Uherskobrodské městské hradby

První osada nad brodem přes řeku Olšavu vznikla na hranici Moravy a Uher již někdy v 10.století. Později se rozrostla a po povýšení Přemyslem Otakarem II. v 13.století na královské město a zbudování městského opevnění se stala významnou zemskou pevností. To původní jednoduché tvořila hradební zeď vystavená z lomového kamene, která dosahovala délky více jak 2 100 metrů, tloušťky bezmála dvou metrů a tyčila se do výše deseti metrů.

V podstatě obklopovala celý půdorys města a na každé světové straně vstup do něj umožňovala jedna brána, z nichž byla nejpevnější ta jižní – Nivnická. Prý díky tomu, „že byla na maltě vínem zadělaná“, ale rozhodně nebyla žádným drobečkem, neboť dosahovala šířky 10 m a výšky šestadvacet metrů.

V první polovině šestnáctého století byly kvůli tureckému nebezpečí hradby zesíleny a obdařeny i dvěma nárožni baštami - Bílou a Vítkovskou. Což Broďané ocenili už roku 1605, kdy si na opevnění 3 x zuby vylámali útočící bočkajovci. Švédům se ale podařilo obranu Brodu bez problémů prolomit a stejně neblaze se měšťanům zadařilo i za útoku uherských povstalců knížete Thokolyho. Po opravě pak hradby ale dokázaly odolat Turkům a Tatarům a roku 1704 dokonce i zuřivě útočícím kurucům.

 

V polovině osmnáctého století už opevnění ztratilo význam a ze zdiva tří stržených městských bran byla dostavěna věž farního kostela. Jediná zachovalá dnes tvoří vstup do Muzea J.A.Komenského. Kromě této brány ale zůstaly v jižní a severní části města stát rozsáhlé pásy hradeb. Ty „horní“ vypínající se u Tyršových sadů a u zámku jsou navíc zkrášleny zakulacenými baštami a v terénu je doposud k vidění i dobře zachovalý hradební příkop.

Uherskobrodské městské opevnění bylo vystaveno z místního, poněkud drolivého pískovce. Nedávno byly sice všechny dlouhé úseky hradeb vzorně zrekonstruovány, ale díky nekvalitnímu lomovému kamení je na nich třeba provádět pravidelnou údržbu.