Uherský Brod - chrám Mistra Jana Husa

Původně katolický Kostel sv. Jana Křtitele zde stával již někdy v I. polovině 13. století, a je tak nejstarší památkou v Uherském Brodu. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1248 a jeho pozůstatky jsou nedílnou součástí současného chrámu Mistra Jana Husa. Ten je pod tímto jménem znám až od roku 1920, kdy se stal majetkem Církve československé husitské.

Gotická přestavba původního, od samého počátku hřbitovního, kostela byla kamenickým mistrem Pavlem Sekaným dokončena roku 1494. Jeho hlavním dílem je presbytář chrámu. Pozdější renesanční úpravy stavitele Mikuláše Lorka spočívaly zejména ve výstavbě kostelní věže, dokončené roku 1589. A aby byla slohová posloupnost zachována, barokní přestavba chrámu byla dokončena v roce 1667.

Historický osud této památky je – jako u většiny sakrálních památek nejen v Uherském Brodu - značně pohnutý. Roku 1683 byl kostel silně poškozen při vpádu uherských vojsk a následujících třicet let byl rekonstruován. V roce 1784 byl Kostel sv. Jana Křtitele - v rámci josefínských reforem - odsvěcen a stal se muničním skladem. Něčí ironií se později stane hasičskou zbrojnicí, chvíli slouží i jako sklad obilí. Od roku 1898 do roku 1920 sloužil kostel, respektive jeho boční loď, také jako expozice regionálního muzea.

Pozoruhodností tohoto kostela je fakt, že všechny uvedené stavební slohy všech období a přestaveb jsou zde stále viditelné. Nachází se zde i nejstarší „obrazy“ ve městě. Jedná se o – v roce 1920 odkryté – gotické fresky ze 14. (apoštolové Pavel a Matouš) a 15. (blahoslavená Panna Marie a kostlivec v rakvi coby symbol pomíjivosti lidského života) století. Na pomíjivost života upozorňuje také dochovaný nápis „uderži hodina tvoja“. Zajímavé je, že tyto fresky zde sloužily jako boční oltáře.

V kostele se však nacházejí i fresky barokní, které pocházejí z konce 17. století. Zobrazují korunovaci Panny Marie, českého patrona sv. Václava, křest Ježíše Krista a zápas svatého Jiří s drakem.

V interiéru chrámu se nacházejí i další zajímavosti, procházející napříč staletími. Jedná se například o hrst hlíny z hrobu „učitele národů“ Jana Ámose Komenského v Naardenu., která je v chrámu Mistra Jana Husa uložena. Nebo o kříž s trpícím Ježíšem Kristem od luhačovického rodáka Jiřího Beránka, který je v presbytáři chrámu umístěn od roku 1975. Pod prosklenou částí kostela si můžeme prohlédnout části základů a opěrných sloupů původní raně gotické stavby ze 13. století. Byly objeveny, spolu s hroby ze 14. století, v rámci archeologického výzkumu v roce 2008. Při tomto výzkumu byly prozkoumány rovněž dvě kostelní krypty. Uvnitř chrámu se nachází také několik náhrobníků i – pro husitské kostely typický – urnový háj.

U kostela se pohřbívalo od 13. století do roku 1784. Většina hrobů, objevených při archeologickém výzkumu v roce 2010, však pocházela ze 14. až 17. století. V zahradě za chrámem se nachází barokní kaple Nejsvětější Trojice, pocházející z let 1718 - 1719. Tato stavba, postavená k uctění památky obětí morové epidemie v roce 1715, byla rekonstruována roku 1940.

Dnešní kostel je dvojlodní stavbou, na východní straně ukončenou polygonálním závěrem kněžiště. Čtyřboká věž se nachází v západním průčelí. Přes den bývá kostel volně přístupný a příznivec každého stavebního slohu si zde najde své. Naproti kostela se navíc nachází Restaurace, kde se může turista osvěžit.