Třebíč a UNESCO – románsko-gotická Bazilika sv. Prokopa

Románsko-gotická Bazilika sv. Prokopa v Třebíči, ve které se jedinečně prolínají prvky různých architektonických slohů z různých dob, patří zcela určitě ke klenotům evropského stavitelství.

Počátky baziliky spadají do doby kolem roku 1220, kdy byl Třebíčský benediktinský klášter suverénním mocenským i kulturním centrem. Věřícím sloužila mariánská dřevěná kaple, kterou se rozhodl místní opat přestavět. Oslovil proto stavební huť z jižní Francie, která během dvaceti let provedla základy, na nich kryptu, severní i jižní kapli, severní předsíň a chór. V roce 1241 byly však práce přerušeny. Patrně se i tady začaly projevovat gotické vlivy a klášter se rozhodl upravit plán výstavby, což v konečném důsledku přineslo jedinečnost bazilice. Následná výstavba byla ukončena roku 1260, kdy byla většina prací hotova.

Takto byl kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a sloužil přibližně dvě stě let k bohoslužbám. V roce 1462 byl ale vypálen a poškozena byla mimo jiné nádherná osmidílná klenba. Posléze dochází k úpadku Třebíčského kláštera i vlastního bohoslužebného života v bazilice a na začátku 15. století byli vyhnáni poslední mniši.

Přišla doba světského využití – pivovar, konírna, zámecká kuchyně a podobné hospodářské funkce se střídaly v bývalém kostele. Svůj původní účel získal svatostánek v první polovině 17. století, kdy jeho majitelé, Valdštejnové, si pozvali architekta Františka Maxmiliána Kaňku a společně provedli stavební úpravy. Nejvýraznější zásah byla patrně barokní gotizující klenba, která dala kostelu specifický ráz. Svatý Prokop se stal patronem kostela v roce 1704, kdy se připomínalo 500 let od jeho svatořečení. Hrabě Jan Karel z Valdštejna nechal přebudovat presbytář na zámeckou kapli sv. Prokopa.

Třílodní bazilika sv. Prokopa je dlouhá 65,7 metrů a mělo by se jednat o nejdelší kostel na Moravě. Šířka kostela činí 20,2 metru. Půdorys, na kterém byla vystavěna, možná kopíruje některé stavby v západní Evropě, snad v jižním Německu. Hlavní loď s barokní síťovou klenbou je samozřejmě nejširší a má šest klenebních polí. Je také vyšší než sousední lodě, od kterých ji dělí lomené oblouky na šesti pilířích, z nichž jsou překvapivě některé silnější a jiné slabší. Boční lodě jich mají vždy devět. Chrám má dále dvě předsíně a na západní straně se tyčí dvě věže.

Do chóru přechází hlavní loď zajímavým vítězným obloukem, na němž je latinský nápis, který v českém překladu zní: „K poctě Boží a Panny Marie obnovil ze znesvěcených ruin Jan Josef Svaté říše římské hrabě z Valdštejna“, letopočet 1730.“ Tento nápis odkazuje na provedenou celkovou obnovu kostela v letech 1726 - 1733.

Obě boční lodi zakončovaly na východě kaple, z nichž se dochovala jen ta v lodi severní, kaple opatská. Je unikátní tím, že její výzdobu tvoří původní nástěnné gotické malby biblické tématiky, které jsou považovány za druhé nejstarší fresky na Moravě. Obdobné malby a ornamenty pokrývaly dříve interiér celé baziliky, což musela být opravdu nádhera.

Obvodové stěny hlavní lodi kostela jsou prolomeny na každé straně šesti horními okny, kterými proniká do vnitřku kostela světlo. Boční lodě mají stejný počet oken, která také čerpají vzory z pozdní gotiky. Oproti tomu má třístěnná velká apsida hlavní lodi tři kruhová okna, z nichž je asi nejzajímavější okno růžicové, které se nachází uprostřed. Svou velikostí se sice nemůže rovnat oknu katedrály Notre-Dame v Remeši, ale vzhledem údajně ano.

V apsidě jsou dva vstupní portály, z nichž jeden vede do opatské kaple a druhý do jižní kaple. Současný pseudogotický oltář z roku 1935, který vytvořili Jan Kastner, Štěpán Zálešák a Viktor Förster, je zasvěcen sv. Vojtěchu. Hraběcí oratoř na jižní straně kněžiště je přístupná ze zámku a byla vytvořena v druhé polovině 19. století.

Vnější vzhled baziliky odpovídá jejímu vnitřnímu členění. Zajímavých prvků tam najde člověk více než dost: římsa se zubořezem a obloučkovým vlysem, hladké lizény, menší kruhová okénka a podobně.

Dle mého názoru se velmi vzácný klenot nachází na severní straně baziliky. Předsíň postavená na obdélníkovém půdorysu je zaklenutá jedním klenebním polem se sedmidílnou žebrovou klenbou, kterou podpírají čtyři rohové a tři opěrné pilíře. Předsíň se ven otvírá dvěma půlkruhovými arkádami, mezi kterými dominuje silný opěrný pilíř. Plochu zdi nad arkádami prolamují půlkruhově zakončená dvojokna se sloupkem uprostřed.

Této zajímavé předsíně si nelze nevšimnou i proto, že se tudy vchází do kostela. Před tím, než člověk vstoupí, tak se určitě zastaví a žasně. Překrásný, bohatě zdobený portál, kterému se též říká „Brána rajská“, vytvořil Msgre. František Doležel. Sedm hladkých žulových sloupků se střídá s trojbokými pískovcovými hranoly ústupků. Sloupy jsou ukončeny bobulovými hlavicemi a pískovcovými talířovými patkami. Bohatá ornamentální rostlinná a figurální výzdoba vyjadřuje chvalozpěv na svého tvůrce.

Čtyři postavy na obou vrchních částech portálu patrně představují čtyři evangelisty, vedle kterých z každé strany ostění vlastního pravoúhlého vstupu vyobrazil patrně autor postavy opatů.

Na kamenné desce nad vchodem připomíná opravu předsíně v druhé polovině 19. století nápis zlatým písmem: „Z dlouhověkého zpustošení zachránil a opravil Vincenc hrabě Waldstein-Wartenberg r. 1862.“

Po prohlídce interiéru kostela by člověk neměl zapomenout na návštěvu jeho nejzachovalejší části, krypty pod chórem, která zasahuje i do přilehlých částí bočních lodí a byla původně postavená jako pohřebiště zakladatelů kláštera a mnichů, jejichž ostatky ale dnes spočívají jinde.

Strop krypty, který tvoří pravidelná čtvercová pole s křížovou klenbou s klínovými žulovými žebry, je podepřen 50 sloupy i polosloupy, jejichž hlavice zdobí originální rostlinné ornamenty, zvířata a fantastické obličeje. Také krypta má polygonální apsidu.

Bazilika svatého Prokopa je farním kostelem římsko katolické církve, farnosti Bazilika - Třebíč. Informace o bohoslužbách lze najít na internetu: http://www.farnost-bazilika.cz/.

Úžasná románsko-gotická bazilika svatého Prokopa v Třebíči je mimořádná mimo jiné v tom, že stavba v sobě spojuje dvě slohová období: románské a gotické, které se ale nepřekrývají, nýbrž doplňují. Proto se určitě není, co divit, že se klášter s kostelem sv. Prokopa stal roku 2002 národní kulturní památkou a o rok později byla tato úžasná stavba spolu se Židovskou čtvrtí zapsána na Seznam chráněných památek UNESCO.

*

Návštěvu Třebíče a okolí mohu pouze doporučit:

- město nejenom židovské: https://www.turistika.cz/mista/trebic-mesto-nejenom-zidovske

- sousoší Cyrila a Metoděje: https://www.turistika.cz/mista/trebic-sousosi-svateho-cyrila-a-metodeje

- kostel Proměnění Páně: https://www.turistika.cz/mista/trebic-kostel-promeneni-pane

- městský park Hrádek: https://www.turistika.cz/mista/trebic-hradek-a-zricenina-stredoveke-basty

- Masarykova rozhledna: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-masarykova-rozhledna

- židovský hřbitov: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-unesco-zidovsky-hrbitov

- Přední synagoga: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-unesco-predni-synagoga

- Zadní synagoga: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-unesco-zadni-synagoga-a-muzeum

- židovská čtvrť: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-unesco-zidovska-ctvrt

- vyhlídková věž: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-mestska-vyhlidkova-vez-kostela-sv-martina-z-tours

- kostel sv. Martina: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-kostel-sv-martina-z-tours

- obec Brtnice a zajímavé mosty:https://www.turistika.cz/mista/moravske-ci-brtnicke-hradcany-a-zajimave-mosty

- příjemná kavárna v Třebíči: https://www.turistika.cz/rady/trebic-a-kavarna-a-cukrarna-za-peci

*

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/