Veclov (okr. RA)

Veclov je dnes částí větší obce Svojetín na severu rakovnického okresu. Leží na odbočce silnice spojující Rakovník (15 km) a Slaný (21 km).

Podle archeologických nálezů se první lidé v okolí usídlili již v mladší době kamenné. V 5. století našeho letopočtu začaly kraj osidlovat slovanské kmeny. První písemná zmínka o Veclově pochází z roku 1352. V historii byl Veclov často spojen se sousedním Svojetínem, jehož je od roku 1961 částí. Podle Wikipedie zde nejvíc obyvatel žilo v roce 1930 - 244. Dle sčítání lidu v roce 2001 pak již jen 31. Vesnice byla do roku 1945 převážně německá (byla v Sudetech) a s odsunem starousedlých Němců ztratila podstatnou část svého obyvatelstva.

Největší památkou v obci je kostel na návsi. Původní kostel v obci byl již v roce 1355 uváděn jako farní. V době husitských válek se stal pod obojí a byl tak až do roku 1630. Současný barokní kostel Všech Svatých byl postaven v roce 1754. Jde o jednolodní kamennou stavbu, na východě se čtvercovým presbytářem (má otupené rohy), k němuž je v ose připojena sakristie. Na západě přiléhá k lodi hranolová věž se vstupním portálem. Na raně barokním oltáři je vzadu datum 1678 (zřejmě byl přenesen z jiného kostela). Oltářní obraz Všech svatých je novodobý. Jeho současný stav určitě posoudíte z fotek. V roce 2015 byl využit příspěvek Ministerstva kultury na opravu havarijního stavu střechy věže. Kostel patří pod Římskokatolickou farnost Petrovice u Rakovníka a k bohoslužbám se nevyužívá.

Barokní socha Panny Marie s Ježíškem z roku 1714 byla na návsi východně od kostela. Dnes z ní zůstal bohužel jen dvoustupňový hranolový podstavec

Zaujal mne i hřbitov, který je pár set metrů severozápadně za vsí na okraji menšího lesa. Je poměrně malý a převažují na něm hroby z doby Rakousko-Uherska či první republiky.

Dnes jsou v obci některé domy obydlené a udržované, jiné méně či více se zanedbanou údržbou. Jak vypadá příjezdová cesta, to nevím - přišel jsem sem po polní cestě z vedlejších Hořesedel.