Loading...
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
- dvojvrchol (1758,3 a 1762 m n.m.) v polských Západních Tatrách. V bočním hřebeni vybíhajícím na sever z Kończystego Wierchu. Je posledním výraznějším vrcholem tohoto hřebene. Tento hřeben se nazývá Kulawcem. Severně v něm leží nižší vrchol Trzydniowiańskiego Wierchu, který je zároveň uzlem hřebenů. Asi 150 m na jih je druhý, vyšší, na mapách nepojmenovaný vrcholek. Za ním hřeben klesá do nevýrazného sedla - Przełęczą nad Szyją (1754 m). Toto sedélko odděluje sousední vrchol Czubik (1845,9 m). Opačným směrem se tento hřeben na severním, nižším vrcholku Trzydniowiańskiego Wierchu rozděluje na dvě krátké větve. Severozápadním směrem pokračuje odnož nazývaná Ropa. Severně pak vybíhá rameno Kulawiec. Mezi těmito hřbety je na sever z vrcholu vyhloubena asi 2 km dlouhá Dolina Trzydniowiańska. V rozsoše Kulawiec je navíc vyhlouben Źleb Krowiniec. Východní úbočí klesají z vrcholu do Doliny Starorobociańskiej (horní, východní větev Doliny Chochołowskiej). Je v nich vyhloubeno několik žlebů, od severu k jihu to je: Mokry Żleb, Wydarty Żleb i Dwojakowy Żleb. Jihozápadní úbočí klesají do Doliny Jarząbczej (horní, západní větev Doliny Chochołowskiej). Je v nich kratičký hřeben Pośredniej Kopy, oddělující Szeroki Żleb od Wąskich Żlebków.
V minulosti byly vrcholové partie vypásány. Severní úbočí byla vypásána z „Hali Trzydniówka“, odtud název vrcholu. Západní úbočí zase z Hali Jarząbczej.
Vrchol je bodován metamorfovanými žulami (alaskity, mylonity) V západních úbočích vystupují bílé skaly z kvarcitu, nazývané „Gęsiami“(Husy). V severozápadních svazích se v 19.stol. těžily rudy. Vrcholové partie porůstají porosty sítina trojklané (Juncus trifidus) a trsy borůvek. Ty porosty zbarvují, na podzim, úbočí hory do červena.
Z vrcholu a vrcholového hřebene se otvírají atraktivní výhledy na Západní Tatry, především blízký Kominiarski Wierch a Ornak viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/trzydniowiarski_wierch.php.
Na vrchol lze vystoupit (rozcestí tur. tras je na severním vrcholu):