Verona – radnice a soudní palác Podesta (Palazzo del Podesta)

Výraz Palazzo del Podesta lze sice přeložit jako Radnice, ale v tomto případě by bylo asi lepší použít výraz rychtářství. Podesta byl totiž ve středověké Itálii městským správním a soudním úředníkem a klasickým starostou se stal až v dobách Mussoliniho vlády. V každém případě je Palazzo del Podesta pozoruhodným historickým objektem, nacházejícím se mezi náměstím Piazza dei Signori a slavným pohřebištěm Arche scaligere a postaveným na ruinách někdejšího římského fóra (Forum Romanum). Palác byl sice postaven zřejmě již na konci 13. století (prokazatelně dokončen byl nejpozději roku 1311), ale v průběhu své historie byl ještě několikrát stavebně upravován. Například slavný portál, který zdobí budovu ve směru do náměstí Piazza dei Signori, byl dokončen až v roce 1533 za starosty Giovanni Dolfina. Autorem jeho podoby je Michele Sanmicheli, který zde „pouze“ nahradil starší portál, ovšem při dodržení vzhledu starořímských vítězných oblouků.

Dům, který patřil dlouho veronskému rodu Scala, ve svých zdech hostil mnoho velmi slavných mužů, zejména z řad kardinálů, rytířů, knížat, básníků, malířů, sochařů a hudebníků; zmínit však musíme minimálně dvě jména: Dante a Giotto. V období Benátské republiky se stal palác sídlem soudního dvora (za vlády Casagrandeho I. della Scala spodala pod Veronu rovněž města Vicenza, Padova, Mantova, Treviso a Brescia) a následně i „starosty“, což mu také dalo jeho jméno. V současné době zde sídlí kanceláře provincie a prefektury a turisty v jeho prostorách rozhodně nevítají s otevřenou náručí. Stavbu paláce a jeho historii zmínil ve své knize už slavný historik Vasari, který popsal jak moment, kdy Cansignorio della Scala zadal stavbu této - původně pouze dvoupatrové – budovy se dvěma velmi vysokými a prostornými sály, zdobenými freskami (Boj o Jeruzalém a další válečné motivy). V interiéru se nacházela cenná sbírka obrazů a pozoruhodné fresky původně zdobily rovněž domovní fasádu.

Palazzo del Podesta směřuje svou nejkrásnější částí do náměstí Piazza dei Signori, kde stojí na jeho krátké straně, tedy v místě nejvzdálenějším při pohledu od Piazza delle Erbe. Zaujme ihned bílým zdobným renesančním portálem (zaoblený oblouk, čtyři ionské sloupy, okřídlené alegorie vítězství), elegantním balkónem a benátským okřídleným lvem. Zaujme jistě také krásný malovaný a dřevěný, kazetový, strop. Za pozornost stojí i méně zdobný boční vstup, který byl ve středověku zřejmě jediným přístupem do budovy. Mnohé informační prameny sjednocují jeho historii s dějinami Palazzo di Cansignorio, takže bývá označován také jako středověký palác Can Grande, palác Scala nebo prefektura. V každém případě se vlastně jedná o komplex tří budov, obklopujících velké obdélníkové nádvoří se studnou. Otevřená tak zůstává pouze strana k ulici sv. Anastázie (Corso Santa Anastasia). Během několika stavebních úprav paláce mu byla vrácena jeho někdejší středověká podoba, včetně cimbuří.

Dnešní podoba paláce tak vznikla zásluhou arch. Antonio Aveny v letech 1929 až 1930. Na nádvoří paláce jsou však stále přítomny gotické lodžie se dvěma řadami oblouků, Ty pocházejí z roku 1364 a původně na nich byly zobrazeny epizody ze židovské historie a portréty římských císařů od boloňského malíře Jacopo Avanziho a místního Altichiera. Tato zobrazení byla odstraněna v roce 1967, aby se po restaurování přesunula do muzea fresek.