Verona – Juliin dům s balkonem, palác Capuletů (Casa di Giulietta Capelletti)

Nejznámější veronskou památkou je zřejmě dům rodiny Cappelletti, který proslavil halucinogenní příběh jednoho Angličana o zcela a definitivně naplněném citovém vztahu. Při vší úctě k panu Shakespearovi se jedná o výmysl a objekt – při nezaujatém pohledu – není nikterak zajímavý, natožpak výjimečný. Na druhé straně by bylo velmi nespravedlivé označit tento palác pouze za hloupou turistickou atrakci. Ono totiž středověké rodové sídlo Cappelletti, nacházející se na ulici Via Cappello č.p. 23 a nedaleko náměstí Piazza delle Erbe, pochází skutečně již ze 14. století; jen ta dnešní stavba s ním už až tak moc společného nemá …

Juliin dům ve své historii zažil mnohé a přebývali zde mnozí. Kromě slavných Capuletů zde sídlili například také lékárníci nebo hospic. A od 17. do 19. století zde bylo provozováno něco jako hotel, údajně velmi nekvalitní. Dnešní podoba celého objektu je již – víceméně – novodobá a alespoň částečně původní je snad jen vstupní věžovitá část. Součástí vstupu je rovněž impozantní kovaná brána a erb rodu Dal Cappello (Cappelletti).

Současný vzhled domu pochází převážně z období let 1937 až 1940, kdy byl rekonstruován pod vedením Antonia Aveny, který se prý při snaze o obnovu původní středověké podoby inspiroval americkým filmem z roku 1936. V samotném slavném balkonu, ze kterého měla Julinka vyhlížet milence, je prý však zakomponováno několik původních mramorových fragmentů ze 14. století.

Dům je dnes neustále v obležení davů turistů a také průchod, který vede do dvora s balkonem, je zcela pokryt nápisy a vzkazy mnoha návštěvníků. Na nádvoří stojí bronzová Juliina socha (jejím autorem je místní sochař Nereo Costantini) se zcela oleštěným poprsím, protože se k ní potřebují tímto způsobem přitulit nejen všichni potomci Romeů, ale i zástupkyně něžného pohlaví. V domě Capuletů je umístěno malé muzeum (věrná rekonstrukce typických benátských sídel 14. století, bohatý výběr středověké keramiky, rekonstruované fresky, vykládaný dobový nábytek a šaty, zděné krby nebo dřevěné schodiště), takže po jeho – samozřejmě placené – prohlídce, je možno vstoupit na slavný balkon a zahrát si na Julii. V době, kdy zde byl autor tohoto článku, tak činily převážně poměrně korpulentní Polky. Na nádvoří se nachází i deska s úryvky textu Shakespearovy tragédie a probíhá zde akce Romeo a Julie, kterou pořádá sousední Teatro Nuovo. V rámci této slavnosti se zde vesele tančí a k vidění je rovněž veleslavná balkonová scéna.

A zcela na závěr malá zmínka o oné slavné knižní nenávisti Monteků a Capuletů. Oba rody ve Veroně skutečně žily a jmenovaly se Montecchi a Cappelletti. Členové obou rodin si však byli vzájemně naprosto lhostejni. Cappellettiovi si v klidu a míru přežívali ve svém domu s balkónem a Montecchiové – coby významní ghibellinští obchodníci – tvrdě a krvavě bojovali s guelphskou rodinou Sambonifacio a jejich přáteli. Přesto se oba rody objevily již v Dantově Božské komedii.