Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Pevnost, opevnění
Veronská vstupní brána Porta dei Borsari je řazena mezi zdejší památky, pocházející z římského období. V dobách svého vzniku byla ovšem nazývána Porta Iovia, čímž bylo upozorňováno na nedaleký Jupiterův chrám. Ve středověku se pak bráně říkalo Porta San Zeno, aby nakonec skončila jako Porta Borsari. Tento název pro změnu odkazuje k vojákům, plnícím zde funkci biskupových celníků. Předpokládá se přitom, že tato majestátní brána pochází z 1. století našeho letopočtu a už tehdy byla postavena na místě starověké brány, která vznikla již někdy v 1. století před Kristem. Na překladu nad dvojitým obloukem si sice můžeme přečíst nápis o císaři Gallienovi a roku 265, ale ten evidentně odkazuje k pozdější rekonstrukci městských hradeb, včetně městské brány Borsari. V dobách císařství se zřejmě jednalo o hlavní městskou bránu, která navazovala na silnici Via Postumia, spojující tehdy Tyrhénské moře s Jaderským.
Průčelí zdobné brány je tvořeno z místních bílých vápencových bloků doplněných tufem, má dva klenuté průchody, z nichž každý je rámován dvěma polosloupy s korintskými hlavicemi. Součástí brány je rovněž dvanáct obloukových oken, přičemž některá z nich jsou „vložena“ do malých výklenků s trojúhelníkovým štítem. Na bráně také stále najdeme některé fragmenty z římského období, stejně jako artefakty podstatně mladší. Předpokládá se, že vedle brány Porta Borsari stávaly v minulosti dvě impozantní strážní věže, které umožňovaly pečlivou kontrolu všech příchozích i jejich zboží. Dvojoblouková Porta Borsari je považována za určitý prototyp fortifikačního stavitelství, které pak Říše římská patřičně rozvinula na galském území i v Hispánii.
Bránu najdeme na hranici stejnojmenné ulice a Corso Cavour, a je poměrně překvapivé, že Porta dei Borsari zůstala až do dnešních dnů ve velice dobře zachovalém stavu. Svou podobou skvěle zapadla i do doby, kdy Itálii pevnou rukou vládla paní renesance. Koneckonců v 15. i 16. století se brána ještě dočkala jistých úprav, které lépe vyhovovaly perspektivnímu pohledu do vnitřního města.