Těšanská lípa

Památné stromy jsou dozajista ozdobou všude tam, kde je na ně dobře vidět a jsou-li patřičně opečovávany. Někde jsou natolik krajinotvorné, že pokud se stane nějaká nehoda a stromy dojdou k úhynu, dlouhou dobu trvá než se ráno po nich zacelí. Jen namátkou vzpomínám na slavnou Semtínskou lípu mezi Sobotkou a Kostí, u nás ve Velkých Losinách nám takto zahynul Popravčí dub a znalci jistě vědí o podobných zaniklých dominantách.

Ke krajinotvorným stromům bezesporu patří Těšanská lípa u Velkých Těšan na Kroměřížsku. Lípa stojí pod menším návrším u okresní silnice mezi Těšnovicemi a Vrbkou, Velké Těšany (součást spojené obce Bařice-Velké Těšany se rozprostírají v mělkém údolíčku pod touto silnicí, která je provázena silniční cyklotrasou 5014.

Odborná databáze památných stromů v základních údajích udává obvod kmene 473 cm, celková výška 28 m, šířka koruny 24 m, výška koruny (bez kmene) 25 m. Odhadované stáří 350 let (ale dočetl jsem se i o možnosti až 45 let, spíše spekulace). Podle uváděných popisů měla být lípa vysazena u křižovatky formanských cest. Současná křižovatka je o něco dál. Formani si u lípy mohli dopřávat v parnu stinný odpočinek.

Údaje se poněkud liší v druhovém určení, podle odborné databáze jde o lípu srdčitou (Tilia platyphyllos), nebo lípu malolistou (Tilia cordata). Ale v podstatě jde o variantu, případně poddruh stejného stromu. Jakožto hojně vysazovaný strom má lípa více poddruhů a i názvů.

Lípa všeobecně je strom erbovní, národní, užitečný (lipový květ) i užitkový. Lipové dřevo se hodí ke zpracování (řezbářství), výroba hudebních nástrojů, nábytkářství. Aktivované dřevěné uhlí může sloužit jako náhražka živočišného uhlí.

Při příjezdu ze severní strany je lípa poněkud skrytá, ale z jižního okolí je lípa viditelnější. Vzhledem ke sklonu terénu má být strom být viditelný i od západních částí Zlína.