Unčovice (okr. OL) – středověká tvrz

Obec Unčovice, nacházejicí se nedaleko města Litovel, má na svém území památku ze 14.století. Jedná se o tvrz, kterou nechala pravděpodobně založit Judita z Vildenberka. Ta vesnici vlastnila od roku 1348 a po ní její syn Ješek z Lipé a Pirkenštejna a jeho potomci až do roku 1447.

Husitské války tvrz přečkala v dobrém stavu, neboť v té době patřila Hynku Ptáčkovi z Pirkenštejna, který byl přívržencem kališníků. Naopak pohromou pro tvrz byly česko-uherské války, kdy byla roku 1467 zpustošena a v troskách ležela ještě roku 1491.

Před rokem 1499 ji nechala Markéta z Vranova obnovit a v podstatě do dnešní goticko-renesanční podoby ji zformovali mezi lety 1499 a 1546 Hanuš Haugvic z Biskupic a jeho syn Václav. Renesanční úpravy pokračovaly i po roce 1546, kdy je tvrz od Haugviců koupilo město Olomouc.

Ve 40.letech 17.století během třicetileté války tvrz zpustošila při svých výpadech z obsazené Olomouce švédská vojska. Ještě roku 1681 je tvrz označována jako pustá, krátce poté však byla opravena a sloužila jako šenk a Tančírna.

Ve 2. polovině 19. století byla ve tvrzi zřízena škola, později sloužila k bydlení a jako kanceláře. Po roce 1945 ji od města převzal státní statek a poté unčovické zemědělské družstvo, které ji vlastní dodnes.

Tvrz v Unčovicích stávala na uměle navršeném pahorku vejčitého tvaru o nejdelších rozměrech40 a26 m. Obklopoval jel zčásti dochovaný příkop o šířce cca15 m. Uprostřed pahorku obehnaného palisádou stála obytná věž, pravděpodobně převážně dřevěné konstrukce. Zda byly zbytky původního sídla nějak využity při pozdně gotické přestavbě nelze bez hloubkového průzkumu určit.

Dnes jednopatrová podsklepená obdélná stavba o rozměrech 15x10,7 m je v severovýchodním nároží doplněna drobnou věžičkou s vřetenovým schodištěm. Podle její výšky lze předpokládat, že hlavní budova byla původně ještě o jedno patro vyšší. Přízemí bylo rozděleno na dvě místnosti, severní z nich byla krátce po dokončení rozpůlena příčkou na dvě místnosti zaklenuté výsečovými klenbami s hřebínky. Ve východní stěně 1. patra se dochoval arkýřový prevét a vedle něj zbytky konzol druhého. Původní palisádu nahradila zděná hradba, k níž bylo na severozápadě přistavěno hospodářské stavení.

Snad již v polovině 16. století byla hlavní budova snížena o předpokládané druhé patro, přeřešeny byly okenní otvory a v jihozápadním nároží 1. patra přibyl okrouhlý arkýř. Obrana byla posílena druhým hradebním okruhem se dvěma baštami při patě ústředního pahorku.

http://www.hrady.cz/?OID=1118