Těšnovice - další památky a zajímavosti obce

Do Těšnovic, rozložených na temeni jedné z posledních vyvýšenin moravských Chřibů, jsem dokráčel po silnici z Velkých Těšan. V posledním úseku od od vrcholu odlesněného kopce s křížem a obrázkem Panny Marie Svatohostýnské komunikace už jen stále klesala a otevřel se z ní širokoúhlý výhled na sníženinu Pomoraví a protější pásmo Hostýnských vrchů. Těsně nad Těšnovicemi se panoráma viděného ještě více rozšířilo a nabídlo zor na blízkou Kroměříž, z jejíhož historické jádra vystupoval chrám sv.Mořice, zámek s věží a kostel Nanebevzetí Panny Marie. A to tedy byla rarita, protože takhle z výšky jsem ještě „hanácké Atény“ odnikud neviděl - ono to totiž z okolních vesnic ležících v rovině ani nejde!

 

Pěkný pohled byl i na Těšnovice ležící pode mnou, jejíž památkově chráněná dominanta kostel svatých apoštolů Petra a Pavla vévodil nejen obci, ale i vzdálenějšímu okolí.

 

Těšnovice jsou dnes místní částí Kroměříže vzdálené 4 km a žije zde 410 obyvatel. První písemná zmínka o vsi pochází z kupní smlouvy olomouckého biskupa Jindřicha I.Zdíka z roku 1311. V následujícím století byla rozdělena na dva díly: první byl lenním statkem biskupa a druhý svobodným dědickým statkem.

 

Po sestupu do obce jsem se už věnoval místním pamětihodnostem.

Na jejím východním okraji stála u křižovatky hlavní silnice do Velkých Těšan a úzké silničky do Trávníku zajímavá, byť dosti omšelá, socha Panny Marie. Pak jsem kráčel hlavní silnicí do centra obce a strany ulice lemovala nejen novodobá stavení, ale i staré grunty. Vlevo jsem nahlédl do zahrady hezkého domu s fasádou ozdobenou sgrafity, kde stála dřevěného skulptura dravého ptáka a miniaturní maketa jakéhosi hradu.

Další stavením byla „Hospůdka na hotelu“ a za ním stála hned u cesty barokní socha sv.Jana Nepomuckého. Od ní vedla odbočka k památkově chráněnému areálu kostela a před vstupem dovnitř se tyčil hezky renovovaný kamenný kříž. Vyrytý nápis na jeho zadní straně hlásá, že zde byl na náklady manželů Františka a Františky Šiškových z Hrubo Těšan umístěn roku 1897. (To „Hrubo“ je zřejmě hanácká zkratka, ale chyba to není – vždyť v minulosti obce namísto slova „velký“ používali přídavné jméno „hrubý.“)

Pod opevněným areálem chrámu dnes stojí „Hostinec Na Tvrzi.“ Opravdický týn se tady v Těšnovicích pod kostelem skutečně vypínal, jenže zanikl za husitských válek a část jeho zdiva byla později použita na přestavbu chrámu. Naproti pohostinství je několikapatrová budova ZŠ a MŠ, v objektu se nachází i místní knihovna.

Za školou jsem přes plot okouknul malý hřbitov, po chodníku a schodech sestoupil do mělkého údolíčka se zástavbou a okolo novějších řad domů vystoupal na protější hřeben. Odtud mne polní cesta přivedla k silničce do Trávníku a naproti vodojemu se u ní vypínal památkově chráněný kamenný sloup Madony s dítětem.

Z památek, které jsem v Těšnovicích neviděl, bych ještě upozornil na hezkou (rovněž památkově chráněnou) kapličku z 18.století, stojící na severozápadním konci obce... a pak také na větrný mlýn holandského typu, který je bohužel veřejnosti nepřístupný.

Ukrývá se na zalesněném návrší severně od dědiny a je soukromým majetkem. Již na počátku minulého století si jej kroměřížský knihkupec Bedřích Hertl upravil na letní byt a později k němu přistavěl hospodářské stavení a obytnou vilu.