Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Afrodíté (řecká Venuše), bohyně krásy, lásky ale i plodnosti se zrodila z mořské pěny na Kypru. (Otcem má být bůh Úranos, kterému jeho syn Kronos uťal přirození). Jejím mužem byl zchromlý kovářský bůh Héfaistos, ale daleko častěji si užívala z bohem války Areem, s nímž nakonec měla většinu dětí.
Asi nejznámější následek jejich rozmarů bylo dobytí a vyplenění Tróje. I přes rozporuplné následky jejich činů patřila k nejvyšším olympským bohům a z toho plynulo i její uctívání a zobrazování. Starověké malby se většinou nedochovaly, spíš výzdoba na vázách, na římských mozaikách a nejvíce jsou známé její sochy. Většinou je zobrazována nahá či jen lehce oděná a v často vyzývavých polohách. Asi nejznámější sochou je Afrodíté Knidská od Praxitela, či Afrodité Mélská. Z římské doby se zachovala i řada kopií těchto soch nebo variací na ně. Jednou z nich je Venuše z Capuy. Je možnou variací na Afroditu z Mélu (ta je připisována Praxitelovi či Alexandru z Antiochie). Mramorová socha více než dvoumetrové bohyně je polonahá s drapérií od pasu dolů. Levou nohou stojí na přilbě boha Marta (římský bůh války Mars je protějškem řeckého Area). V rukou prý nesla leštěný štít v němž zhlížela na svůj půvab. Originál je k vidění v Národním archeologickém muzeu v Neapoli. Socha vznikla někdy v době císaře Hadriána (100-130 n.l.), byla nalezena v amfiteátru italské Capue. I ta je zřejmě volnou kopií sochy, kterou vytvořil koncem 4. stol. př.n.l. Skopás.
V přízemí šumperské Radnice najdeme kopii této sochy. Jejím autorem je nejspíš vídeňský sochař Johann Rathausky (1858-1912). Ten působil v 80. letech 19. století u sobotínských železářů Kleinů. Tou dobou zinkovou sochu asi zhotovil. Na začátku 20. století měla být socha umístěna v Zámeckém parku u Třemešku (dnes značně zpustlém), od konce 50. let byla socha v Sadech 1.máje v Šumperku. Při rekonstrukci parku v 70. letech byla přemístěna do depozitáře, kde byla ukrytá až do r. 2010. Nákladem 250.000,- Kč ji renovovala firma Houska & Douda a od té doby vítá pracovníky i návštěvníky městského úřadu.
Originál:
http://en.wikipedia.org/wiki/Capuan_Venus