Užhorod, stopy první republiky

Užhorod, Bývalé hlavní město Podkarpatské Rusi, se nachází 4 km od slovenských hranic. Takže sem můžete ze Slovenska dojet autem, autobusem, na kole, dojít pěšky. A nebo přijet vlakem z Čopu. My jsme si Užhorod dali jako poslední zastávku při našem putování Zakarpatím a přijeli jsme vlakem.

Na prohlídku města stačí jeden den a pokud se nechcete tahat se zavazadly, doporučuji ubytování přímo na nádraží v "kimnatě vidpočinku". Samozřejmě pokud vám nebude vadit sáhnout na zdejší poměry hlouběji do kapsy. Přepychový dvoulůžkový pokoj stál 300 hřiven za noc.

Od vlakového nádraží je to do centra 1,5 km. Ztratit se nemůžete, ukazatel vás dovede k mostu pro pěší přes řeku Už.

Na pravém břehu je hned Divadelní náměstí (Teatralna ploščaď). Z Bývalé synagogy se stala budova Filharmonie. Od ní jsme sešli k řece podívat se na dětskou železnici, bylo zavřeno a kolem vše zarostlé. Příjemná procházka je pak na opačném břehu podél dlouhé Lipové aleje. Tam jsme došli až večer, teď jsme si prošli ulici Ivana Olbrachta (o ní jsem psala zvlášť) a toulali se v centru ulicemi Vološyna, Rákocsyho a Korjatoviča. Na Županátském náměstí jsme si zvenčí prohlédli budovu Županátu, za 1. republiky budovu zemského sněmu. O užhorodské řeckokatolické katedrále a užhorodském hradu zde již články jsou od jiných návštěvníků a případně si klikněte na můj článek o skanzenu rusínské kultury. Vše se nachází blízko sebe.

My jsme si po všech prohlídkách pochutnali na výborném a vydatném šašliku, správně se píše šašlyk. Prošli jsme si příjemné obchody a stánky a vrátili se ještě na nábřeží Uže, už je vlastně užovka.

V ulicích byla hodně slyšet čeština a slovenština, tak jsme si připadali jako doma. Ani na nádraží nečekaly žádné davy lidí, když jsme druhý den odjížděli do Čopu a zpět do vlasti. Jako by Užhorod nebyl velkoměstem se 116 000 obyvateli. Opravdu příjemný zážitek!