Třebíč – románská krypta

Bezmála čtyřicetitisícové město Třebíč připomíná pohádkovou Popelku. Relativně donedávna bylo – přes svou více než devět století trvající historii - totiž pro mnohé pouhým panelovým sídlištěm u elektrárny Dukovany. A najednou – v roce 2003 – se stalo jedním z výstavních klenotů České republiky, a jako takové bylo zařazeno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tedy ne celé, „jen“ bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť s židovským hřbitovem. A právě s třebíčskou bazilikou je úzce spjata v tomto článku popisovaná památka, kterou si – alespoň já osobně – dovolím zařadit mezi vůbec nejkrásnější ukázky středověké architektury, s jakými se na našem území můžeme setkat.

Rozsáhlá románská krypta na půdorysu řeckého kříže se může – i ve vztahu ke krásné románsko-gotické bazilice, kloubící v sobě půvab architektury Francie a Německa s normanskými vlivy – právem chlubit několika NEJ. Bývá totiž považována za její nejcennější, nejzachovalejší a nejstarší část, přičemž mnozí – například já – přidávají ještě označení nejkrásnější. Interiér baziliky svou krásou ohromí, ale teprve při vstupu do podzemní krypty máte pocit, že jste vstoupili do skutečného chrámu. Někdo zde oněmí úžasem nad uměním dávných stavitelů, někdo v pokorné úctě před magickou sílou tohoto místa. A ani si v té chvíli neuvědomíte, že na konci 16. století sloužila krypta jen jako pivovarský sklep (což je ovšem také funkce nezpochybnitelně důležitá.

Zanechme však všech těch nej a řekněme si o zdejší kryptě pár konkrétních informací. Přesto, že se jedná o kryptu románskou, její klenba je již gotická. Je nesena nebo podpírána – záleží na tom, jak to chcete vidět – soustavou sloupů a polosloupů, z nichž každý má originální hlavici, zdobenou např. rostlinnými ornamenty, zvířaty nebo fantaskními obličeji. Nikdy jsem je nepočítal, takže teď nevím, jestli mají pravdu informační prameny označující jejich počet číslovkou 40 nebo ty, které ještě desítku přihodí. Mezi kamennými žebry klenby se nachází původní - více než sedm století stará - výdřeva stropu. Použité smrkové dřevo bylo staré asi 150 let a bylo máčeno se ve vápenném mléce. Po vyschnutí pak toto dřevo téměř zkamenělo.

Předpokládá se, že tato krypta vznikla po roce 1220 (jako období stavby se však někde uvádí také roky 1240 až 1260) a původně sloužila jako pohřebiště mnichů a klášterních dobrodinců. Po odstranění ostatků pohřebných byla krypta vyčištěna a byla - krátkou dobu - používána jako pivovarský sklep. V té době, tedy koncem 16. století, byl odstraněn první sloup v pravé řadě a klenba byla podepřena trámovím, aby nově vzniklým vstupem mohly na toto místo putovat bečky s pivem. Po zrušení pivovaru byl na toto místo umístěn sloup, který zde zůstal dodnes. Žulová dlažba pochází z doby obnovy baziliky ve 30. letech minulého století a z roku 1936 také pochází tamní kamenný oltář.

Krypta, ze které údajně vede tajná chodba do nedaleké obce Sokolí, se proslavila také ve filmech; natáčela se zde např. Markéta Lazarová. Návštěva této vzácné památky je součástí placené prohlídky baziliky. Vstupné činí 60,- Kč; studenti, důchodci, ZTP a děti od 6 let platí polovinu.