Tullingerovské doly mezi Sítinami a Mnichovem
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Nejpozději od počátku 14. století se na západ od Teplé těžil cín. Nejprve měl těžební koncesi od kláštera na toto území rychtář Pulcherberger z Teplé. Po jeho smrti roku 1346 ji spolu s doly dědí jeho žena Anna. Ale již roku 1347 bratři Bohuslav, Ulrych a Konrád Tullingerové uzavírají novou nájemní smlouvu s klášterem na těžbu. Jejich koncesní území sahalo od Bečova až k Úšovickému potoku. Rodina Tullingerů pak ovládala těžbu cínu na Tepelsku po celou druhou polovinu 14. století. Jejich léno tvořila mimo jiné i rychta v nově vysazené hornické osadě později Městečku Einsiedel.
Na konci 14. století došlo k roztržce mezi klášterem a těžaři. Do sporu se vložil i sám král Václav IV. a v roce 1397 byla oběma stranami uzavřena dohoda. Staré doly byly ponechány Tullingerům a nově zakládané doly připadly klášteru. Tullingerové se stali vazaly kláštera a Bohuslav Tullinger byl povinen sloužit klášteru na koni a se samostřílem. Později Tullingerové v 15. století z dějin regionu mizí.
Správa Mnichova přechází na klášter v Teplé. Roku 1435 jsou Mnichovu udělena dokonce městská práva. Cínové doly byly situovány na úbočí Planého vrchu severně od Sítin, kudy prochází také dobře patrný středověký úvoz. Sem také poněkud chybně Zdeněk Buchtele klade vojenské ležení z doby třicetileté války.
L. Hanzl