Vojenský lázeňský ústav v Karlových Varech a Sadový pramen

Již v roce 1849 začalo rakousko-uherské mocnářství uvažovat o stavbě lázeňského ústavu pro své nemocné vojáky v Karlových Varech. O rok později nabyly úvahy reálných obrysů, když architekt hraběte Buquoye Wenzel Hagenauer vypracoval projekt ústavu. Následujícího roku

byl zakoupen pozemek na levém břehu říčky Teplé za cizineckým špitálem sv. Bernarda. Stavba budovy Militärbadehaus neboli Vojenského lázeňského ústavu byla zahájena 18. srpna 1852 a dokončena 30. června 1855. Slavnostní otevření a vysvěcení se konalo 12. července téhož roku.

Čtyřkřídlá pseudorenesanční budova byla postavena na přibližně čtvercovém půdorysu o rozměrech 59 x 53 metru s uzavřeným dvorem uvnitř. Objekt byl navržen s nárožními a středovým rizalitem, zakončeným trojúhelníkovým štítem, v pohledovém průčelí. V roce 1905 byly provedeny stavební úpravy a budova dostala novou dekorativní klasicistní fasádu s trojúhelníkovými štíty. O patnáct let později byl objekt zvýšen o jedno patro a v budově provedeny nové instalace. Po roce 1948 došlo k dalšímu rozšíření provozu Vojenského lázeňského ústavu. Byla zde například vybudována lékárna, moderní laboratoř s rentgenem, nové prostory pro vodoléčbu a procedury s masážemi. Na podzim roku 2011 byla provedena oprava vnějších fasád budovy.

Dnes fasádu zdobí například ve výklencích umístěné sochy boha války Ares a bohyně zdraví, čistoty a uzdravení Hygieia. Zajímavá kombinace, jeden ničí a druhý léčí.

Budova to byla již v roce 1855 velká. Umožňovala ubytování pro 28 důstojníků v samostatných pokojích a 207 osob mužstva v dalších 17 pokojích. Byly tady také ještě tři lázeňské hostinské místnosti, několik bytů, kanceláře, kuchyně a hospodářské zázemí, jídelna, čítárna, herna a samozřejmě prostory pro léčení a terapii. Jednalo se o první komplexní a stálé lázeňské zařízení v Karlových Varech a zároveň o jeden z největších vojenských lázeňských ústavů v Evropě. Léčila se tady chronická gastritida, žlučové kameny, střevní záněty, dna, záněty močového měchýře, ale také malárie nebo syfilis.

V podzemí budovy ústavu vyvěrá Sadový pramen, který je přístupný z boční strany objektu od Dvořákových sadů. Pramen má kromě svého jména také číslo 12, původně se jmenoval Císařský pramen a jeho teplota činí 47,4°C. V polovině 19. století vytryskl při hloubení základů objektu Vojenského lázeňského ústavu.

Další zajímavá místa v okolí, která jsem navštívil:

- Lázně III:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-lazne-iii-druhy-nejstarsi-lazensky-dum-ve-meste

- Lázně IV:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-lazne-iv-obchodni-centrum-atrium

- Dvořákovy sady a pomník Antonína Dvořáka:https://www.turistika.cz/mista/dvorakovy-sady-a-pomnik-antonina-dvoraka-v-karlovych-varech

- Hotel Thermal a venkovní vyhřívaný bazén:https://www.turistika.cz/mista/venkovni-vyhrivany-bazen-u-hotelu-thermal-v-karlovych-varech

- altán u pramene Svobody:https://www.turistika.cz/mista/altan-pramen-svoboda

- Skalníkovy sady:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-skalnikovy-sady-svaty-bernard-z-clairvaux-sloup-vevodu-cambridgeskych

- pomník a sloup Karla IV.:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pomnik-karla-iv-a-sloup-se-sochou-karla-iv

- kostel sv. Ondřeje:https://www.turistika.cz/mista/kostel-svateho-ondreje-v-karlovych-varech

- Mlýnská kolonáda:https://www.turistika.cz/mista/mlynska-kolonada-pramen-mlynsky-rusalcin-knizete-vaclava-libusin-a-skalni

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/