králové, jinak zvaná též jako na Chlumu či u Sadové, byla tou největší a nejkrvavější vůbec. Prusko-rakouská …
1km
více »
Rozběřice (Všestary)
Místní část
Tato lokalita byla podle častých archeologických nálezů osídlena již v době kamenné, ale více pozůstatků se našlo rovněž po osídlení z doby bronzové. Zejména jde o nález několika lidských koster s bronzovými náram…
1km
více »
turistické rozcestí Rozběřice - u Šrámova kříže
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u souboru pomníků bitvy r. 1866 u Šrámova kříže, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Probluz, Dlouhé Dvory - Neděliště, Lochenice. V tomto případě se však nejedn…
1km
více »
Rozběřice - Deutschmeister
Pomník
Deutschmeister - monumentální figurální pomník věnovaný rakouskému 4. pěšímu pluku. Pomník je tvořen sousoším, vojína podpírajícího raněného důstojníka, které je umístěno na skále z červené litické žuly. Plot kolem pomníku je vyroben z bodáků... Pomník se nachází cca 500 m od státní silnice č. 35, kolem pomníku je vedena červená turistická značka ve směru Všestary - Chlum.
1km
více »
Rozběřice - pomníky bitvy r. 1866 u Šrámova kříže
Pomník
Soubor pomníků bitvy r. 1866, u Šrámova kříže, se nalézá na konci obce Rozběřice ve směru na Něděliště. Největší pískovcový pomník je věnován památce plukovníka Franze Bergerona. Pod pomníky je hromadný hrob 60 ra…
1km
více »
Světí - kostel sv. Ondřeje
Kostel
Obec Světí je prvně písemně doložena v roce 1365, kdy kostel a ves patřily německým Rytířům v Hradci Králové. Původně gotický kostel byl do současné podoby upraven koncem 18. století. Zasvěcení sv. Ondřeji doklád…
1.1km
více »
Kostel sv. Ondřeje, apoštola ve Světí
Kostel
Původní kostel byl gotický a první zmínka o něm pochází z roku 1369, kdy bylo odtud placeno 10 grošů papežského desátku (též v letech 1384, 1385 a 1405). Z tohoto objektu se zachovala dispozice a obvodové zdivo. P…
1.1km
více »
Rozběřice - Hejcmanka - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Rozběřice - soubor pomníků se nachází při pravé straně silnice č. 35 v lokalitě zvané Hejcmanka ve směru od Hradce Králové na Jičín. Nejvýraznějším pomníkem je vysoký pískovcový kvádrový pomník na vrcholu zdobený plastikou kyrysu a přilby, jedná se o pomník rakouského 38. pěšího pluku. Na pomníku jsou uvedeny ztráty pluku v bitvách u Kuřích Vod, Mnichova Hradiště, Jičína a…
1.5km
více »
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Památník
Úvoz mrtvých - místo, kde se střetla Rakouská Severní armáda a Saský sbor se třemi pruskými armádami. Zde během dvacetiminutového útoku a následném ústupu, ztratil První rakouský sbor 279 důstojníků v čele s generálem Poschacherem, deset tisíc mužů a 23 děl, polovinu svého stavu na mrtvých, raněných a zajatých. Místo, které pokrývala těla mrtvých rakouských vojáků, krev zde…
1.6km
více »
Žižkův stůl
Vyhlídka
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
2.2km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
2.2km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
2.4km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
2.4km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
2.5km
více »