Výhledy na kopce a doliny z rozhledny Rovniny

Tato rozhledna je vetknuta do ocelové konstrukce vysílače mobilního operátora. Před začátkem stavebních prací v září 2002 jeho zbudování uherskohradištní radní podmínili tím, že se na věži bude nacházet i veřejnosti volně přístupná vyhlídková plošina. Což se stalo… a my se můžeme po zdolání 125 stupňů vřetenového schodiště za příznivého počasí z výše 24 m potěšit dalekými výhledy do kraje.

Na východě vystupuje vzdálená hradba Bílých Karpat, na opačné straně pod sebou vidíme město Uherské Hradiště s rozsáhlou částí Pomoraví a téměř celé pohoříčko Chřiby, jemuž nad Buchlovicemi dominuje charakteristické trojvrší s Holým kopcem, hradem Buchlovem a vyvýšeninou Modly s kaplí sv.Barborky. Na severu lze pak spatřit osídlenou sníženinu s tokem Moravy až po napajedelskou bránu, napravo od řeky vystupují svahy Vizovických vrchů a za nimi pásmo vrchů Hostýnských. Za zvláště dobrých výhledových podmínek se prý našim zrakům ukáže i Nízký Jeseník a Pálava.

Já takové štěstí neměl – při mé návštěvě sice bylo polojasno se silným větrem, ale ten bohužel nerozfoukal opar ani z hlavního bělokarpatského hřebene, ba ani z poměrně blízkých Buchlovských hor. Přesto jsem byl s návštěvou místa vcelku spokojen, jen mne poněkud překvapilo pravotočivé schodiště, po kterém se nám pravákům nahoru vystupuje dosti nepřirozeně, naštěstí to při sestupu už tolik nevadí.

 

Stavbu vysílače s vyhlídkovou plošinou obloženou dřevem podle návrhu Josefa Pivody provedla firma Valpo.s.r.o. Zlín a náklady na výstavbu nepřekročily 11 milionů korun. Při slavnostním otevření v září 2003 činila původní výška vysílače necelých 50 m, v říjnu 2012 byl navýšen o pět metrů instalací vysílače pro multiplex 4.

Ocelová konstrukce se tyčí z nadmořské výše 336 metrů, ale temeno vlastního vrcholu Rovniny (340 m) je vzdáleno 400 metrů směrem na severovýchod. Rozhledna je na vlastní nebezpečí volně přístupná od dubna do konce října.

 

Nejkratší přístup k rozhledně z Uherského Hradiště vede dvěma trasami.

 

Při té první lze jít anebo jet přes Mařatice k parkovišti pod skanzenem Rochus. Odtud trasa NS vystoupá k budově s občerstvením a pokladnou, pokračuje výš ke kapli sv.Rocha a nad ním narazíme na rozcestí. Napravo k rozhledně míří polní hřebenová cesta a k cíli se dostaneme po ujítí jedenáctiseti metrů.

 

Já pro výstup zvolil druhou variantu a využil z busového nádraží spoje MHD, které má zastávku u mařatického hřbitova. Pro turisty, kteří sem přijedou vlastním vozem, je naproti parkoviště. Od hřbitova vede k rozhledně zelená tur.trasa. Nejprve je třeba urazit asi půl kilometru po komunikaci dlážděnou kostkou žulovou, která pak odbočuje vlevo do mařatické Vinohradské ulice.

Naše zelená pokračuje přímo (za zákazem vjezdu) táhlým stoupáním po zpevněné cestě, která má bohužel své nejlepší časy dávno za sebou a dnes je rozbitá až běda! Cestu kromě alejovitého porostu se stromy a vysokými křovinami zleva lemují zahrádkářské pozemky s chatami, zprava lány polí. Občas se mezi zelení vyloupne omezený výhled dolů na Sady a Kunovice.

Po ujítí 1300 metrů se stoupání očividně zmírní a cesta pokračuje dalších 700 m po betonových panelech až k rozhledně, která je už na dálku dobře vidět.