Uherský Ostroh - panoráma města
O návštěvě městečka, na mapě tak parádně „zašitém“ mezi Uherským Hradištěm a Veselím nad Moravou, jsem si nedělal pražádné iluze. Manželka ale na netu objevila upoutávku na prohlídku tamějšího zámku, a tak bylo jednu zářijovou sobotu o tipu na výlet rozhodnuto. Aby těch zážitků na celý den nebylo málo, spojili jsme jeho návštěvu s prohlídkou sousedního většího města. Prvním cílem se ale stal Uherský Ostroh, který nám přichystal nejedno milé překvapení. Tím prvním byl jakýsi vodní tok zvaný Okluky nedaleko nádraží, ale mnohem úžasnější nás čekalo jen o kousek dál. Tady jsme totiž přišli k zajímavé plavební komoře na řece Moravě a sousední ostrov, který byl ocelovou pěší lávkou propojen s městečkem, nám na jeho historický střed nabídl naprosto úžasný výhled.
Přiznám se, že mám na města, ležící v lautr rovině, pohled poněkud skeptický, ale neuvědomil jsem si, jak moc může jeho panoráma vylepšit přítomnost velké řeky. A samozřejmě také příznivé osvětlení a počasí. Díky tomu všemu se nám na Uherský Ostroh nabídl zor téměř pohádkový. A my najednou nevěděli, kam své zraky zamířit dřív. Jestli na spodní okraj kanálu, kde kotvila na okraji širokého toku řečiště jedna výletní loď anebo na přístaviště s několika plavidly, zakotvenými naproti nám na druhém břehu Moravy... či na ten nesmírně fotogenický jez, který říční tok přehrazoval kousek pod lávkou. Ale to nejhezčí se vypínalo nad celým protějším břehem a namísto v zrcadle se shlíželo v klidné hladině řeky nad jezem. Ať už to byl kostel sv.Ondřeje s převysokou věží, areál ostrožského zámku se sousedním pivovarem, či „jen“ budovy a střechy bývalých měšťanských domů... vše tvořilo nesmírně půvabný celek, o kterém se návštěvníku zdává ještě dlouhé měsíce po výletě.
Pro nás ale bylo nejdůležitější, že jsme si díky tomu panorámatu Uherský Ostroh hned zamilovali a o něco později byli za tuto „přítulnost“ odměněni i prohlídkou velice pěkného historického centra a zámku. A také zajímavého obloukového železobetonového mostu, dosahujícího výše 14 m a délky přes 200 metrů (!), na němž maličké postavy lidí i aut připomínaly hračky naší Kačky.
Po prohlídce města jsme při návratu k vlakovému nádraží neodolali, prošli se od plavební komory ještě kus proti toku řeky a nádherné panoráma městečka si ještě naposledy naplno vychutnali.