Tanvaldská ozubnicová dráha

Tanvaldská ozubnicová dráha (nazývaná též jako Jizerskohorská železnice, v polštině pak Kolej Izerska). Dráha vede z Tanvaldu přes Desnou a Kořenov až do Harrachova. Jde o nejstrmější železnici v Čechách a v roce 1992 ji Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku. Dráha byla postavena v letech 1899-1902 s cílem propojit stávající tratě Liberec – Tanvald a Železný Brod – Tanvald s plánovanou tratí Jelenia Góra – Kořenov, neboli propojit Rakousko-Uhersko s Pruskem.

Dnes je v provozu 12 kilometrů trati z Tanvaldu do Harrachova, z původní 59 kilometrů dlouhé rakousko-pruské spojnice mezi Tanvaldem a dnešním polským městem Jelenia Góra. Na trati je pět tunelů, z nichž nejdelší (mezi Dolním Polubným a Kořenovem) měří 932 metrů. Překonává výškový rozdíl 275 metrů na 11,4 kilometrech s maximálním stoupáním až 58 promile, které je největším v České republice.

Jednou z nejznámějších staveb na trati Tanvald – HARRACHOV je Jizerský most. Pravidelný provoz na něm byl zahájen 1. října 1902. Ocelový most se zděnými pilíři je dlouhý 116,25 m a vysoký 25 m.

Od 80. let 20. století je běžný provoz na této dráze zabezpečován bez použití ozubnice. Ozubnicové lokomotivy se od té doby používají pouze při nostalgických jízdách. V únoru 1997 byl na trati kvůli havarijnímu stavu mostu přes Jizeru přerušen provoz, po čtyři měsíce zde jezdila náhradní autobusová Doprava a České dráhy uvažovaly o zrušení trati. V roce 1998 získalo trať do pronájmu zájmové sdružení obcí Sdružení Jizerské dráhy a České dráhy převzaly od 1. prosince 1998 opět provoz, a to v intervalové podobě.

Na trati byl natáčen český film režisérky Věry Chytilové Kalamita.