Uničovské městské opevnění
Bývalé královské město Uničov je sídlem velmi krásným a procházka jeho historickým jádrem je pro vnímavého návštěvníka zážitkem. Pokud prohlídku začíná od jeho západní části, kde se zachovala značná část původního městského opevnění, oddělujícího historické centrum od nové zástavby, je nucen projít tzv.Medelskou bránou. Původně zde stávala brána mnohem větší, dvojitá a navíc vybavená padacím mostem. Dodnes se zachovala jen vnitřní část – jednopatrová věž se sedlovou střechou, klenutým průjezdem a lomenými portály. Patro slouží k bydlení. V průjezdu věže se nachází branka, která umožňuje vstup do oddechové zóny mezi hradbami, které byly mezi ulicí Medelskou a Školní začátkem třetího tisíciletí zrekonstruovány.
Městské opevnění se zachovalo i na dalších místech. Nejatraktivnější je jeho část u Vodní branky, což je ve skutečnosti bašta, která kdysi sloužila jako zbrojnice a dnes je součástí městských muzeí. Před brankou je možno spatřit vnější obrannou zeď a hradební příkop. Další zajímavé pozůstatky opevnění se nacházejí za Panskou ulicí.
Hradby ve městě stály už za krále Jana Lucemburského. Skládaly se ze dvou mohutných a dlouhých stěn (vnější a vnitřní), přičemž byl prostor mezi nimi vyplněn suchým příkopem. Před vnější stěnou byl ještě zbudován obranný val z kamenů, hlíny a suti, doplněný navíc vodním příkopem. Hradby byly zesíleny podkovitými a půlkruhovitými baštami, přičemž na vnější linii stávaly pouhé čtyři, kdežto na vnitřní jich bylo 34! Dodnes se ale zachoval jen zlomek z nich.
Vnější hradba (parkán) byla vysoká jen dva metry, kdežto vnitřní opevnění dosahovalo výše šesti metrů. Parkánová zeď se stavěla z obyčejného kamene, ale téměř 1,5 km dlouhá hlavní vnitřní zeď byla zbudována z kamene mnohem kvalitnějšího, lomového, jež se lámal v blízkém Medlově. (Směrem k němu stojí i ta poslední zachovaná městská brána a proto nese tohle jméno).
Kromě ní stávala v opevnění Vodní branka (fortna, určená jen pro pěší pocestné) a další tři velké brány – Brníčská, Litovelská a Šumvaldská. Ta poslední byla nejmohutnější a sestávala ze tří věží, přičemž nejvyšší dosahovala výše dvaceti metrů.
Po zrušení hradeb se ale roku 1845 začaly odprodávat pozemky na místě bývalých hradebních příkopů a zdí a také městské brány. Všechny byly posléze zbořeny a tomuto krutému osudu se vyhnula pouze Medelská brána, ve které se už v té době nacházel byt.
Uničovský hradební systém byl na začátku 15.století tak mohutný, že by se v Hitparádě tehdejších městských opevnění v téhle části Moravy Uničov umístil hned za Olomoucí na čestném druhém místě...