Vidnava
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Vidnava leží na Severní Moravě, severním směrem od města Jeseník a v blízkosti hranice s Polskem. Městečko se rozkládá pod severními vrcholky Žulovské pahorkatiny a na obou březích řeky Vidnávky. Jižním směrem od města se zvedají zalesněné stráně kopců. Jižním směrem od města v oblasti Farského lesa probíhala v minulých letech těžba kaolínu. V období druhé světové války byl nedaleko města velký zajatecký tábor, což připomíná společný hrob obětí pochodu smrti, který je na místním hřbitově. Jihozápadním směrem je v lesa rekreační oblast Habina, kde najdeme kemp, letní tábor a nedaleko nich horskou chatu. Ve městě se křižuje několik cyklistických tras, po kterých se můžeme vydat kolem hrahice s Polskem či jižním směrem dojet do lázní Jeseník. Z města vede značená turistická trasa, po které se vydáme jižním směrem na vrchol Smolný vrch ( 404 m.n.m.) kde můžeme vidět zajímavý skalní útvar zvaný Venušiny misky, což jsou hluboké skalní otvory ve kterých se zadržuje voda.
Historie
První zmínka o Vidnavě je z roku 1291. Počátkem 14. století byla osada povýšena na město, které si razilo své vlastní mince. V roce 1428 bylo město vypáleno husity. Městem se prohnalo ještě několik válečných událostí. Snad nejhorší následky po sobě zanechala třicetiletá válka, kdy se velké množství obyvatel z města vystěhovalo. Vidnavu postihly také epidemie moru a černých neštovic a řada rozsáhlých požárů. Za druhé světové války byl ze zdejšího kněžského semináře vytvořen zajatecký tábor. Město bylo ve 14. století obehnáno hradbami, z nich se do současnosti dochovaly části zdí. Historické centrum města je městskou památkovou zónou. Původní budova radnice ze 16. století byla v roce 1867 zcela přestavěna v novogotickém slohu. V základech radnice byly umístěny části šestimetrového bludného balvanu zvaného máselný kámen. Na náměstí jsou měšťanské domy s barokními, klasicistními či empírovými fasádami. Střed náměstí zdobí socha svatého Jana Nepomuckého zhotovená v roce 1770. Kostel Svaté Kateřiny prodělal v 19. století rozsáhlou přestavbu, románsko-gotický portál kostela se dochoval ze 13. století. Nejvýznamnější stavbou ve městě je budova fojství ze 16. století, která byla přestavěna na zámek a je zdobená pozůstatkem psaníčkových sgrafit. V areálu zámku najdeme sochu svatého Floriána zhotovenou v roce 1770.