Loading...
Návštěva varínského kostela Nejsvětější Trojice by měla být nepsanou povinností pro každého, koho nějak zaujala postava nejslavnějšího terchovského rodáka, zbojníka Juraje Jánošíka. Navíc se jedná o svatostánek, jehož historie se začala psát již v průběhu 13. století. Okolo roku 1200 se ještě jednalo o - zřejmě dřevěnou - kapli sv. Kříže, v roce 1233 zde ale již stál farní kostel zasvěcený Panně Marii (v této souvislosti je ovšem zajímavé, že obec Varín je – coby Warna – údajně písemně poprvé zmiňována až v roce 1254). Vzhledem k tomu, že kopaničářská obec Terchová až do 18. století žádný kostel neměla, byl malý Juraj v roce 1688 pokřtěn právě zde.
Ještě předtím se však kostel stal evangelickým, a tak zde vznikly nové tribuny i klenby (v té době také zanikla gotické křížová klenba kněžiště). Od roku 1673 byl však kostel opět katolický a v roce 1727 (některé informační prameny vznik kaple datují rokem 1828) se jeho součástí stala klasicistní kaple, která svou kryptou sloužila jako hrobka rodu Pongráců (Pongrácz). V současné době se jedná o kostel farní i děkanský.
Hlavní oltář je pozdně barokní a pochází z let 1789 až 1795. Je umístěný přímo na východní zdi kněžiště a tvoří jej basreliéf v podobě polychromovaná dřevořezby Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie v oblacích. Cenná kamenná křtitelnice je zřejmě nejstarší částí chrámového mobiliáře. Její spodní část pochází z 13. století, renesanční nástavec byl zhotoven v roce 1580 a zdobí jej obvodový německý nápis.
Stavebně lze varínský svatostánek označit – alespoň v jeho základní podobě – jako větší jednolodní kostel s typickou raně gotickou dispozicí, se čtvercovým presbytářem, severní sakristií, mohutnou představěnou západní věží a přistavěnou jihozápadní pohřební kapličkou, zdobenou rodovým erbem.
Na konci II. světové války byl kostel - i se sousední farou - poškozen, což si vyžádalo následné opravy (od roku 1946). Tehdy – přesněji v letech 1950 až 1951 - také interiér kostela vyzdobil nástěnnými malbami akademický malíř Mikuláš Klimčák a kostel získal nové varhany. Z původní gotické stavby zůstaly zachovány obvodové zdi a jednoduchý jižní portál s lomeným obloukem. Zajímavostí kostela je fakt, že se pod ním nachází několik pohřebních krypt, doposud s rakvemi a těly zesnulých. Všechny krypty jsou dnes pod novou dlažbou a zcela nepřístupné.
Kostel, ve kterém byl pokřtěn také „slovenský Sokrates“ Adam František Kollár (*1718, Terchová) je dominantou širokého okolí a veřejnosti je běžně nepřístupný. Využít lze čas před bohoslužbou (nebo těsně po ní), které zde probíhají každý den (Po, Čt, Pá, So v 18,00 hod., Út, St, a Pá v 6,45 hod., Ne v 8,00 a 10,30 hod.).
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na jižním okraji téměř čtyřtisícové obce Varín, v přístupném oploceném areálu na ulici Farská. Varín leží asi 11 km za Žilinou (ve směru na Terchovou) nebo – chcete-li – přibližně 14 km od Terchové (ve směru na Žilinu).