TURISTIKU PODPORUJÍ
61 600 turistů a cestovatelů
113 086 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 408 805,- odměny za články

Oravské Beskydy vyplňují severní část Oravy, kde tvoří státní hranici s Polskem. Směrem k jihu přechází v pohoří Oravská Magura, na západě sousedí s Kysuckou vrchovinou, na jihu s Malou Fatrou a Velkou Fatrou a na východě hraničí s pohořím Roháče a Podtatranskou kotlinou.

Wąwóz Kraków

Turistické cíle Příroda Soutěska

Wąwóz Kraków - boční větev Doliny Kościeliskiej v polských Západních Tatrách. Má tvar úzké skalnaté soutěsky. Ta ústí do Doliny Kościeliskiej ve výšce 1030 m n.m., těsně před Wyżnią Kościeliską Bramą, v jejích východních stěnách. Soutěska má délku asi 1,5 km a táhne se až k Kamienne Tomanowe v západních úbočích Ciemniaka (Temniak) kde ve výšce asi 1350 m, kde se rozšiřuje a ztrácí. Je to velmi úzký zářez vyerodovaný ve vápencových skalách. Dno tvoří kameny a větve přemísťované vodami jarního tání, nebo vydatných dešťů. Tato část soutěsky vznikla propadením stropu chodby bývalé jeskyně. Dno soutěsky bývá většinou suché (voda zde teče jen po vydatných deštích). Soutěska je jinak odvodňována podzemním tokem, který vyvěrá pod Skałą Pisaną. Na jaře se v soutěsce dlouho drží sníh. Po projití asi 100 metrů se soutěska mírně rozšiřuje a nalevo je v kolmé stěně železný žebřík, jež nás dovede ke vchodu do jeskyně Smocza Jama. Od vchodu do jeskyně je výhled mezi stromy na nedaleké skály – Saturn a Ratusz (Radnice). Další část soutěsky (nad jeskyní je přísně chráněná a pro turisty nepřístupná. Jsou zde pěkné, zachovalé části přirozeného lesa ve skalách a často zde zavítá divoká zvěř. Název soutěsky má „goralské“ kořeny. „Goroli“ často vandrovali do Krakova, kde si všimli podobnosti úzkých uliček Starého Města s touto skalní roklí. Odtud pocházejí i názvy jednotlivých skal (Ratusz, Baszta, Kościół), jeskyně (Smocza Jama - Dračí doupě – Jeskyně Pod hradem Wawel) a rozšíření soutěsky (Rynek). V horní části se soutěska rozestupuje a rozšiřuje (Płaśń pod Progami). Ta ztrácí charakter soutěsky a jedna její větev přechází v Żleb Trzynastu Progów – další rokli, tentokrát ještě strmější, připomínající jeskyni bez stropu. Jak soutěska Wąwóz Kraków, tak i Żleb Trzynastu Progów se vytvořily v procesu zkrasovění skal budovaných vápenci a dolomity, stejně jako okolní tatranské jeskyně.

Wąwóz Kraków je považován za nejkrásnější skalní soutěsku polských Západních Tater. První turisté ji navštívili už v polovině 19. Století. Soutěska byla také cílem hledačů pokladů, o čemž svědčí jejich značky ve skalách a obtížně dostupných prostorech. Velmi bohatý je i rostlinný porost. Roste zde například ploštičník evropský (Cimicifuga europia). Ten byl nalezen v Tatrách jen zde a v nedalekých skalách Organy.

Do dolní části soutěsky lze dojít:

  • Častí Wąwozu Kraków prochází žlutá trasa z Polany Pisanej. Trasa je jednosměrná a vrací se zpět na tuto polanu (vrací se na ni o něco níže) – (čas na projití celé trasy – 0:55 hod).

Fotogalerie

Nejsou zde žádné fotografie, jestli k tomuto příspěvku nějaké vlastníte, nahrajte je.
Nadmořská výška:
1081 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.239, 19.867)
Poslední aktualizace: 25.5.2013
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
fotka uživatele 11965
Autor: 11965
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Gmina Kościelisko

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky z okolí Wąwóz Kraków

Krakovská rokle (Wąwóz Kraków)
Krakovská rokle (Wąwóz Kraków)
Rokle
hodnoceni 8/10
Krakovská rokle (Wąwóz Kraków) je boční odnoží Doliny Kościeliska v polských Tatrách. Hluboko se zarývá do vápencového masivu hor Temniak (2.090 m n. m.) a Upłaziańska Kopka (1.457 m n. m.), samotné ústí rokle je v nadmořské výšce 1.040 metrů. Tři kilometry dlouhá rokle zabírá plochu 2,3 km2. Turistům je přístupná pouze její dolní část, a to soutěska v délce přibližně čtyři sta…
0.3km
více »
Dračí jeskyně (Smocza Jama)
Dračí jeskyně (Smocza Jama)
Jeskyně
hodnoceni 10/10
Následující informace o Dračí jeskyni nacházející se na polské straně Západních Tater jsou volným pokračováním mého článku Krakovská rokle (Wąwóz Kraków). Návaznost je zcela logická, protože do Dračí jeskyně zavrt…
0.3km
více »
Jaskinia Mylna
Jaskinia Mylna
Jeskyně
hodnoceni 10/10
Jaskinia Mylna  - průchozí jeskyně v Dolinie Kościeliskiej v polských Západních Tatrách. Její vchod se nachází ve výšce 1098 m n.m. Jedná se o jednu z nejzajímavějších tatranských jeskyní, kterou lze navštívit bez…
0.6km
více »
Jaskinia Raptawicka
Jaskinia Raptawicka
Jeskyně
hodnoceni 9/10
Jaskinia Raptawicka – jeskyně v Dolinie Kościeliskiej v polských Západních Tatrách. Stezka vedoucí k jejímu vchodu odbočuje 4,4 km od ústí doliny v osadě Kiry, 100 metrů nad Skała Pisana. Její vchod (1146 m n.m.) …
0.6km
více »
Trasa skoro ako do pekla
Trasa skoro ako do pekla
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Ideme do Poľských Vysokých Tatier do Doliny Kościeliska neďaleko Schroniska na Hali Ornak do jaskyne Mylna jaskyňa.Dostaneme sa sem buď zo spomínanej chaty Ornak alebo z obce Kiry. Ideme na trasu,ktorá je označená…
1.1km
více »
Dolina Kościeliska
Dolina Kościeliska
Údolí, dolina
hodnoceni 10/10
Dolina Kościeliska - je jednou z hlavních dolin polských Západních Tater. Je zde asi nejnavštěvovanější polskou dolinou. Zasahuje od hlavního tatranského hřebene až k okraji pohoří. Je dlouhá asi 9 km a zaujím…
1.3km
více »
Jaskinia Mroźna
Jaskinia Mroźna
Jeskyně
hodnoceni 9/10
jeskyně ve východní stěně Doliny Kośceliskiej v Tatrách v masívu Organow (Varhan). Byla objevena v r. 1934, a turistům je přístupná od r. 1959 kdy byla osvětlena. Nachází se 120 m nad dnem doliny. jeskyně je jednosměrně průchozí (tunel). Ke vchodu se dostaneme po černě značené odbočce z doliny. Nachází se v nadmořské výšce 1100 m. Je dlouhá 571 m a východ leží ve výšce 1112 m…
1.4km
více »
Hala Ornak
Hala Ornak
Údolí
hodnoceni 10/10
Hala Ornak se nachází v dolině Koscieliské.Klidné odpočinkové místo s možností ubytování a občerstvení.Nabízejí zde místní speciality.Před chatou máme krásný výhled na panoráma Polských tater.Cesta k chatě mírně s…
1.5km
více »
Schronisko górskie PTTK na Hali Ornak
Schronisko górskie PTTK na Hali Ornak
Chata
hodnoceni 9/10
Schronisko górskie PTTK na Hali Ornak – turistická chata (1100 m n.m.) stojící na Małej Polance Ornaczańskiej, v horní části Doliny Kościeliska, v polských Západních Tatrách. Stojí ve výšce 1100 metrů nad mořem,…
1.5km
více »
Smreczyński Staw
Smreczyński Staw
Pleso
hodnoceni 10/10
Je to morénové jezero, což je druh ledovcového jezera, které vzniklo ve sníženině vzniklé za vyvýšenou čelní morénou. Pro tato jezera je charakteristická relativně velká rozloha a malá hloubka. Mají většinou …
2km
více »
Kominiarski Wierch
Kominiarski Wierch
Hora
- (dříve nazývaný Kominami Tylkowymi) – skalnatý, vápencový vrchol (1829,2 m n.m.)v polských Západních Tatrách. Najdeme jej mezi dolinami Chocholowska a Kościeliska Tyčí se nad dolinami: Kościeliska, Iwanowska…
2.6km
více »
Iwaniacka Przełęcz
Iwaniacka Przełęcz
Sedlo
hodnoceni 7/10
– též: Iwanicka Przełęcz – sedlo (1459,2 m n.m.) v polské části Západních Tater. Odděluje vedlejší hřeben Ornaku na jihu, od Kominiarskiego Wierchu (1829,2 m) na severu. V masívu Ornaku je nejblíže sedlu vrchol Su…
2.6km
více »
Do jeskyní v Košcieliské dolině.
Do jeskyní v Košcieliské dolině.
Cestopisy
Túra do jedné z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších dolin polských Tater. Vycházíme z parkoviště v Kiri, které je v ústí Košcieliské doliny. Jezdí sem autobus a taxiky z nedalekého Zakopaného.Dolinu lze projít …
2.6km
více »
Ciemniak
Ciemniak
Hora
hodnoceni 10/10
(slovensky: Temniak 2096,3 m n.m.).Tato hora se nachází v hlavním hřebeni Západních Tater, a zároveň je nejzápadnějším vrcholem ve skupině Czerwone Wierchy (Červené vrchy), na polsko-slovenské hranici. Od, na vých…
2.6km
více »
Temniak
Temniak
Hora
hodnoceni 10/10
Temniak - (polsky: Ciemniak 2096,3 m n.m). Tato hora se nachází v hlavním hřebeni Západních Tater, se jedná o nejzápadnější vrchol ve skupině Červené vrchy, na polsko-slovenské hranici. Od, na východě ležícího, ve…
2.6km
více »
Mułowy Kocioł
Mułowy Kocioł
Rokle
hodnoceni 10/10
Mułowy Kocioł – dobře vyvinutý ledovcový kar Západních Tarách, ve skupině Červených vrchů, v závěru Doliny Mułowej na polské straně hraničního hřebene. Jeho skalnaté stěny jsou zde vklíněny pod sedlem Mułowa Przeł…
2.7km
více »
Mułowa Przełęcz
Mułowa Przełęcz
Sedlo
hodnoceni 10/10
Mułowa Przełęcz (slovensky: Mulove sedlo) – sedlo (2067 m n. m.) v hlavním, zde i hraničním hřebeni Západních Tater (hraníce mezi PL a SK), ve skupině Czerwone Wierchy (Červené vrchy). Leží zde mezi vrcholem Ciemn…
2.8km
více »
Krzesanica
Krzesanica
Hora
hodnoceni 10/10
Krzesanica (slovensky Kresanica) Hora v hlavním a zde i hraničním hřebeni Západních Tater. Nejvyšší ve skupině Červených vrchů, a zároveň i nejvyšší polská hora budovaná dolomity tvořenými čtvrtohorními vápenci. T…
3km
více »
Kresanica
Kresanica
Hora
hodnoceni 10/10
Kresanica (polsky:Krzesanica) - hora v hlavním a zde i hraničním hřebeni Západních Tater. Nejvyšší ve skupině Červených vrchů, a zároveň i nejvyšší polská hora budovaná dolomity tvořenými čtvrtohorními vápenci. Tý…
3km
více »
Litworowa Przełęcz (Západní Tatry)
Litworowa Przełęcz (Západní Tatry)
Sedlo
hodnoceni 10/10
Litworowa Przełęcz (slovensky: Litvorové sedlo 2037 m n. m.) - sedlo v hlavním, zde i hraničním hřebeni Západních Tater (hraníce mezi PL a SK), ve skupině Czerwone Wierchy (Červené vrchy). Leží zde mezi vrcholy Kr…
3.3km
více »
Dolina Małej Łąki
Dolina Małej Łąki
Údolí, dolina
hodnoceni 10/10
- dolina v polských Tatrách o délce o 5,4 km a ploše přibližně 5,7 km ². Je nejmenší z hlavních tatranských dolin a jediná která je celá vyhloubena v sedimentárních horninách. Dolina končí pod hlavním hřebenem C…
3.3km
více »
Ornak
Ornak
Hřeben
hodnoceni 8/10
- boční hřeben v polské části Západních Tater. Vybíhá k severu z hlavního hřebene mezi vrcholy Starorobociańskiego  Wierchu …
3.6km
více »
Małołączniak
Małołączniak
Vrchol
hodnoceni 9/10
Małołączniak (slovensky Malolučniak) 2096,8 m - vrchol v hlavním, zde i hraničním hřebeni Západních Tater, ve skupině Červené vrchy. Na východě sousedí svrcholem Kopa Kondracka, oddělen od ní sedlem Małołącka Pr…
3.6km
více »
Malolúčniak.
Malolúčniak.
Hora
hodnoceni 10/10
Malolúčniak (polsky Małołączniak) 2096,8 m - vrchol v v hlavním, zde i hraničním hřebeni Západních Tater, ve skupině Červené vrchy. Na východě sousedí s vrcholem  Kondratova kopa, oddělen od ní Malolúčniackým sedl…
3.6km
více »
Pěší trasa Dolinou Kościeliska  (z osady Kiry k chatě Schronisko PTTK na Hali Ornak)
Pěší trasa Dolinou Kościeliska (z osady Kiry k chatě Schronisko PTTK na Hali Ornak)
Trasy
hodnoceni 10/10
Pěší trasa Kościeliskou dolinou. Přírodní krásy Doliny Kościeliska viz.: Přístup do doliny (na začátek trasy): Příjezd od Zakopaného do „brány doliny“ osady Kiry (927 m n.m.) je možný mnoha autobusovými linkam…
4km
více »
Grzybowiec
Grzybowiec
Hřeben
hodnoceni 10/10
Grzybowiec – hřeben v polských Západních Tatrách v oblasti tzv. „Reglí“ (Regle – pásmo zalesněných vrcholků táhnoucích nad  Kotliną Zakopiańską a cestou „Droga pod Reglami“ po severním obvodu polský Tater.). Grzyb…
4km
více »
Kodratova kopa
Kodratova kopa
Hora
hodnoceni 10/10
Kondratova kopa (polsky: Kopa Kondracka 2004,6 m n.m.)- hora v Červených vrších, které patří k Západním Tatrám. Nachází se v hlavním hraničním hřebeni mezi vrcholy Suchy Wierch Kondracki (1890.3 m), oddělená od ně…
4.5km
více »
Výstup na Wielki Giewont
Výstup na Wielki Giewont
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Vápencový masiv Giewont tyčící se devět set metrů nad městem Zakopane patří geomorfologicky do Západních Tater. Pohled na něj zvláště ze severu působí impozantně. Nejvyšším vrcholem masivu je Wielki Giewont (1.895…
4.8km
více »
Roháče = plesa
Roháče = plesa
Trasa
hodnoceni 9/10
Západní Tatry (Roháče) jsou součástí Tatranské přírodní oblasti a nacházejí se na Slovensku na západ od hlavního pásma Vysokých Tater okolo Slovensko-Polských hranic. Rozkládají se na území o rozloze 370 čtvereční…
8.1km
více »
Kriváň
Kriváň
Hora
hodnoceni 10/10
Impozantní a symbolický vrch západní části Vysokých Tater. Je symbolem jednoty Slovanů a svobody Slováků. Je zde položen pamětní kámen na historickou vycházku Štúrovců. V období středověku se zde těžilo uhlí a r…
12.8km
více »
TOPlist