Vyhlídková silnička nad obcí Hutisko-Solanec

Na tento asi půl kilometru dlouhý a vskutku úžasný vyhlídkový úsek narazíte, pokud půjdete (tak jako já) ze Zákopčí od pomníku Charlotty Garigue Masarykové do obce Hutisko-Solanec po zelené značce. Trasa nejprve stoupá lesem, poté se přehoupne přes hřeben, kde se spojí se žlutě značeným tur.značením a obě turistické cesty klesají nejprve lesem a poté po silničce až k centru velké obce, v tomto případě do její větší části Hutiska.

 

Já zkratku lesem ignoroval a šel dolů už od hřebene po asfaltce, která záhy klesla na okraj rozsáhlých výhledových luk.

 

Úplně vlevo byla v dálce v údolí Rožnovské Bečvy částečně vidět panelová zástavba Rožnova anebo Zubří, pode mnou vlevo stavení notně protáhlé obce Vigantice a horizont lemovala kulisa Veřovických vrchů i s nejvyšším Velkým Javorníkem (918 m).

Přede mnou se o kus níž na jakémsi širším sedle a protilehlém svahu vypínala zástavba Hutiska a ohromný kus obzoru nad ním vyplňoval mohutný masív Radhoště (1129 m), s předlouhým vrcholovým hřebenem (na jednom konci s věží TV vysílače a kaplí sv.Cyrila a Metoděje a na druhém se sníženinou Pusteven)… no a napravo od Radoště se vypínal vrchol vyššího Čertova Mlýna (1206 m), překrývající pohled na ještě vyšší sousední Kněhyni dosahující nadmořské výše 1257 metrů.

 

Odsud neviditelné údolí Horní Bečvy bylo nad Hutiskem zastíněno hřebenovým pásem nižších vršků a za ním bylo vidět kopečkovité podhůří zaplňující prostor mezi všemi třemi obcemi obsahující název „Bečva.“

Mezi dvěma kopci se napravo v dálce na louce rýsovala silueta nového moderního kostelíka zasvěceného sv.Zdislavě a vystavěného poblíž obce Prostřední Bečva.