Tišnovské náměstí Míru

Historické jádro Tišnova, schoulené pod výraznou kulisou kopce Květnice jak to kuřátko pod křídly kvočny, je rozprostřeno v pořádném kopčisku. Stejně svažitý je i jeho hlavní rynek, jež nese název náměstí Míru. Má poněkud nepravidelný tvar – ve spodní části je čtvercové o rozměrech 50 x 50 m, a ta užší obdélníková část, navazující na něj a táhnoucí se na sever do kopce, je dlouhá ještě asi 80 metrů. Tedy prostor pro město s více jak devíti tisíci obyvateli dostatečně reprezentativní a zároveň místo, kde např. při Svatováclavských hodech (jichž jsme tu byli svědky) nestojí hlava na hlavě a všichni účastníci veselí se naň v pohodě vlezou.

 

Centrální plochu rynku oživuje parčíková úprava, v jejímž středu se nachází šestiboká kamenná kašna, přístupná ze všech světových stran po schodech. Vprostřed vodní nádrže je umístěn kamenný podstavec tvaru hranolu a na něm dekorativní váza, z níž vytéká voda. Kašna pochází ze začátku 19.století a je pěknou ukázkou „čistého“ klasicismu a zároveň vhodnou ozdobou plochy náměstí.

 

Tu lemují ze všech stran různá městská stavení, ať už s historizujícími fasádami anebo mnohem modernější podobou. Je zvláštní, že se tady - přímo na hlavním rynku – přitom nenáchází žádná krčma či jiné pohostinné zařízení, ale ono je jich dost v bezprostředním okolí.

 

Z mnoha stavení zde stojících příchozímu padne do oka hlavně neobvyklá budova radnice a nárožní dům, v jehož přízemí se dnes nachází Turistické informační centrum. Dále gotická věž kostela sv.Václava kontrolující ruch na náměstí (ta se ale od něj vypíná o hodný kus dál) a v horní části rynku pak mnohem mladší mohutná nárožní budova, v níž sídlí Střední škola a ZŠ. Blok domů, v nichž je v řadě za sebou umístěna nejprve pošta, pak poliklinika a naposled další kanceláře Městského úřadu, pokračuje k severu až do míst, kde horní část náměstí protíná zleva ulice Dvoříčkova a zprava Riegrova.

 

My se ale vraťme na jižní konec rynku, kde jsou k vidění dvě jeho nejzajímavější budovy.

 

Tou nejatraktivnější je radnice. Původní objekt zde stával již v 16.století, ale začátkem toho minulého (1905) byl zbourán a „novostavba“, která jej nahradila, od té doby nese historizující podobu. Byla zbudována dle projektu architekta Vladímíra Fischera z Brna. Její fasádu zdobí arkýř a sgrafita s výjevy na náměty nejdůležitějších historických událostí města. Zvláštní je i ta předsunutá hranolová vstupní věž s vysokou špicí na nárožích doplněnou věžičkami a hlavně otevřené arkádové oblouky, zdobící přízemí a první patro věže.

 

Budova bývalé Kontribučenské záložny se vypíná na jihozápadní straně rynku a dnes je sídlem „Íčka“ a hotelu Květnice. Jedná se o dvoupatrový nárožní dům s otevřeným vnitřním nádvořím a křídly ve tvaru písmene L. Tato „Záložna“ byla vystavěna v roce 1908. V přízemí se nacházela restaurace, o patro výš vlastní Kontribučenská banka a v posledním patře hotel. V padesátých letech byla restaurace a hotel zrušeny a nastěhovala se sem KSČ a jiné složky. U příležitosti oslav 700 let od založení Tišnova bylo rozhodnuto o navrácení budovy původnímu účelu a roku 1959 byly hotel i restaurace znovu otevřeny.

V sedmdesátých a osmdesátých letech pak objekt prošel důkladnou rekonstrukcí.