Varín – kostel Nejsvětější Trojice aneb místo, kde byl pokřtěn Juraj Jánošík (kostol Najsvätejšej Trojice)
Návštěva varínského kostela Nejsvětější Trojice by měla být nepsanou povinností pro každého, koho nějak zaujala postava nejslavnějšího terchovského rodáka, zbojníka Juraje Jánošíka. Navíc se jedná o svatostánek, jehož historie se začala psát již v průběhu 13. století. Okolo roku 1200 se ještě jednalo o - zřejmě dřevěnou - kapli sv. Kříže, v roce 1233 zde ale již stál farní kostel zasvěcený Panně Marii (v této souvislosti je ovšem zajímavé, že obec Varín je – coby Warna – údajně písemně poprvé zmiňována až v roce 1254). Vzhledem k tomu, že kopaničářská obec Terchová až do 18. století žádný kostel neměla, byl malý Juraj v roce 1688 pokřtěn právě zde.
Ještě předtím se však kostel stal evangelickým, a tak zde vznikly nové tribuny i klenby (v té době také zanikla gotické křížová klenba kněžiště). Od roku 1673 byl však kostel opět katolický a v roce 1727 (některé informační prameny vznik kaple datují rokem 1828) se jeho součástí stala klasicistní kaple, která svou kryptou sloužila jako hrobka rodu Pongráců (Pongrácz). V současné době se jedná o kostel farní i děkanský.
Hlavní oltář je pozdně barokní a pochází z let 1789 až 1795. Je umístěný přímo na východní zdi kněžiště a tvoří jej basreliéf v podobě polychromovaná dřevořezby Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie v oblacích. Cenná kamenná křtitelnice je zřejmě nejstarší částí chrámového mobiliáře. Její spodní část pochází z 13. století, renesanční nástavec byl zhotoven v roce 1580 a zdobí jej obvodový německý nápis.
Stavebně lze varínský svatostánek označit – alespoň v jeho základní podobě – jako větší jednolodní kostel s typickou raně gotickou dispozicí, se čtvercovým presbytářem, severní sakristií, mohutnou představěnou západní věží a přistavěnou jihozápadní pohřební kapličkou, zdobenou rodovým erbem.
Na konci II. světové války byl kostel - i se sousední farou - poškozen, což si vyžádalo následné opravy (od roku 1946). Tehdy – přesněji v letech 1950 až 1951 - také interiér kostela vyzdobil nástěnnými malbami akademický malíř Mikuláš Klimčák a kostel získal nové varhany. Z původní gotické stavby zůstaly zachovány obvodové zdi a jednoduchý jižní portál s lomeným obloukem. Zajímavostí kostela je fakt, že se pod ním nachází několik pohřebních krypt, doposud s rakvemi a těly zesnulých. Všechny krypty jsou dnes pod novou dlažbou a zcela nepřístupné.
Kostel, ve kterém byl pokřtěn také „slovenský Sokrates“ Adam František Kollár (*1718, Terchová) je dominantou širokého okolí a veřejnosti je běžně nepřístupný. Využít lze čas před bohoslužbou (nebo těsně po ní), které zde probíhají každý den (Po, Čt, Pá, So v 18,00 hod., Út, St, a Pá v 6,45 hod., Ne v 8,00 a 10,30 hod.).
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na jižním okraji téměř čtyřtisícové obce Varín, v přístupném oploceném areálu na ulici Farská. Varín leží asi 11 km za Žilinou (ve směru na Terchovou) nebo – chcete-li – přibližně 14 km od Terchové (ve směru na Žilinu).