Loading...

Trzydniowiański Wierch

Turistické cíle Příroda Vrchol

- dvojvrchol (1758,3 a 1762 m n.m.) v polských Západních Tatrách. V bočním hřebeni vybíhajícím na sever z Kończystego Wierchu. Je posledním výraznějším vrcholem tohoto hřebene. Tento hřeben se nazývá Kulawcem. Severně v něm leží nižší vrchol Trzydniowiańskiego Wierchu, který je zároveň uzlem hřebenů. Asi 150 m na jih je druhý, vyšší, na mapách nepojmenovaný vrcholek. Za ním hřeben klesá do nevýrazného sedla - Przełęczą nad Szyją (1754 m). Toto sedélko odděluje sousední vrchol Czubik (1845,9 m). Opačným směrem se tento hřeben na severním, nižším vrcholku Trzydniowiańskiego Wierchu rozděluje na dvě krátké větve. Severozápadním směrem pokračuje odnož nazývaná Ropa. Severně pak vybíhá rameno Kulawiec. Mezi těmito hřbety je na sever z vrcholu vyhloubena asi 2 km dlouhá Dolina Trzydniowiańska. V rozsoše Kulawiec je navíc vyhlouben Źleb Krowiniec. Východní úbočí klesají z vrcholu do Doliny Starorobociańskiej (horní, východní větev Doliny Chochołowskiej). Je v nich vyhloubeno několik žlebů, od severu k jihu to je: Mokry Żleb, Wydarty Żleb i Dwojakowy Żleb. Jihozápadní úbočí klesají do Doliny Jarząbczej (horní, západní větev Doliny Chochołowskiej). Je v nich kratičký hřeben Pośredniej Kopy, oddělující Szeroki Żleb od Wąskich Żlebków.

V minulosti byly vrcholové partie vypásány. Severní úbočí byla vypásána z „Hali Trzydniówka“, odtud název vrcholu. Západní úbočí zase z Hali Jarząbczej.

Vrchol je bodován metamorfovanými žulami (alaskity, mylonity) V západních úbočích vystupují bílé skaly z kvarcitu, nazývané „Gęsiami“(Husy). V severozápadních svazích se v 19.stol. těžily rudy. Vrcholové partie porůstají porosty sítina trojklané (Juncus trifidus) a trsy borůvek. Ty porosty zbarvují, na podzim, úbočí hory do červena.

Z vrcholu a vrcholového hřebene se otvírají atraktivní výhledy na Západní Tatry, především blízký Kominiarski Wierch a Ornak viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/trzydniowiarski_wierch.php.

Na vrchol lze vystoupit (rozcestí tur. tras je na severním vrcholu):

  • Po zelené hřebenové trase odbočující z hlavního hřebene na vrcholu Kończysty Wierch. Po vedlejším hřebeni, traversem vrcholu Czubik a přes sedélko Przełęczą nad Szyją. (asi 0:35 hod)
  • Po červené výstupové trase od Polany Chochołowskiej, přes Wyżnią Jarząbczą Polanę a Jarząbcze Szałasiska na vrchol (2:30 hod)
  • Po červené výstupové trase z Doliny Chochołowskiej - z rozcestí Polana Trzydniówka, přes Źleb Krowiniec a hřeben Kulawiec (2:10 hod)


Poslední aktualizace: 9.11.2012
Nadmořská výška:
1758 metrů nad mořem
Trzydniowiański Wierch na mapě
Autor: 11965
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Trzydniowiański Wierch

Czubik
Czubik
Vrchol
– nevýrazný vrchol (1845,9 m n.m.) v polských Západních Tatrách, v oblasti…
1km
více »
Kończysty Wierch
Kończysty Wierch
Vrchol
Kończysty Wierch - (slovensky: Končistá), vrchol (2002 m, podle slovenský…
1.7km
více »
Končistá
Končistá
Vrchol
Končistá - (polsky: Kończysty Wierch), vrchol (1993,7 m, podle slovenskýc…
1.7km
více »
Polana Chochołowska
Polana Chochołowska
Údolí, dolina
Polana Chochołowska – velká paseka (polana) v Dolinie Chochołowskiej v…
2km
více »
Dlhý úplaz
Dlhý úplaz
Hřeben
(polsky: Długi Upłaz) – část vedlejšího hřebene Západních Tater mezi Ráko…
2.4km
více »
Ornak
Ornak
Hřeben
- boční hřeben v polské části Západních Tate…
2.4km
více »
Hrubý vrch
Hrubý vrch
Vrchol
Hrubý vrch - (polsky: Jarząbczy Wierch) – vrchol (2136,9 m n.m.) ve vedle…
2.6km
více »
Iwaniacka Przełęcz
Iwaniacka Przełęcz
Sedlo
– též: Iwanicka Przełęcz – sedlo (1459,2 m n.m.) v polské části Západních…
3km
více »
Lúčna
Lúčna
Vrchol
(polsky: Grześ) - dvojvrchol (1652,6 m n.m.) ležící v bočním hřebeni Zápa…
3km
více »
Volovec
Volovec
Vrchol
Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlav…
3km
více »
Plačlivé (Plačlivý Roháč)
Plačlivé (Plačlivý Roháč)
Štít
Plačlivé (Plačlivý Roháč) - vrchol (2125,1 m) v hlavním hřebeni Západních…
4.5km
více »
Roháčske plesá - Přírodní rezervace
Roháčske plesá - Přírodní rezervace
Rezervace
(SPR rozloha 4,51km2) - Rezervace chrání ledovcový amfiteátr v Smutné do…
4.5km
více »
První seznámení se Západními Tatrami (cesta k Roháčům), díl první.
První seznámení se Západními Tatrami (cesta k Roháčům), díl první.
Hora
     Zhruba před půl rokem jsem se rozhodl vypravit se poprvé do Západních…
4.6km
více »
První seznámení se Západními Tatrami (Roháče) - díl druhý, cesta na Plačlivé.
První seznámení se Západními Tatrami (Roháče) - díl druhý, cesta na Plačlivé.
Štít
      Pokračování prvního dílu (https://www.turistika.cz/mista/prvni…
4.6km
více »
První seznámení se Západními Tatrami - závěrečný díl - sestup z Plačlivého, "výpad" k Smreku a běžecký návrat k Žiarské chatě a dále k zastávce autobusu v údolí.
První seznámení se Západními Tatrami - závěrečný díl - sestup z Plačlivého, "výpad" k Smreku a běžecký návrat k Žiarské chatě a dále k zastávce autobusu v údolí.
Štít
     Dokončení předešlých dílů (https://www.turistika.cz/mista/prvni…
4.6km
více »
Roháče = plesa
Roháče = plesa
Trasa
Západní Tatry (Roháče) jsou součástí Tatranské přírodní oblasti a…
4.7km
více »
Jak se bydlí svišťům pod Žiarským sedlem
Jak se bydlí svišťům pod Žiarským sedlem
Zajímavost
Se svištěm horským tatranským (Marmota marmota latirostris) jste se ve vy…
4.8km
více »
Roháčský vodopád
Roháčský vodopád
Vodopád
Asi 23 m vysoký vodopád na prahu Spálené doliny, a na přítoku Roháčského potoka. Nevyšší a nejvodnatější vodopád Západních Tater. V…
5.2km
více »
Tri kopy
Tri kopy
Hřeben
Tri kopy – zubatá, rozeklaná část hlavního hřebene Západních Tater se tře…
5.6km
více »
zavřít reklamu